Kislovodsk: Porovnání verzí

Ve středověku a až do konce století XVIII. století nebylo kislovodské údolí osídleno. Existují důkazy o tom, že místo, kde je pramen minerální vody, nikomu nepatřilo a bylo v pohraničí mezi zemí Velké Kabrdy na východě a územím malých abazinských kmenů na západě.<ref name="savenko">Savenko C . N. [http://www.newlocalhistory.com/bookshelf/?tezis=nlhvyp2=221=229 Пограничный контекст бассейна реки Подкумок в историко-культурной перспективе] {{Wayback|url=http://www.newlocalhistory.com/bookshelf/?tezis=nlhvyp2=221=229 |date=20090619113923 }}</ref> Je známa pouze existence malé abazinské osady a strážního stanoviště na Křížové hoře (hoře Ducha svatého).<ref name="Kuznetsov">{{Citace monografie| příjmení= Kuznetsov | titul = У истоков живой водыy | místo = Stavropol | vydavatel = Ставропольское книжное издательство | rok = 1983}}</ref> V roce 1793 navštívil kislovodské údolí německý vědec [[Peter Simon Pallas]]. Jako první prostudoval podrobně pramem minerální vody, změřil jeho hloubku, sestavil jeho popis a předpověděl mu velkou budoucnost. Za průkopníka lázeňských pobytů je považován velitel kavkazských vojsk Iraklij I. Morkov, který se v roce 1798 utábořil nad pramenem a bral si koupele, aby se zbavil [[Astma|astmy]].