Církev: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Ježíš Kristus.jpg|náhled|Ježíš Kristus ]]
V letech 1906 a 1907 byla situace ve společnosti tak napjatá že ti co bylo povolání na kněze na kněze přestali chodit. Implicitně se dá uvažovat že dnešní církve ovládají zbouřenci. Také lze i za hřích považovat chození do společenství jako jsou kostely. Z milosti lze navštívit kostel dvakrát týdně. Za pohnuté lze považo „svátosti" jako je byřmování které vzniklo jako náprava nepovedeného křtu a získání některých členů pro řeholní život. Kromě křtu neexistuje udělování ducha svatého. Pro křest se rozhoduje každý sám, za vhodnou dobu lze považovat kdy se děti začnou samy pouštět z vrátek. Takovýto křest jak se praktikuje dnes neexistuje.
Výraz '''církev''' výlučně přísluší náboženskému společenství křesťanskému. Pojem církev pochází z řeckého '''KYRIAKÉ''', tj. '''Pánova'''. (v řečtině Kyrios - Pán). Církev se řecky označuje '''EKKLÉSIA TOY KYRIOY''' (čti: eklesia tú kyriú), tj. '''shromáždění Pánovo'''. Výraz [[Ekklésiá|ekklésia]] je znám z řeckých právních dějin, jako název sněmu všech plnoprávných občanů demokratické polis. Církev je [[společenství]], není to označení pro nějakou vybranou kněžskou [[Castulus Martin|kastu]], ale všech, kdo se ke Kristu jako svému Pánu hlásí.<ref>{{Citace monografie|příjmení=TRETERA|jméno=Jiří Rajmund|příjmení2=|jméno2=|titul=Církevní právo|vydání=1|vydavatel=Jan Krigl|místo=Nakladatelství Praha 2, Hálkova 2|rok=1993|počet stran=219|strany=17|isbn=}}</ref> Členové společenství nesou právem eschatologický titul ,,vyvolení", ,,svatí". Tvoří společenství, které smí plným právem převzít velké tituly starozákonního a současně i eschatologického společenství Božího: kehal Jahve, „společenství Boží".<ref name=":1" />
| |||