Knihtisk: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m (GR) File renamed: File:Dřevěný list z jezuitské tiskárny v pražském Klementinu.jpg → File:Dřevěný lis z jezuitské tiskárny v pražském Klementinu.jpg Criterion 3 (obvious error) · Intead of "list" (leaf) should be "lis" (press) |
Robot: Opravuji 0 zdrojů and označuji 2 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8) |
||
Řádek 7:
[[Johannes Gutenberg]] měl mnoho přímých i nepřímých předchůdců, a to jak v Evropě, tak zejména v Asii. Za nejstaršího předchůdce knihtisku lze považovat nejrůznější pečetidla a razítka, jakožto první nástroje pro opakované „psaní“ stejné značky, slova či věty. Z území [[Mezopotámie]], na němž působily kultury sumerská, asyrská a babylonská, se dochovaly známky tiskařské, či spíše razičské činnosti v podobě malých kamenných válečků, kterými se pečetily ještě nevypálené hliněné destičky. Ty pocházejí z doby asi 3000 let př. n. l., stejně jako cihly s tištěnými nápisy ze stejné oblasti. Poměrně známý je tzv. Disk z Faistu z období okolo roku 1600 př. n. l. Je to hliněný kotouč, nalezený roku 1908 na [[Kréta|Krétě]] v paláci ve [[Faistos|Faistu]], nesoucí na sobě nápis v hieroglyfickém písmu provedený jednotlivými razidly. Význam textu či textů na disku nebyl dosud rozluštěn.
Tisk z výšky se patrně poprvé objevil v [[Čína|Číně]], kde první deskové tisky vznikly v 9. století. Od 11. století se údajně užívaly i pohyblivé litery. Za jejich vynálezce bývá považován čínský kovář Pi-Sheng. Ten používal ručně vyráběných liter z pálené hlíny, které vysázel na kovovou desku a slepil je voskovým tmelem. Po vyhotovení otisku se deska nahřála, tím tmel povolil a písmena povolila. Poté bylo možno sestavit jiný text a tisknout znovu. Ovšem nedochovaly se ani hliněné litery, ani žádný takto provedený tisk. V [[Korea|Koreji]] byly vynalezeny trvanlivější litery, do kterých se písmo vyřezávalo negativně. Tímto způsobem vznikl v roce 1234 soubor zákonů ''Sandem Remum'', jejž považujeme za nejstarší knihu tištěnou pohyblivými literami. Nejstarší dochovaný tisk (''[[Kniha Čikči]]'') vznikl v období [[Dynastie Korjo]] v červenci roku [[1377]].<ref name="unesco">[http://portal.unesco.org/ci/en/ev.php-URL_ID=22954&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html Memory of the World]{{Nedostupný zdroj}}, unesco.org, accessed November 2009</ref> Kovové litery z mosazi se však ryly jednotlivě, nepoužíval se [[tiskařský lis]] a technika se nerozšířila, možná proto, že nebyla dostatečně rychlá a na druhé straně nebyla po ní poptávka. Tisklo se dále z dřevěných desek a moderní knihtisk se tak i do východní Asie rozšířil až v 19. století z Evropy.
Do [[Evropa|Evropy]] razítkový tisk příliš nepronikl. V klášteře Prüfening u [[Řezno|Řezna]] lze vidět asi nejstarší ukázku této techniky na území Evropy, je zde nápis z roku 1119 pořízený pro zasvěcení kostela svatému Jiří. Nápis byl vytlačen do hliněné desky jednotlivými písmenovými razidly nejspíše z tvrdého dřeva. Další dřevěná razítka jsou z 2. poloviny 13. století z anglických kostelů v [[Birmingham]]u, [[Oxford]]u a [[Surrey]], kde jimi byly pořízeny sakrální nápisy. Razítka se vzácně užívala také k tisku iniciál v některých francouzských rukopisech 13. století.
Řádek 71:
* {{Citace monografie | příjmení = Voit | jméno = Petr | odkaz na autora = Petr Voit | titul = Encyklopedie knihy. Starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 1350 | kapitola = | strany = | přílohy = [160] obr. příl | edice = Bibliotheca Strahoviensis | subedice = Series monographica | svazek edice = 2 | isbn = 80-7277-312-7}}
* VOIT, Petr. Český knihtisk mezi pozdní gotikou a renesancí II : tiskaři pro víru i tiskaři pro obrození národa 1498-1547. Academia : 2017. ISBN 978-80-200-2752-8
* {{Citace monografie| jméno = Zikmund| příjmení = Winter| odkaz na autora = Zikmund Winter| titul = Český průmysl a obchod v 16. věku| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/148415
=== Související články ===
| |||
