Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Přidání externího odkazu 'Mozaika Posledního soudu na Zlaté bráně katedrály sv. Víta'. Zajímavý rozbor a popis mozaiky na Zlaté bráně katedrály sv. Víta.
značky: první editace možný spam editace z Vizuálního editoru
Robot: Opravuji 0 zdrojů and označuji 5 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8)
Řádek 39:
}}
'''Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha'''<ref group="p.">Označení trojicí světců uvádí již roku 1883 [[František Ekert]] u předchůdce katedrály v&nbsp;11. století: ''Nový tento kostel sv. mučedníků Vita, Václava a Vojtěcha, jakž jej odtud Čechové rádi nazývali…
{{Citace monografie | jméno = František | příjmení = Ekert | titul = Posvátná místa král. hl. města Prahy | vydavatel = Dědictví sv. Jana Nepomuckého | místo = Praha | rok = 1883 | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/436805 | svazek = I }}{{Nedostupný zdroj}}</ref> (často zkráceně, dle původního [[Patrocinium|zasvěcení]], jen '''katedrála svatého Víta'''<ref>[https://www.hrad.cz/cs/prazsky-hrad/turisticky-rozcestnik/katedrala-sv-vita.shtml Katedrála sv. Víta] na oficiálních stránkách Pražského hradu</ref><ref>[http://www.katedralasvatehovita.cz/ Oficiální stránky katedrály] v&nbsp;textu běžně používají označení "katedrála svatého Víta"</ref> či ''svatovítská katedrála'') je nejvýznamnější [[Římskokatolická církev v Česku|český římskokatolický]] kostel a dominanta [[Pražský hrad|Pražského hradu]]. Jižní věž katedrály je s výškou 96,6 m [[Seznam nejvyšších věží v Česku|třetí nejvyšší kostelní věží v Česku]].
| svazek = I}}</ref> (často zkráceně, dle původního [[Patrocinium|zasvěcení]], jen '''katedrála svatého Víta'''<ref>[https://www.hrad.cz/cs/prazsky-hrad/turisticky-rozcestnik/katedrala-sv-vita.shtml Katedrála sv. Víta] na oficiálních stránkách Pražského hradu</ref><ref>[http://www.katedralasvatehovita.cz/ Oficiální stránky katedrály] v&nbsp;textu běžně používají označení "katedrála svatého Víta"</ref> či ''svatovítská katedrála'') je nejvýznamnější [[Římskokatolická církev v Česku|český římskokatolický]] kostel a dominanta [[Pražský hrad|Pražského hradu]]. Jižní věž katedrály je s výškou 96,6 m [[Seznam nejvyšších věží v Česku|třetí nejvyšší kostelní věží v Česku]].
 
Již od desátého století je svatovítský kostel sídelním kostelem biskupa [[Arcidiecéze pražská|pražské diecéze]], roku [[1344]] povýšené na [[diecéze|arcidiecézi]]. Při této příležitosti byla zahájena stavba [[Loď (architektura)|trojlodní]] [[Gotická architektura|gotické]] [[Katedrála|katedrály]] se třemi věžemi, přerušená však [[Husitství|husitskými]] válkami. Přes snahy o&nbsp;dostavbu a dílčí doplňky (vrchol jižní věže) došlo k&nbsp;dostavbě západní části s lodí a dvouvěžovým průčelím až po pěti stech letech, od&nbsp;roku [[1873]] a slavnostně byla dokončena roku [[1929]] k&nbsp;tehdy předpokládanému tisíciletému výročí úmrtí [[Svatý Václav|svatého Václava]], zakladatele kostela. Součástí katedrály je celá řada významných uměleckých památek z&nbsp;různých staletí včetně období dostavby, k&nbsp;nejvýznamnějším patří díla z&nbsp;doby gotické výstavby katedrály (např. kaple sv. Václava, mozaika Posledního soudu a portréty na&nbsp;triforiu).
Řádek 250 ⟶ 249:
| poznámka = Shrnutí odborných poznatků o&nbsp;portrétní galerii v&nbsp;triforiu Svatovítského chrámu, na základě kterého byla stanovena doba vzniku soch.
}}
* {{Citace monografie | jméno = František | příjmení = Ekert | odkaz na autora = František Ekert | titul = Posvátná místa král. hl. města Prahy | vydavatel = Dědictví sv. Jana Nepomuckého | místo = Praha | rok = 1883 | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/436805 | svazek = I | typ kapitoly = - kapitola | kapitola = Metropolitní chrám sv. Víta | url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=605370&mcp=&s=jpg&author= | strany = 9-77 }}{{Nedostupný zdroj}}
| svazek = I | typ kapitoly = - kapitola| kapitola = Metropolitní chrám sv. Víta| url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=605370&mcp=&s=jpg&author= | strany=9-77}}
* {{Citace monografie | příjmení = Jeřábek | jméno = Luboš | odkaz na autora = | titul = Chrám a věže svatovítské | vydavatel = vl.n. | url=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/91398 | místo = Praha | rok = 1906}}
* {{Citace monografie | jméno = Julius | příjmení = Košnář | titul = Staropražské pověsti a legendy | vydavatel = Vincentinum | místo = Praha | rok = 1933 | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/222680 | typ kapitoly = - kapitola | kapitola = O nynějším kostele sv. Víta a jeho památkách | url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=288845&mcp=&author=&s=jpg&p_ind=29&x=0&y=0 | strany = 29-56 }}{{Nedostupný zdroj}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kuthan | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Kuthan | příjmení2 = Royt | jméno2 = Jan | odkaz na autora2 = Jan Royt | titul = Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 688 | isbn = 978-80-7422-090-6}}
* KYBALOVÁ, Ludmila. ''Pražské zvony.'' Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958.
* {{Citace monografie | jméno2=Eduard| příjmení2=Šittler | jméno=Antonín| příjmení=Podlaha| odkaz na autora=Antonín Podlaha| odkaz na autora2=Eduard Šittler|titul titul=Chrámový poklad u sv. Víta v Praze : Jeho dějiny a popis | vydavatel = Dědictví sv. Prokopa| místo = Praha | rok = 1903 | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/91413}}{{Nedostupný zdroj}}
* {{Citace monografie | jméno=Antonín| příjmení=Podlaha | odkaz na autora = Antonín Podlaha| jméno2=Kamil| příjmení2=Hilbert | odkaz na autora2 = Kamil Hilbert| titul = Soupis památek historických a uměleckých : Metropolitní chrám svatého Víta | vydavatel = Česká akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění| místo = Praha | rok = 1906 | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/78094}}
* PALACKÝ, František. ''Staří letopisové čeští od roku 1378 do roku 1527.'' Praha: L. Mazáč, 1941, s. 268.
Řádek 265 ⟶ 263:
* {{Citace monografie | příjmení = Vlček | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Vlček | spoluautoři = a kol. | titul = Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 521 | isbn = 80-200-0832-2 | strany = 106-107}}
* {{Citace monografie
| jméno = Karel Vladislav
| příjmení = Zap
| odkaz na autora = Karel Vladislav Zap
| titul = Popis královského hradu, hlavního chrámu u&nbsp;sv. Víta a všech jiných kostelův a světských stavení na Hradčanech v&nbsp;Praze
| vydavatel = Kober
| místo = Praha
| rok = 1868
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/37744
}}{{Nedostupný zdroj}}
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Zap
| jméno = Karel Vladislav