Klášter Porta coeli: Porovnání verzí

Stavba klášterního komplexu začala ihned po vyřízení nezbytných formalit a probíhala rychlým tempem za vydatné podpory nejvýznamějších představitelů přemyslovského státu, jmenovitě: českého krále [[Václav I.|Václava I]]., [[Přemysl (moravský markrabě)|moravského markraběte Přemysla]] a [[Anežka Česká|sv. Anežky České]]. Původ zakladatelů se odrazil i na štědrých donacích vesnic, statků a kostelních patronátů, což z kláštera  činilo jednu z nejbohatších komunit cisterciáckého řádu. Vedle [[Tišnov|Tišnova]] a dalších asi 25 vesnic k němu po určitou dobu patřila i taková sídla jako [[Jihlava]], a dokonce i pozemky za hranicemi českého státu - v sousedních Uhrách.

Rozhodující část staveb středověkého jádra kláštera byla postavena mezi lety 1233-1240, ale je pravděpodobné, že  práce na zvelebování komplexu pokračovala ještě v následujících letech zhruba až do poloviny 13. století. Raně gotický komplex budov, který se zachoval v neporušené podobě dodnes, patří k tomu nejcenějšímunejcennějšímu, co ve druhé čtvrtině 13. století na území českého státu vzniklo. Roku 1239 došlo také k vysvěcení konventního kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Roku 1782 došlo k definitivnímu zrušení kláštera, které proběhlo na základě patentu o rušení klášterů, vydanýmvydaného [[Josef II.|Josefem II.]]

Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla na klášter uvalena nucená správa a v jeho prostorách byla zřízena okresní ošetřovna. V průběhu válečných let byla klášteru odňata i práva na velkostatek.

Klášterní budovy přiléhají ke kostelu na severní straně a jsou seskupeny kolem čtvercového rajského dvora, obklopeného křížovou chodbou, která představuje jediný neporušený celek svého druhu v české raně [[Gotická architektura|gotické architektuře]]. Bohatě zdobené sloupky s bobulovými hlavicemi kontrastují s hladkou střídmostí protějších stěn. [[Klenba]] je čtyřdílná[[Křížová klenba|křížová,]] přišemžpřičemž [[Přípora|přípory]] žeber sbíhají až na zem. Chodba je tímto způsobem rozdělena na jednotlivé oddíly, z nichž každý disponuje trojdílným oknem s lomeným [[Lomený oblouk|gotickým obloukem]]. Jednotlivá okna jsou poté oddělena sloupky s ozdobnými hlavicemi. Hojně se zde vyskytují jak vegetativní, tak animální motivy. Zajímavostí je, že každá hlavice je jedinečná a žádný z motivů se tudíž neopakuje. Vyjímku představuje pouze motiv opice a draka, který se v chodbě objevuje celkem 7x. Každý z oddílů je pak završen [[Rozeta (architektura)|rozetovým oknem]], jehož prosklení má tvar čtyřlaloku. Křížová chodba kláštera nápadně připomíná křížovou chodbu v [[Anežský klášter|Anežském klášteře]] v [[Praha|Praze]], jelikož její stavbu pravděpodobně zajišťovala tatáž huť.