Kateřina I. Ruská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: Odstranění subjektivního výrazu "pouhých"
úprava odkazů
Řádek 2:
[[Soubor:Ekaterina I.jpg|thumb|Carevna Kateřina I.]]
 
'''Kateřina I. Alexejevna''' ([[ruština|rusky]] ''Екатерина I Алексеевна''), vlastním jménem Marta Helena Skowrońska/Skavronská ([[15. duben|15. dubna]] [[1684]], [[Jēkabpils]] – [[17. květen|17. května]] [[1727]] [[Petrohrad]]) byla [[RuskoSeznam ruských careven|ruská]] [[carcarevna]]evna v letech [[1725]]–[[1727]], žena [[Petr I. Veliký|Petra I. Velikého]].
 
== Život ==
Řádek 8:
O jejím životě, zejména raných letech, toho není příliš známo a proto existují i různé poněkud odlišné životopisy. Obecně je přijímáno, že Marta byla dcerou Samuela Skowrońského/Skavronského, prostého [[Litevské velkoknížectví|litevského]] sedláka [[Poláci|polského]] původu, který s rodinou žil na území [[Livonsko|Livonska]]. Ve věku 17 let nastoupila do služby u [[Evangelická církev|evangelického]] [[Němci|německého]] [[pastor]]a [[Johann Ernst Glück|J. E. Glücka]] (znám jako první překladatel Bible do lotyštiny) v livonském Marienburgu (dnes [[Alūksne]]). Tam poznala [[Švédsko|švédského]] [[dragoun]]a, chudého šlechtice Johanna Cruseho,<ref>někdy se uvádí příjmení Rab(b)e</ref> za nějž se provdala. Po dobytí města ruskými vojsky ([[1702]]) byla spolu se svým pěstounem zavlečena do hlavního města [[Ruské carství|Ruského carství]], kde se dostala na dvůr polního maršálka [[Boris Šeremeťjev|Borise Šeremeťjeva]]. V Moskvě prý pracovala nějaký čas jako pradlena v plukovní prádelně, kde ji potkal [[Alexandr Danilovič Menšikov|Alexandr Menšikov]], který ji od maršálka vykoupil.<ref>tento údaj není jistý</ref>
 
Mezitím Marta přestoupila na [[pravoslaví]] a přijala jméno Kateřina Alexejevna. Krátce byla Menšikovovou favoritkou (pravděpodobně s ním měla dvě děti). V roce [[1706]] u svého přítele Menšikova poznal Martu [[car]] [[Petr I. Veliký|Petr I.]], zamiloval se do ní a v [[listopad]]u roku [[1707]] z ní učinil svou milenku; oženil se s ní nicméně až v roce [[1712]], kdy již byly na světě dvě jejich nejstarší dcery ([[Anna Petrovna]], [[1708]]–[[1728]] a [[Alžběta I. Petrovna|Alžběta Petrovna]], [[1709]]-[[1762]]). V roce [[1724]] ji jmenoval carevnou a spoluregentkou. Kateřina mu porodila 11 dětí, z nichž však pouze první dvě dcery (Anna Petrovna, předpokládaná následnice trůnu, a Alžběta Petrovna, pozdější carevna [[Alžběta I. Petrovna|Alžběta I.]]), se dožily dospělosti; obě se narodily jako nemanželské, ještě před uzavřením sňatku Kateřiny s Petrem, což v budoucnu způsobilo mnohé problémy v nástupnictví na ruském trůnu.
 
Podle [[závěť|testamentu]] Petra Velikého carský [[trůn]] po něm převzala Kateřina, na který byla korunována již v roce [[1724]]. Vládu fakticky v jejím jméně řídil kníže Alexandr Menšikov, který předsedal speciálně vytvořené šestičlenné ''Nejvyšší tajné radě'', budoucímu poradnímu orgánu carevny. Kateřina krátce nato těžce onemocněla a 17. května roku 1727 po dvou letech vlády zemřela; příčinou její [[alkoholismus|alkoholismem]] uspíšené smrti měly být [[TBCTuberkulóza|souchotiny]].
 
== Následníci trůnu ==
Řádek 16:
V pramenech je s jistotou zaznamenáno Kateřinino rozhodnutí, zahrnuté v testamentu. Výslovně jím vyjádřila vůli, aby nástupcem na trůně se stal [[Petr II. Ruský|Petr II.]], [[vnuk]] Petra Velikého (syn [[Alexej Petrovič|Alexeje]], nejstaršího syna Petra Velikého z prvního manželství s [[Jevdokija Lopuchinová|Jevdokijí Lopuchinovou]]; za jeho krátké vlády byl dvůr přeložen do Moskvy).
 
Svou první dceru Annu (společně se svou sestrou Alžbětou měly být regentkami nedospělého Petra II. či následnicemi trůnu v případě, že by Petr II. zemřel před nimi bezdětný) provdala Kateřina počátkem roku 1725 za vévodu [[Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský|Karla Fridricha Holštýnsko-Gottorpského]]. Anna však zemřela po porodu syna (pozdější car [[Petr III. Ruský|Petr III.]]) 15. března roku 1728, tedy necelý rok po Kateřinině smrti (17. května [[1727]]) a nedlouho na to zemřel i Petr II. ([[1730]]); ani regentství obou sester, ani Alžbětino (resp. Petra III.) následnictví na trůn se v této době nerealizovalo pro odpor a intriky knížat Dolgorukých, kteří svolali Nejvyšší tajnou radu a na jejím zasedání prosadili jako ruskou carevnu neteř Petra Velikého, dceru jeho nevlastního bratra [[Ivan V. Alexejevič|Ivana V.]] [[Anna Ivanovna|Annu Ivanovnu]]. Po ní pak na trůn krátce nastoupil [[Ivan VI. Antonovič]] (pravnuk Ivana V.) a teprve poté [[Alžběta I. Petrovna|Alžběta Petrovna]], druhá dcera Petra I. a Kateřiny. Ani jeden z nich však neměl potomky a na trůn posléze usedl ([[1762]]) vnuk Petra Velikého [[Petr III. Ruský|Petr III.]], syn Anny Petrovny, která tak je předkem všech [[Romanovci|Romanovců]] od [[18. století|18.]] do [[20. století]].
 
== Význam ==