Saturn (planeta): Porovnání verzí

== Fyzikální a chemické vlastnosti ==

Saturn je nejvíce [[zploštění|zploštělá]] planeta ve sluneční soustavě. Její rovníkový průměr je přibližně o&nbsp;10 % větší než [[polární průměr]] (rovníkový průměr je 120&nbsp;536&nbsp;km, polární průměr je 108&nbsp;728&nbsp;km<ref name="seidelmann">{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Podobně jako Jupiter i&nbsp;Saturn vyzařuje více energie (např. v&nbsp;podobě tepla 1,78 krát více tepla než dostává od Slunce), což je způsobeno nejspíše klesáním hélia do spodnějších vrstev v&nbsp;atmosféře Saturnu.<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Čeman

=== Složení ===

Saturn se podobně jako Jupiter celkově skládá ze 75 % [[vodík]]u&nbsp;a 25 % [[helium|hélia]] se stopami [[Methan|metanu]], [[voda|vody]] a&nbsp;[[amoniak]]u. Toto složení odpovídá složení původní [[mlhovina|mlhoviny]], ze které se zformovaly všechny planety sluneční soustavy. Předpokládá se, že jádro planety je tvořeno z&nbsp;kovového vodíku či hélia (nebo sloučeniny těchto dvou kovů),<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> což je způsobeno obrovským tlakem panujícím uvnitř planety. Teplota v&nbsp;jádře se odhaduje na 12&nbsp;000&nbsp;[[Kelvin|K]].<ref name="teplotajadra">{{Citace elektronické monografie

| příjmení =

 

Žlutá barva planety je způsobena odrazem slunečního světla od horních mraků. Na podrobných záběrech ze [[Sonda Cassini|sondy Cassini]] se však atmosféra jeví jako modrá. Bob West z&nbsp;[[Jet Propulsion Laboratory]], člen zobrazovacího týmu Cassini, prohlásil: „Byli jsme velmi překvapeni. Saturn by měl být žlutý.“<ref name="astronomiaonline">{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Při pozorování z&nbsp;nižších vrstev atmosféry by se obloha Saturnu jevila modrá. Modrá barva je pravděpodobně způsobena rozptylem slunečního světla vlivem tzv. [[Rayleighův rozptyl|Rayleighova rozptylu]] na molekulách atmosféry podobně jako tomu je v&nbsp;atmosféře Země. Zatímco světlo na Zemi se rozptyluje na molekulárním dusíku a&nbsp;kyslíku, v&nbsp;atmosféře Saturnu se rozptyluje na molekulárním vodíku. Stále však není jasné, proč je severnější polokoule mnohem výrazněji modrá než jižní. Podle jedné hypotézy je to způsobeno tím, že jižní polokoule obsahuje mnohem více mraků, které se podílejí na žluté barvě planety.<ref name="astronomiaonline" />

 

| jazyk = anglicky

}}</ref> Jde o&nbsp;nejteplejší místo na planetě.<ref>{{Citace elektronické monografie

 

===== Šestiúhelník (hexagon) =====

 

Celkově se „klasické“ prstence dělí směrem od planety na D, C, [[prstenec B|B]], A, F, [[prstenec G|G]] a E.<ref name="prstence2">{{Citace elektronické monografie|příjmení = |titul = Saturn - Prstence|url = http://www.astro.pef.zcu.cz/planety/saturn/12/|datum přístupu = 2008-10-24|dostupnost = Offilne|dostupnost2 = Offline|url archivu = https://web.archive.org/web/20080919001502/http://www.astro.pef.zcu.cz/planety/saturn/12/|datum archivace = 2008-09-19|nedostupné = ano}}</ref> Jednotlivé prstence jsou od sebe odděleny mezerou. Nejvzdálenější část systému Saturnových prstenců viditelných ze [[Země]] tvoří ''prstenec A''. Prstenec A&nbsp;je od nejširšího a nejjasnějšího ''prstence B'' oddělen tmavou mezerou širokou 4500&nbsp;km zvanou ''[[Cassiniho dělení]]'',<ref name="prstence2" /> která je viditelná v&nbsp;dalekohledu o&nbsp;průměru alespoň 7,5&nbsp;cm. Následuje částečně průhledný ''prstenec C''. Slabší ''prstence D'' a ''F'' leží uvnitř a vně viditelných prstenců. Jiné dva ''prstence G'' a ''E'' leží za prstencem F. V&nbsp;roce [[2004]] objevila sonda Cassini náznaky dalších prstenců, které dostaly předběžná označení R/2004 S1 a R/2004 S2.<ref>{{Citace elektronické monografie

 

Celkově komplex prstenců zabírá přibližně 250&nbsp;000&nbsp;km<ref name="prstence2" /> a má tloušťku jen okolo stovek&nbsp;m, ale většinou jsou prstence tenčí.<ref>{{Citace elektronické monografie

[[Soubor:Galileosaturnus.jpg|náhled|[[Galileo Galilei|Galileovy]] kresby Saturnu. Galileo původně považoval prstence za velké měsíce.]]

Saturn je snadno pozorovatelný pouhým [[lidské oko|okem]]. Lidé jej proto znali již od [[pravěk]]u.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> První historicky doložené pozorování této planety pochází do období okolo roku 650 př. n. l. z&nbsp;oblasti [[Mezopotámie]]. V&nbsp;dochovaném textu je zmínka o&nbsp;zákrytu planety Měsícem.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Moore | jméno = Patrick | titul = The Databook of Astronomy | místo = Bristol - Philadelphia | vydavatel = Institute of Physics Publishing | rok = 2000 | jazyk = anglicky | strany = 171}} [Dále jen Moore]</ref> V&nbsp;nejstarších modelech nebeské sféry, které byly [[Geocentrismus|geocentrické]], byl nejvzdálenější planetou od Země a obíhal ji mezi oběžnou dráhou Jupiteru a nejvzdálenější sférou hvězd.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref>

V&nbsp;roce 1610 se pozorováním Saturnu zabýval [[Galileo Galilei]]. Kvůli nedokonalé optice použitých [[dalekohled]]ů, která umožňovala pouze 32násobné zvětšení, neodhalil podstatu Saturnových prstenců a pokládal je za dvě samostatná tělesa, doprovázející vlastní planetu, a považoval tedy Saturna za trojplanetu. Dalšími pozorováními však zjistil, že tyto oběžnice po stranách planety pravidelně mizí, což bylo způsobeno měnícím se sklonem prstenců vůči Slunci a Zemi. Toto zjištění ale nebyl Galileo do své smrti schopen vysvětlit.<ref>Moore, str. 172.</ref> Teprve v&nbsp;roce 1656 přinesl správné vysvětlení pozorovaných jevů holandský astronom, matematik a fyzik [[Christiaan Huygens]], který jako první prohlásil, že Saturn je obklopen kruhovým [[Planetární prstenec|prstencem]]. Jeho závěr byl založen na nových pozorováních planety započatých v&nbsp;roce 1655 pomocí dalekohledu s&nbsp;50násobným zvětšením. V&nbsp;dubnu téhož roku pak objevil také největší Saturnův měsíc [[Titan (měsíc)|Titan]] a určil poměrně přesně jeho oběžnou dobu.

| jazyk = anglicky

}}</ref> Po přistání sondy Huygens však Fransois Raulin, jeden z&nbsp;expertů projektu prohlásil, že život na Titanu je velmi nepravděpodobný z&nbsp;důvodu nepřítomnosti vody na povrchu měsíce.<ref>{{Citace elektronické monografie

 

Měsíc Enceladus vědce překvapil přítomností vody v&nbsp;kapalném skupenství, kterou chrlí [[gejzír]]y na jeho povrchu.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Tyto podmínky by mohly dovolovat existenci primitivního života.

 

* {{Commonscat|Saturn (planet)}}

* {{Wikislovník|heslo=Saturn}}

* [http://aldebaran.cz/astrofyzika/sunsystem/saturn.html Informace o Saturnu a jeho měsících]

 

{{Sluneční soustava}}