Praha: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Historie: + |
|||
Řádek 157:
=== Praha jako hlavní město socialistického Československa ===
Po druhé světové válce začala vznikat první sídliště, a to napřed v období tzv. první dvouletky (1946–1948). V [[únor 1948|únoru 1948]] se chopila moci [[Komunistická strana Československa]]. Výstavba sídlišť začala v padesátých letech a výrazně se urychlila v 60. letech. Původní zástavba byla někde nahrazena panelovými domy. V letech 1960, 1968, 1970 a 1974 bylo k Praze připojeno [[Části Prahy|dalších celkem více než 60 obcí]]. V roce 1968 do Prahy [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|vtrhla vojska]] [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] ([[Sovětský svaz|SSSR]], [[Polsko|Polska]], [[Maďarsko|Maďarska]], [[Bulharsko|Bulharska]] a [[Německá demokratická republika|NDR]]) a zahájila okupaci, která trvala až do sametové revoluce. V 60. a 70. letech se zmodernizovaly důležité dopravní stavby jako [[letiště]] a [[Praha hlavní nádraží|hlavní nádraží]], začalo se budovat [[Metro v Praze|metro]] a takzvaný [[Základní komunikační systém|ZÁKOS]] – systém kapacitních městských komunikací, z nichž jedna oddělila [[Národní muzeum]] od [[Václavské náměstí|Václavského náměstí]]. Na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy se tam 16. ledna 1969 upálil [[Jan Palach]]. Pro obyvatele byla na zelených loukách okolo Prahy budována panelová sídliště (největší z nich je [[Jižní Město]]).
9. května 1974 byl otevřený první úsek [[Metro v Praze|pražského metra]] (linka C), roku 1977 úsek druhé linky (linka A) a roku 1985 první úsek třetí linky (linka B).
Postupující ekonomický úpadek země zasáhl i Prahu, což se projevilo v zanedbaném vzhledu města i ve zhoršování služeb. Praha se stala centrem [[Sametová revoluce|sametové revoluce]], která ukončila mocenský monopol komunistické strany.
Řádek 163 ⟶ 165:
=== Praha po sametové revoluci ===
Zavedením standardních vztahů se [[Západní Evropa|západoevropskými]] zeměmi se Praha ještě více otevřela [[turistika|turistice]]. Rozvoj soukromého vlastnictví a [[podnikání]] se nakonec projevil ve zkvalitnění služeb a také v opravě chátrajících budov v samém historickém jádru města. V roce 1993 se Praha po rozdělení Československa stala hlavním městem České republiky. Koncem devadesátých
V roce 2000 se ze konal sumit [[Mezinárodní měnový fond|MMF]] a [[Světová banka|SB]] a město bylo svědkem rozsáhlých [[Antiglobalizační protesty v Praze|antiglobalizačních protestů]]. V roce 2002 Prahu těžce poničila [[Povodeň v Česku (2002)|povodeň]], která poškodila například pražskou zoo, která se však poté rychle zotavila, anebo pražské metro, kde zaplavila 18 stanic metra, jež byly uzavřené až na půl roku. Roku 2003 Praha zahájila [[Kandidatura Prahy na pořádání letních olympijských her|kandidaturu na letní olympijské hry]] 2016, ale nedostala se do užšího seznamu kandidátů.
| |||