'''Manfréd Sicilský''' ({{vjazyce|it}} ''Manfredi di Sicilia'', [[1231]]<ref name="genmittManfred">[{{Citace elektronického periodika |titul=www.mittelalter-genealogie.de |url=http://www.mittelalter-genealogie.de/mittelalter/koenige/sizilien/manfred_koenig_von_sizilien_+_1266.html |datum přístupu=2010-10-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20040820055123/http://www.mittelalter-genealogie.de]/mittelalter/koenige/sizilien/manfred_koenig_von_sizilien_+_1266.html |datum archivace=2004-08-20 |nedostupné=ano }}</ref>/[[1232]] [[Venosa]]<ref name="fmgManfred">[http://fmg.ac/Projects/MedLands/SICILY.htm#Manfreddied1266B www.fmg.ac]</ref> – [[26. únor]]a [[1266]] [[Benevento]]) byl knížetem z Tarenta a [[seznam sicilských králů|sicilským králem]]. Po vstupu na sicilský trůn se mu podařilo na mnoha místech vzkřísit moc [[guelfové a ghibellini|ghibellinů]] a znepřátelit si tak Svatého otce, který jej exkomunikoval. Stejně jako Fridrich II. udržoval kontakty s [[islám]]em, s mamlúckým sultánem [[Bajbars]]em{{#tag:ref|Měl stejně jako jeho otec také zálibu v orientální nádheře.<ref name="Úsvit221">''Úsvit renesance'', str. 221</ref>|group="pozn."}}<ref name="Úsvit14">{{Citace monografie | jméno= Peter | příjmení=Kováč | titul=Úsvit renesance. Dvorské umění císaře Fridricha II. Bamberský a Magdeburský jezdec.|vydavatel=Petr Kováč – Ars Auro Prior| místo= Praha | rok=2010| jazyk = |strany=14|isbn= 978-80-904298-2-6|poznámky = Dále jen ''Úsvit renesance''}}</ref> a poskytl azyl latinskému císaři [[Balduin II. Konstantinopolský|Balduinovi]], kterého pověřil vyjednáváním se svým nepřítelem [[seznam papežů|papežem]] [[Urban IV.|Urbanem IV.]]<ref name="Úsvit221">''Úsvit renesance'', str. 221</ref> Oproti svým předchůdcům, otci a bratrovi Konrádovi, byl přátelsky nakoněn [[řád templářů|řádu templářů]].{{#tag:ref|V březnu 1262 vzal řád pod svou ochranu.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Barber | jméno = Malcolm | odkaz na autora = Malcolm Barber | titul = Noví rytíři : dějiny templářského řádu | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 433 | isbn = 80-7203-764-1 | poznámky = Dále jen ''Noví rytíři'' | strany = 267}}</ref>|group="pozn."}}
Zdá se, že Manfréd měl stejné intelektuální záliby jako Fridrich II., společně s otcem a bratry [[Jindřich VII. Štaufský|Jindřichem]] a [[Enzio Sardinský|Enziem]] patřil mezi představitele [[sicilská básnická škola|sicilské básnické školy]],<ref>[http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=22197 www.iliteratura.cz]</ref> podporoval univerzitu v [[Neapol]]i, pokračoval v dostavbě otcem započatých stavebních projektů{{#tag:ref|Zdá se, že dostavěl otcem založený oktogonální [[Castel del Monte]]<ref name="Úsvit117">''Úsvit renesance'', str. 117</ref>|group="pozn."}} a založil město [[Manfredonia]].<ref name="Úsvit221">''Úsvit renesance'', str. 221</ref>Byl nadšeným sokolníkem, pro svou potřebu si nechal vyhotovit opis otcova latinského traktátu [[De arte venandi cum avibus|''O lovu se sokolem'']]. Dodnes se zachovala i tzv. ''[[Manfrédova bible]]'', uložená ve [[vatikán]]ské knihovně. [[Dante Alighieri]] Manfréda ve své ''[[Božská komedie|Božské komedii]]'' umístil do Očistce, kde jej popisuje jako plavovlasého.
