Vznik a vývoj sluneční soustavy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Opravuji 5 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta5) (Martin Urbanec) |
Robot: Opravuji 2 zdrojů and označuji 1 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8) (Martin Urbanec) |
||
Řádek 3:
Tento v současnosti široce přijímaný model, známý jako [[mlhovinová hypotéza]], byl poprvé popsán v 18. století [[Emanuel Swedenborg|Emanuelem Swedenborgem]], [[Immanuel Kant|Immanuelem Kantem]] a [[Pierre-Simon Laplace|Pierrem Simonem de Laplace]]. Studiem následujícího vývoje [[sluneční soustava|sluneční soustavy]] se zabývali vědci nejrůznějších disciplín, zejména [[astronomie]], [[fyzika|fyziky]], [[geologie]] a [[planetologie]]. Vytvořené modely musely být s přibývajícími poznatky několikrát upraveny, a to zejména s příchodem kosmického věku v 50. letech a s objevem [[exoplaneta|extrasolárních planet]] v 90. letech 20. století. Mnohé cizí [[planetární soustava|planetární systémy]] jsou však natolik odlišné, že při jejich vývoji musely hrát roli i jiné procesy, než při formování sluneční soustavy.<ref>{{Citace elektronické monografie
|
|
|
|
|
|
|
|url archivu = https://web.archive.org/web/20100419114908/http://www.eso.org/public/czechrepublic/press-rel/pr-2010/pr-16-10.html
|datum archivace = 2010-04-19
|nedostupné = ano
}}</ref>
Řádek 974 ⟶ 977:
|nedostupné = ano
}}</ref><ref name="Agnor2006">{{Citace periodika
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> Kromě srážek s většími tělesy však povrch těles sluneční soustavy formuje také [[sluneční vítr]] a nárazy [[mikrometeorit]]ů.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Clark
| jméno = Beth E.
Řádek 1 609 ⟶ 1 612:
| vydavatel = Astronomický ústav Univerzity Karlovy
}}</ref> Nakonec se Slunce znovu vrátí ke spalování zbytků vodíku a helia ve svých vnějších vrstvách a dojde tak k jeho druhé expanzi, přičemž se promění v hvězdu [[asymptotická větev obrů|asymptotické větve obrů]]. Slunce opět zvýší svůj zářivý výkon, který dosáhne 2090násobku jeho současné hodnoty, a ochladí se asi na 3500 K.<ref name="Schroder2008" /> Tato fáze bude trvat asi 30 milionů let. Během následujících 100 tisíc let bude Slunce odvrhovat obrovská množství hmoty do prostoru, kde vytvoří mračno nazývané (poněkud zavádějícím způsobem{{#tag:ref|Historicky daný a poněkud matoucí název těchto mlhovin má svůj původ v prvních pozorováních, kdy v malých dalekohledech jejich kotoučky tehdejším astronomům připomínaly planety.<ref>{{Citace elektronického periodika
|
|
|
|datum přístupu = 2010-05-05
|url archivu = https://web.archive.org/web/20101213094607/http://aldebaran.cz/astrofyzika/mlhoviny/nebul_3.html
|datum archivace = 2010-12-13
|nedostupné = ano
}}</ref>|group="pozn"}}) [[planetární mlhovina]]. Vyvržený materiál bude obsahovat především helium a uhlík vzniklé během slunečních [[jaderná reakce|jaderných reakcí]], a bude tak přispívat dalšímu obohacení mezihvězdného prostoru o těžké prvky.<ref name="nebula">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Balick
|