Vznik a vývoj sluneční soustavy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Opravuji 5 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta5) (Martin Urbanec)
Robot: Opravuji 2 zdrojů and označuji 1 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8) (Martin Urbanec)
Řádek 3:
 
Tento v&nbsp;současnosti široce přijímaný model, známý jako [[mlhovinová hypotéza]], byl poprvé popsán v&nbsp;18.&nbsp;století [[Emanuel Swedenborg|Emanuelem Swedenborgem]], [[Immanuel Kant|Immanuelem Kantem]] a&nbsp;[[Pierre-Simon Laplace|Pierrem Simonem de&nbsp;Laplace]]. Studiem následujícího vývoje [[sluneční soustava|sluneční soustavy]] se zabývali vědci nejrůznějších disciplín, zejména [[astronomie]], [[fyzika|fyziky]], [[geologie]] a&nbsp;[[planetologie]]. Vytvořené modely musely být s&nbsp;přibývajícími poznatky několikrát upraveny, a&nbsp;to zejména s&nbsp;příchodem kosmického věku v&nbsp;50.&nbsp;letech a&nbsp;s&nbsp;objevem [[exoplaneta|extrasolárních planet]] v&nbsp;90.&nbsp;letech 20.&nbsp;století. Mnohé cizí [[planetární soustava|planetární systémy]] jsou však natolik odlišné, že při jejich vývoji musely hrát roli i&nbsp;jiné procesy, než při formování sluneční soustavy.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Teorie formování planet vzhůru nohama
| překladatelé = Jiří Srba
| url = http://www.eso.org/public/czechrepublic/press-rel/pr-2010/pr-16-10.html
| datum vydání = 2010-4-13
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-5-17
| vydavatel = European Southern Observatory
|url archivu = https://web.archive.org/web/20100419114908/http://www.eso.org/public/czechrepublic/press-rel/pr-2010/pr-16-10.html
|datum archivace = 2010-04-19
|nedostupné = ano
}}</ref>
 
Řádek 974 ⟶ 977:
|nedostupné = ano
}}</ref><ref name="Agnor2006">{{Citace periodika
| příjmení = Agnor
| jméno = Craig B.
| příjmení2 = Douglas
| jméno2 = Hamilton P.
| titul = Neptune’s capture of its moon Triton in a&nbsp;binary-planet gravitational encounter
| periodikum = Nature
| odkaz na periodikum = Nature
| datum = 2006-5-11
| ročník = 441
| číslo = 7090
| strany = 192–194
| url = http://www.maths.qmul.ac.uk/~agnor/papers_pdf/2006AgnorHamilton.pdf
| formát = PDF
| doi = 10.1038/nature04792
| issn = 0028-0836
| jazyk = anglicky
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> Kromě srážek s&nbsp;většími tělesy však povrch těles sluneční soustavy formuje také [[sluneční vítr]] a&nbsp;nárazy [[mikrometeorit]]ů.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Clark
| jméno = Beth E.
Řádek 1 609 ⟶ 1 612:
| vydavatel = Astronomický ústav Univerzity Karlovy
}}</ref> Nakonec se Slunce znovu vrátí ke spalování zbytků vodíku a&nbsp;helia ve svých vnějších vrstvách a&nbsp;dojde tak k&nbsp;jeho druhé expanzi, přičemž se promění v&nbsp;hvězdu [[asymptotická větev obrů|asymptotické větve obrů]]. Slunce opět zvýší svůj zářivý výkon, který dosáhne 2090násobku jeho současné hodnoty, a&nbsp;ochladí se asi na 3500&nbsp;K.<ref name="Schroder2008" /> Tato fáze bude trvat asi 30&nbsp;milionů let. Během následujících 100&nbsp;tisíc let bude Slunce odvrhovat obrovská množství hmoty do prostoru, kde vytvoří mračno nazývané (poněkud zavádějícím způsobem{{#tag:ref|Historicky daný a poněkud matoucí název těchto mlhovin má svůj původ v prvních pozorováních, kdy v malých dalekohledech jejich kotoučky tehdejším astronomům připomínaly planety.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Planetární mlhoviny
| periodikum = Aldebaran.cz
| url = http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/mlhoviny/nebul_3.html
|datum přístupu = 2010-05-05
|url archivu = https://web.archive.org/web/20101213094607/http://aldebaran.cz/astrofyzika/mlhoviny/nebul_3.html
|datum archivace = 2010-12-13
|nedostupné = ano
}}</ref>|group="pozn"}}) [[planetární mlhovina]]. Vyvržený materiál bude obsahovat především helium a&nbsp;uhlík vzniklé během slunečních [[jaderná reakce|jaderných reakcí]], a&nbsp;bude tak přispívat dalšímu obohacení mezihvězdného prostoru o&nbsp;těžké prvky.<ref name="nebula">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Balick