Wikipedista:Cyberpower678/Pískoviště: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 31 zdrojů and označuji 1 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8) (Martin Urbanec)
Reply
značka: nahrazeno
Řádek 1:
{{/sub|foo_bar=foo bar}}
{{Různé významy|tento=dnešním Státu Izrael}}
{{Infobox - stát
| genitiv = Izraele
| úřední název arabsky = מדינת ישראל (Medinat Jisra'el)<br /> دولة إسرائيل (Daulat Isrá'íl)
| úřední název česky = Stát Izrael
| vlajka = Flag of Israel.svg
| článek o vlajce = Izraelská vlajka
| znak = Coat_of_arms_of_Israel.svg
| článek o znaku = Státní znak Izraele
| mapa umístění = ISR orthographic.svg
| rozloha = 21&nbsp;640
| rozlmisto = 150
| procent vody = 2
| obyvatel = 8 299 706<ref name="CBS-indikátory">
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = Hlavní indikátory
| url = http://www1.cbs.gov.il/reader/mainind/indengnew.html
| jazyk = anglicky
| datum = 2011-05-11
| datum přístupu = 2011-05-12}}</ref>
| obyvmisto = 97
| obyvrok = [[2017]]
| hustota = 359
| hustmisto = 35
| HDI = 0,894
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = velmi vysoký
| HDIrok = 2015
| HDImísto = 18
| národnosti = 75,4 % [[Židé]], 20,6 % [[Arabové]], {{nowrap|4 % menšiny}}
| jazyk = [[hebrejština]] (oficiální), [[arabština]] (zvláštní status)
| náboženství = [[judaismus]], [[islám]], [[křesťanství]]
| nejvyšší hora = [[Har Meron]]
| výška nejvyšší hory = 1208
| státní zřízení = [[parlamentní republika]]
| hlavní město = [[Jeruzalém]] (mezinárodně neuznáno){{#tag:ref|[[Základní zákon: Jeruzalém|Jeruzalémský zákon]] říká, že: „Jeruzalém, celý a sjednocený, je hlavním městem Izraele.“ Jeruzalém je sídlem vlády, prezidenta, vládních úřadů, nejvyššího soudu a parlamentu. OSN neuznává Jeruzalémský zákon<ref name="UNJeruzalem">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Resolution adopted by the General Assembly: 66/18. Jerusalem
| url = https://unispal.un.org/DPA/DPR/unispal.nsf/0/34BE727D1EED7D688525799500579D23
| datum vydání = 2011-11-30
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2016-09-08
| vydavatel = United Nations
| jazyk = anglicky
}}</ref> a podle interního informačního podkladu [[Parlamentní institut|Parlamentního institutu]] většina zemí pokládá za hlavní město [[Tel Aviv|Tel&nbsp;Aviv]]-[[Jaffa]].<ref name="PČR">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Historický kontext a současný vývoj v Palestině
| url = http://web.archive.org/web/20110805195240/http://www.psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-3-040.pdf
| datum vydání = únor 2006
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2016-09-08
| vydavatel = Parlament České republiky
| jazyk =
}}</ref> [[Palestinská autonomie]] požaduje [[Východní Jeruzalém]] jako hlavní město plánovaného Palestinského státu.|name="Jeruzalém"|group="pozn"}}
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[Re'uven Rivlin]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Benjamin Netanjahu]]
| článek o hymně = Izraelská hymna
| hymna = Ha-tikva<br />Naděje
| datum vzniku = [[14. květen|14. května]] [[1948]]
| způsob vzniku = založen rozhodnutím OSN na území britského protektorátu
| měna = [[Nový izraelský šekel]] (₪)
| kód měny = ILS
| HDP/ob. = 35&nbsp;831<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}}</ref>
| HDP/ob.misto = 30
| HDP/ob.rok = 2015
| Gini = 38,6<ref name="CIA"/>
| Ginirok = 2005
| ison = 376
| iso3 = ISR
| iso2 = IL
| mpz = IL
| doména = il
| předvolba = +972
| čas = +2
| commonscat = Israel
}}
'''Izrael''' ({{vjazyce|he}} {{Cizojazyčně|he|יִשְׂרָאֵל}}, ''Jisra'el''; {{vjazyce|ar}}: {{Cizojazyčně|ar|إسرائيل}}, ''Isrá'íl''), oficiálně '''Stát Izrael''' (hebrejsky {{Cizojazyčně|he|מְדִינַת יִשְׂרָאֵל}}, {{Audio|He-Medinat Israel.ogg|''Medinat Jisra'el''}}; arabsky {{Cizojazyčně|ar|دولة إسرائيل}}, ''Daulat Isrá'íl''), je [[stát]] na [[Blízký východ|Blízkém východě]] v&nbsp;oblasti [[jihozápadní Asie]], kde leží při východním pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Na severu sousedí s&nbsp;[[Libanon]]em, na severovýchodě se [[Sýrie|Sýrií]], na východě s&nbsp;[[Jordánsko|Jordánskem]] a na jihozápadě s&nbsp;[[Egypt]]em. K&nbsp;Izraeli přiléhá i&nbsp;[[Západní břeh Jordánu]] ([[Judea a Samaří]]) a [[Pásmo Gazy]], tj. území částečně spravovaná [[Palestinská autonomie|Palestinskou autonomií]]&nbsp;– tato území jsou Izraelem okupována od [[Šestidenní válka|šestidenní války]] v&nbsp;roce [[1967]]. Izrael je se svou populací 8&nbsp;146&nbsp;300 obyvatel,<ref name="CBS-indikátory"/> z&nbsp;níž většinu (76 %) tvoří [[Židé]],<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Eretz.cz]]
| titul = Izrael má 7,2 milionů obyvatel
| url = http://archiv.eretz.cz/?p=1224
| datum vydání = 2007-09-10
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> jediným [[židovský stát|židovským státem]] na světě.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Freedom House
| titul = Country Report - Israel
| jazyk = anglicky
| url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2007&country=7199
| datum přístupu = 2008-05-01}}</ref> Je rovněž domovem [[izraelští Arabové|izraelských Arabů]], [[křesťan]]ů, [[Drúzové|Drúzů]] a [[Samaritáni|Samaritánů]], stejně jako jiných [[náboženství|náboženských]] a [[etnikum|etnických]] menšin.<ref name="CIA"/>
 
Moderní stát Izrael, o&nbsp;jehož vznik usilovalo [[sionismus|sionistické hnutí]] již od konce 19.&nbsp;století, se odvolává na [[Bible|biblickou]] myšlenku [[Země izraelská|země izraelské]], jejíž zaslíbení tvoří jeden z&nbsp;ústředních motivů judaismu po více než tři tisíce let. Po [[první světová válka|první světové válce]] ustanovila [[Společnost národů]] [[Britský mandát Palestina]] s&nbsp;cílem vytvořit „domovinu pro židovský lid“.<ref name="Gilbert-57">{{Citace monografie
| příjmení = Gilbert
| jméno = Martin
| rok = 2002
| titul = Izrael: Dějiny
| vydavatel = BB Art
| místo = Praha
| isbn = 80-7257-740-9
| poznámka = Dále jen: ''Izrael: Dějiny''
| strany = 57}}</ref> V&nbsp;roce 1947 [[Organizace spojených národů]] schválila [[Plán OSN na rozdělení Palestiny|rozdělení Mandátu Palestina]] na dva státy&nbsp;– židovský a arabský.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 162.</ref> Přestože [[Liga arabských států]] tento plán odmítla, Izrael na jeho základě vyhlásil 14.&nbsp;května 1948 [[Deklarace nezávislosti Státu Izrael|nezávislost]] a v&nbsp;následující vítězné [[První arabsko-izraelská válka|Válce za&nbsp;nezávislost]] rozšířil své hranice nad rámec plánu OSN na rozdělení Palestiny. Od té doby trvá mezi Izraelem a sousedícími arabskými zeměmi konflikt, který vyústil v&nbsp;[[Arabsko-izraelské války|několik válek]] a desetiletí násilí, trvající dodnes.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Global Peace Index
| titul = Rankings
| jazyk = anglicky
| url = http://www.visionofhumanity.com/rankings
| datum přístupu = 2008-05-01}}</ref> Se dvěma sousedícími zeměmi (Egypt a Jordánsko) však Izrael už mírové smlouvy podepsal a nyní usiluje o&nbsp;dosažení dohod s&nbsp;[[Palestinci]].
 
Izrael je [[Parlamentarismus|parlamentní]] [[zastupitelská demokracie|zastupitelská demokratická]] [[republika]] s&nbsp;všeobecným rovným [[volební právo|volebním právem]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Freedom House
| titul = Global Survey 2006: Middle East Progress Amid Global Gains in Freedom
| jazyk = anglicky
| url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=70&release=317
| datum přístupu = 2008-05-01}}</ref> [[Vláda Státu Izrael|Vládu]] vede [[Premiér Izraele|premiér]] a zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament [[Kneset]]. Podle [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] je izraelská ekonomika 41.&nbsp;největší na světě (2010).<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Světová banka]]
| titul = Gross domestic product 2010
| jazyk = anglicky
| url = http://siteresources.worldbank.org/DATASTATISTICS/Resources/GDP.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| datum přístupu = 2011-07-19}}</ref> Mezi zeměmi Blízkého východu patří Izrael na první místo v&nbsp;[[index lidského rozvoje|indexu lidského rozvoje]],<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = United Nations Development Programme
| titul = Human Development Report 2006
| jazyk = anglicky
| url = http://hdr.undp.org/hdr2006/statistics/
| datum přístupu = 2008-05-01}}</ref> svobody tisku<ref>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = Reporters Without Borders
|titul = Worldwide Press Freedom Index 2007
|jazyk = anglicky
|url = http://www.rsf.org/article.php3?id_article=24025
|datum přístupu = 2008-05-01
|url archivu = https://web.archive.org/web/20071017110631/http://www.rsf.org/article.php3?id_article=24025
|datum archivace = 2007-10-17
|nedostupné = ano
}}</ref> a ekonomiky.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = World Economic Forum
| titul = Global Competitiveness Report 2006-2007
| jazyk = anglicky
| url = http://www.weforum.org/en/initiatives/gcp/Global%20Competitiveness%20Report/index.htm
| datum přístupu = 2008-05-01}}</ref> Zatímco Izrael samotný považuje za své hlavní město [[Jeruzalém]],<ref group="pozn" name="Jeruzalém" /> interní informační podklad českého [[Parlamentní institut|Parlamentního institutu]] tvrdí, že většina států uznává jako hlavní město [[Tel Aviv]]-[[Jaffa]].<ref name="PČR" />
 
== Etymologie ==
[[Soubor:Israel segment.jpg|náhled|200px|vlevo|Zmínka o&nbsp;Izraeli na Merneptahově stéle: ''„Izrael je zpustošen, jeho sémě není.“'']]
Jméno Izrael již přes 3000 let v&nbsp;běžném i&nbsp;náboženském užití označuje jak židovský národ, tak zemi izraelskou. Podle Bible byl takto pojmenován [[Jákob]] po zápase s&nbsp;Bohem.<ref>{{Citace bible|Gn|32|29|}}</ref> Biblický národ patriarchy Jákoba pak vešel ve známost jako „[[synové Izraele]]“ nebo [[Izraelské kmeny|Izraelité]].
 
O&nbsp;významu jména existuje několik teorií: jedna tvrdí, že základem jména je sloveso ''s–r–r'' (také ''š–r–r'', s významem „vládnout, být silný, mít nadvládu“), a proto je význam jména „Bůh vládne, Bůh soudí“,<ref>
{{Citace monografie
| příjmení = Hamilton
| jméno = Victor P
| rok = 1995
| titul = The Book of Genesis
| vydavatel = Wm. B. Eerdmans
| místo = Grand Rapids
| jazyk = anglicky
| isbn = 0802823092
| strany = 334
| url = http://books.google.cz/books?id=zlQ4chBCC5oC&dq=the+book+of+genesis+hamilton+1995&pg=PP1&ots=as9CSnC9ab&sig=gR4jR860w5-UTKLQqQ6erfTiXPg&hl=cs&prev=http://www.google.cz/search?q=The+Book+of+Genesis+Hamilton+1995&ie=utf-8&oe=utf-8&rls=org.mozilla:cs:official&client=firefox-a&sa=X&oi=print&ct=title&cad=one-book-with-thumbnail
}}</ref> zatímco jiná vykládá jméno jako „kníže Boží“ nebo „Bůh zápasí/bojuje“.
 
První historická zmínka o&nbsp;Izraeli pochází z&nbsp;Merneptahovy stély ze [[Starověký Egypt|starověkého Egypta]], která se datuje do [[13. století př. n. l.|13.&nbsp;století&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.]],<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Finkelstein
| jméno = Israel
| odkaz na autora=Israel Finkelstein
| příjmení2 = Silberman
| jméno2 = Neil Asher
| odkaz na autora2=Neil Asher Silberman
| rok = 2007
| titul = Objevování Bible - Svatá Písma Izraele ve světle současné archeologie
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| isbn = 978-80-7021-869-3
| poznámka = Dále jen ''Objevování Bible''
| strany = 26}}</ref> ačkoliv odborníci se liší v&nbsp;názoru, zda odkazuje k&nbsp;židovskému národu nebo k&nbsp;Palestině. Moderní stát se nazývá Stát Izrael (''Medinat Jisra'el''), ostatní návrhy jako např. ''Erec Jisra'el'' (Země Izraelská), [[Sijón]] a [[Judea]] byly odmítnuty.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Brož
| jméno = Ivan
| rok = 2005
| titul = Arabsko-izraelské války
| vydavatel = Epocha
| místo = Praha
| isbn = 80-86328-91-0
| poznámka = Dále jen: ''Arabsko-izraelské války''
| strany = 37}}</ref> V&nbsp;prvních týdnech nezávislosti oznámil [[Ministr zahraničních věcí Izraele|ministr zahraničí]] [[Moše Šaret]]<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = TIME Magazine
| titul = On the Move
| url = http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,798687-2,00.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> rozhodnutí vlády, podle něhož se občané nového státu budou nazývat [[Izraelci]].
 
== Dějiny ==
{{Podrobně|Dějiny Izraele}}
=== Starověké a středověké osídlení ===
{{Podrobně|Starověké dějiny Židů}}
[[Soubor:Kingdom of Israel 1020 map.svg|náhled|upright|Izraelské království v 11. století př. n. l.]]
[[Soubor:Vista general de Masada.jpg|náhled|vlevo|Starověká pevnost [[Masada]]]]
Území dnešního Izraele bylo obýváno již v [[paleolit]]u, avšak teprve v [[neolit]]u začala být budována trvalá sídla. Za nejstarší město je považováno [[Jericho]], které vzniklo okolo roku 8000 př. n. l.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Bič|jméno=Miloš|odkaz na autora=Miloš Bič|titul=Stopami dávných věků. Mezi Nilem a Tigridem|vydání=1|místo=Praha|vydavatel=Vyšehrad|rok=1979|isbn=|poznámka=|strany=24-39|jazyk=}}</ref> Až do [[10. století př. n. l.]] vznikaly na tomto území pouze městské státy, které byly pod vlivem některé tehdejší velmoci. Prvním suverénním státem bylo až [[Izraelské království]] (cca 931–722 př.&nbsp;n.&nbsp;l.).<ref>''Objevování Bible. S. 148n.</ref>
 
Země izraelská byla podle [[Tóra|Tóry]] [[JHVH|Hospodinem]] přislíbena [[Abrahám]]ovi a darována jeho potomkům jako [[Svatá země|Země zaslíbená]],<ref>{{Citace bible|Dt|30|5|}},</ref><ref>{{Citace bible|Neh|1|9|}}</ref> je proto věřícími židy (a po nich i&nbsp;křesťany) považována za [[Svatá země|Svatou zemi]], ve které se nachází nejsvětější místa judaismu i křesťanství. Touto oblastí však vedly nejdůležitější obchodní stezky, což přitahovalo zájem velmocí, takže toto území postupně spadalo pod [[Asýrie|asyrskou]], [[Babylonie|babylonskou]], [[Perská říše|perskou]], [[Starověké Řecko|řeckou]], [[Starověký Řím|římskou]], [[Sásánovci|sásánovskou]], [[Byzantská říše|byzantskou]] a od [[7. století]] pod [[islámská expanze|islámskou]] nadvládu. Poté oblast ovládali [[Umajjovci]], [[Abbásovci]], [[Křížové výpravy|křižáci]]<ref name="Chapman-26/27"/> a v&nbsp;roce [[1260]] byla připojena k&nbsp;[[Mamlúcký sultanát|mamlúckému]] sultanátu. Roku 1516 se stala součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]], jíž zůstala až do 20.&nbsp;století.<ref name="Chapman-26/27">{{Citace monografie
| příjmení = Chapman
| jméno = Colin
| rok = 2003
| titul = Čí je Země zaslíbená - Pokračující krize mezi Izraelem a Palestinci
| vydavatel = Volvox Globator
| místo = Praha
| isbn = 80-7207-507-1
| strany = 26-27}}</ref>
 
Po neúspěšném protiřímském [[povstání Bar Kochby]] v&nbsp;letech [[132]]−[[135|135&nbsp;n.&nbsp;l.]] a následujícím vyhnání Židů se židovská populace na území dnešního Izraele zmenšila, avšak úplně nikdy nezanikla. Reakcí na povstání byla také změna názvu území: římský [[Hadrianus|císař Hadrianus]] přejmenoval provincii [[Judea|Judeu]] na [[Syria Palaestina]] podle národa [[Pelištejci|Pelištejců]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Schäfer|jméno=Peter|odkaz na autora=Peter Schäfer|titul=Dějiny židů v antice od Alexandra Velikého po arabskou nadvládu|vydání=1|místo=Praha|vydavatel=Vyšehrad|rok=2003|isbn=80-7021-633-6|poznámka=Dále jen Schäfer (2003)|strany=140-154|jazyk=}}</ref>
 
=== Sionismus a britský mandát ===
{{Podrobně|Britský mandát Palestina}}
[[Soubor:Theodor_Herzl.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Theodor Herzl]], duchovní otec sionismu a Státu Izrael]]
[[Soubor:BritishMandatePalestine1920-cs.png|náhled|upright 1.4|Britský mandát Palestina (1920)]]
Židé žijící [[Židovská diaspora|mimo Palestinu]] odedávna usilovali o&nbsp;návrat a tato touha byla vyjádřena v&nbsp;[[Tanach]]u<ref>{{Citace bible|Iz|2|3|}}</ref> a je významným motivem [[Sidur|židovských modlitebních knih]].<ref>{{Citace bible|Ž|137|5||6}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = Karaité − Bnej Mikra
|titul = Sidur pro všední dny a šabat − Večerní modlitba na všední den
|url = http://karaitecz.googlegroups.com/web/Ve%C4%8Dern%C3%AD+modlitby+na+v%C5%A1edn%C3%AD+den.pdf?gda=wus4KWcAAABL7XZa37cIX9ySLWABHM_7C9qVRu1sztltNgsZFFtREIsTOncFktj02kja7wzeNrAF_d8BDFcVlPKGgdFvl4rraJxNRVxpPSCrVA7oPcyLdKbDCaaNjyUsSSbkax1xal8ybNAfhlo9cSIc7ggP6lgw
|druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
|datum přístupu = 2008-09-04
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> Persekuce Židů v&nbsp;Evropě, která začala ve [[12. století]] a vyvrcholila jejich vyhnáním ze [[Španělsko|Španělska]] v&nbsp;roce [[1492]],<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Gilbert
| jméno = Martin
| rok = 2005
| místo = London
| titul = The Routledge Atlas Of The Arab-Israeli Conflict
| vydavatel = Routledge
| isbn = 0415359007
| strany = 2
| poznámka = Dále jen: ''The Routledge Atlas Of The Arab-Israeli Conflict''
| jazyk = anglicky}}</ref> vedla ke stálému proudu uprchlíků, kteří se usazovali ve [[Svatá země|Svaté zemi]]. Během [[16. století]] vznikly velké židovské komunity ve „[[Čtyři svatá města judaismu|čtyřech svatých městech]]“ a ve druhé polovině [[18. století]] přesídlila do Svaté země takřka celá [[chasidismus|chasidská]] pospolitost.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Ausubel
| jméno = Natan
| rok = 1964
| titul = The Book of Jewish Knowledge
| vydavatel = Crown
| místo = New York
| jazyk = anglicky
| isbn = 051709746X
| strany = 142-144}}</ref>
První velká vlna moderní imigrace, známá jako [[první alija]], vypukla po protižidovských [[pogrom]]ech ve [[východní Evropa|východní Evropě]] v&nbsp;roce [[1881]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Sachar
| jméno = Howard M
| odkaz na autora = Howard Sachar
| rok = 1999
| titul = Dějiny Státu Izrael
| vydavatel = Regia
| místo = Praha
| isbn = 80-902484-4-6
| poznámka = Dále jen: SACHAR, Howard, M. ''Dějiny Státu Izrael''
| strany = 21}}</ref> V&nbsp;té době již existovala [[sionismus|sionistická]] myšlenka, avšak až [[Theodor Herzl]] vytvořil politický sionismus −&nbsp;hnutí, které usilovalo o&nbsp;založení [[židovský stát|židovského státu]] v&nbsp;Palestině. Rovněž díky Herzlovi se tato otázka začala řešit i&nbsp;na mezinárodní diplomatické úrovni.<ref>SACHAR, Howard M. ''Dějiny Státu Izrael.'' S. 45.</ref> V&nbsp;roce [[1896]] představil Herzl své vize v&nbsp;knize {{Cizojazyčně|de|''Der Judenstaat''}} (''Židovský stát'')<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 28.</ref> a o&nbsp;rok později předsedal prvnímu [[Světová sionistická organizace#Světový sionistický kongres|Světovému sionistickému kongresu]] v&nbsp;[[Basilej]]i.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 31.</ref>
 
Britský ministr zahraničí [[Arthur Balfour]] roku 1917 [[Balfourova deklarace (1917)|deklaroval]], že ''„vláda jeho Veličenstva pohlíží příznivě na zřízení národní domoviny židovského lidu v&nbsp;Palestině.''“<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Čejka
| jméno = Marek
| rok = 2007
| titul = Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu
| vydavatel = Barrister & Principal
| místo = Praha
| vydání = 2
| isbn = 978-80-87029-16-9
| poznámka = Dále jen: ''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu''
| strany = 36}}</ref> Arabský odpor k&nbsp;židovskému přistěhovalectví přerostl v&nbsp;roce 1920 v&nbsp;násilnosti, které vedly ke zformování palestinské židovské ozbrojené organizace [[Hagana]], od níž se později oddělily skupiny [[Irgun]] a [[Lechi]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Scharfstein
| jméno = Sol
| rok = 1996
| titul = Understanding Jewish History
| místo = Hoboken
| vydavatel = KTAV
| isbn = 0881255459
| jazyk = anglicky
| strany = 269}}</ref>
V&nbsp;roce 1917 byla Palestina obsazena Brity pod velením generála [[Edmund Allenby|Edmunda Allenbyho]],<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 50.</ref> v&nbsp;roce 1919 pak bylo na [[Pařížská mírová konference (1919)|Pařížské mírové konferenci]] území Palestiny svěřeno pod britskou správu, a vznikl tak [[protektorát]] Britský mandát Palestina, mezi jehož hlavní cíle patřilo provedení Balfourovy deklarace.<ref name="Gilbert-57"/> Obyvatelstvo protektorátu bylo v&nbsp;té době většinou arabské, avšak Jeruzalém byl již převážně židovský.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Schneider
| jméno = Ludwig
| rok = 2003
| titul = Jeruzalém: ohnisko dění
| vydavatel = A-alef
| místo = Ostrava
| isbn = 80-85237-71-7
| poznámka = Dále jen: ''Jeruzalém: ohnisko dění''
| strany = 68}}</ref>
 
[[Soubor:Jewish anti Palestine White Paper demonstrations. Women's demonstration on May 22, 1939. Demonstration approaching King David Hotel stopped by cordon of police seen in distance. matpc.19611.jpg|náhled|Demonstrace proti [[MacDonaldova bílá kniha|Bílé knize]] omezující židovskou migraci do Palestiny, [[1939]]]]
Židovská imigrace pokračovala i&nbsp;za [[třetí alija|třetí aliji]] (1919−1923) a [[čtvrtá alija|čtvrté aliji]] (1924−1929), během kterých přišlo do Palestiny více než 100 tisíc Židů.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 58</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Terner
| jméno = Erich
| rok = 1991
| titul = Dějiny státu Izrael
| vydavatel = Kora
| místo = Pardubice
| vydání = 1
| isbn = 80-901092-0-9
| poznámka = Dále jen: TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael''
| strany = 59}}</ref> Arabské nepokoje a [[povstání v Jaffě|povstání v&nbsp;Jaffě]] vedly k&nbsp;tomu, že Britové omezili židovskou imigraci a území pro budoucí židovský stát stanovili pouze na západ od řeky [[Jordán]].<ref>SACHAR, Howard M. ''Dějiny Státu Izrael.'' S. 131.</ref>
 
Vzestup [[nacismus|nacismu]] v&nbsp;Evropě ve 30.&nbsp;letech vedl k&nbsp;[[Pátá alija|páté aliji]], přílivu téměř čtvrt milionu Židů,<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 61.</ref> který podnítil [[Arabské povstání v Palestině 1936–1939|arabské násilnosti a povstání]], při nichž Arabové zabrali značnou část protektorátu.<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 64.</ref> Proto Spojené království změnilo politiku vůči židovskému přistěhovalectví a v&nbsp;roce 1939 v&nbsp;takzvané [[MacDonaldova bílá kniha|Bílé knize]] zavedlo kvóty pro židovské přistěhovalce.<ref>''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 50.</ref> Přes toto omezení však do Palestiny přijížděli uprchlíci v&nbsp;rámci ilegální aliji, tzv.&nbsp;[[Alija Bet|aliji Bet]]. Ke konci [[druhá světová válka|druhé světové války]] tvořili Židé v&nbsp;Palestině 33 % populace oproti 11 % v&nbsp;roce 1922.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = MidEastWeb
| titul = The Population of Palestine Prior to 1948
| url = http://www.mideastweb.org/palpop.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-16}}</ref>
 
I&nbsp;když palestinští Židé s&nbsp;britskými přistěhovaleckými kvótami nesouhlasili,<ref name="čejka-58">''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 58.</ref> připojili se většinou k&nbsp;[[David Ben Gurion|Davidu Ben&nbsp;Gurionovi]], jenž prohlásil: ''Budeme bojovat s&nbsp;Brity proti [[Adolf Hitler|Hitlerovi]], jako by Bílá kniha neexistovala; a budeme bojovat proti Bílé knize, jako by nebyla žádná válka.''<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 113.</ref> Extremisté ze skupin Irgun a Lechi však zahájili teroristický boj proti Britům; členové Lechi útočili po celou válku, Irgun protibritské akce zahájil až roku 1944.<ref name="čejka-58"/> V&nbsp;britské armádě bojovalo v&nbsp;nově zformované [[Židovská brigáda|Židovské brigádě]] na 26&nbsp;tisíc Židů z&nbsp;Britského mandátu Palestina,<ref name="gilbert-130">''Izrael: Dějiny.'' S. 130.</ref> přestože Britové stále zadržovali lodě plné židovských uprchlíků. Několik desítek palestinských Židů jako parašutisté seskočilo hluboko do evropského vnitrozemí, ovládaného [[Nacistické Německo|Němci]], a jako britští vyzvědači navazovali kontakt se&nbsp;zbylými židovskými komunitami.<ref name="gilbert-130"/> Během války došlo k&nbsp;dalšímu velkému legálnímu i&nbsp;nelegálnímu přistěhovalectví, ale i&nbsp;k&nbsp;další polarizaci Židů a Arabů.<ref>''Čí je Země zaslíbená – pokračující krize mezi Izraelem a Palestinci.'' S. 28.</ref>
 
=== Vyhlášení nezávislosti a první roky ===
{{Podrobně|Deklarace nezávislosti Státu Izrael|První arabsko-izraelská válka|Únos Adolfa Eichmanna}}
[[Soubor:UN Partition Plan For Palestine 1947-cs.png|náhled|upright 1.2|[[Plán OSN na rozdělení Palestiny]]]]
Po roce 1945 se vyostřil konflikt mezi Spojeným královstvím a Židy, kteří Brity obviňovali z&nbsp;neochoty plnit své závazky a stranění Arabům. Po sérii teroristických útoků na britské síly (např. [[Bombový útok na hotel Krále Davida|útoku na hotel King David]]) se britská vláda v&nbsp;roce [[1947]] vzdala svého mandátu v&nbsp;Palestině.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 152.</ref> Nově vytvořená [[Organizace spojených národů]] (OSN) přijala 29.&nbsp;listopadu 1947 [[Plán OSN na rozdělení Palestiny]], podle něhož se území mělo rozdělit na arabský a židovský stát<ref name="terner-83">TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 83.</ref> a Jeruzalém měl zůstat pod mezinárodní správou OSN jako {{Cizojazyčně|la|''[[corpus separatum]]''}}.<ref name="terner-83"/> Židé plán přijali, přestože 75 % území, které jim bylo přiřknuto, byla poušť, zatímco [[Liga arabských států]] a [[Vysoký arabský výbor|Vysoká arabská komise]] plán odmítly<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Eretz.cz]]
| titul = Židovská historie: Britské mandátní území Palestina – Plán OSN na rozdělení Palestiny 1947
| url = http://archiv.eretz.cz/?p=4866
| datum vydání = 2006-01-18
| datum přístupu = 2008-05-16}}</ref> s odůvodněním, že porušuje „ustanovení [[Charta Spojených národů|Charty OSN]], které dává národu právo na určení svého vlastního osudu“.<ref>{{Citace monografie
| titul = The Question of Palestine and the United Nations
| vydavatel = [[Organizace spojených národů]]
| místo = New York
| rok = 2008
| isbn = 978-9211011746
| strany = 9
| počet stran = 128
| url = http://unispal.un.org/pdfs/DPI2499.pdf
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
[[Soubor:Declaration of State of Israel 1948.jpg|náhled|vlevo|250px|[[David Ben Gurion]] čte Deklaraci nezávislosti Státu Izrael 14.&nbsp;května 1948 v&nbsp;Tel&nbsp;Avivu]]
[[14. květen|14.&nbsp;května]] [[1948]], den před ukončením Britského mandátu Palestina, byla vyhlášena nezávislost Státu Izrael.<ref>''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 78.</ref> V&nbsp;době vzniku Izraele žilo na území někdejšího britského mandátu 1,2 miliónu Arabů a 650 tisíc Židů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = MidEastWeb
| titul = Map of Palestine
| url = http://www.mideastweb.org/mpalestine.htm
| datum přístupu = 2011-8-22
| jazyk = anglicky
}}</ref> Druhý den po vyhlášení nezávislosti armády pěti arabských států Izrael napadly, a rozpoutaly tak [[První arabsko-izraelská válka|První arabsko-izraelskou válku]].<ref name="terner-103">TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 103.</ref> Po více než roce bojů bylo vyhlášeno příměří a stanoveny dočasné hranice, známé jako [[Zelená linie (Izrael)|Zelená linie]].<ref>''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 83.</ref> Jordánsko anektovalo území [[Judea a Samaří|Judeje a Samaří]], známé spíše jako Západní břeh Jordánu, a Východní Jeruzalém. Egypt převzal kontrolu nad Pásmem Gazy. [[11. květen|11.&nbsp;května]] [[1949]] byl Izrael přijat do OSN. Podle odhadů OSN během této války opustilo zemi na 711&nbsp;tisíc Arabů, tj.&nbsp;zhruba 80 % dřívější arabské populace<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = The United Nations Conciliation Commission
| titul = General Progress Report and Supplementary Report of the United Nations Conciliation Commission for Palestine, Covering the Period from 11 December 1949 to 23 October 1950
| url = http://domino.un.org/unispal.nsf/9a798adbf322aff38525617b006d88d7/93037e3b939746de8525610200567883
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-16}}</ref> a osud těchto [[Palestinský exodus|palestinských uprchlíků]] dodnes zatěžuje arabsko-izraelské vztahy.
 
První léta židovského státu byla poznamenána obrovskou imigrační vlnou přeživších holocaustu a Židů, kteří byli [[Židovský exodus z arabských zemí|vyhnání z&nbsp;arabských zemí]].<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 109.</ref> Během deseti let (1948–1958) vzrostla populace Izraele z&nbsp;800&nbsp;tisíc na 2&nbsp;miliony.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = Population, by Religion and Population Group
| url = http://www1.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_01&CYear=2006
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-16}}</ref> Nově příchozí byli většinou nemajetní a byli ubytováváni v&nbsp;provizorních uprchlických táborech, známých jako ''[[ma'abara|ma'abarot]]''.
 
V&nbsp;roce [[1956]] vypukla [[Suezská krize]], způsobená tím, že Egypt znárodnil [[Suezský průplav]] a uzavřel [[Tiranská úžina|Tiranskou úžinu]]. Izrael se rozhodl [[Sèvreský protokol|spojit s&nbsp;Francií a Spojeným královstvím]], zaútočil na Egypt a pokusil se získat zpět přístup k&nbsp;Rudému moři.<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 134–136.</ref> Dobyl sice Sinajský poloostrov, pod diplomatickým tlakem USA a Sovětského svazu se však stáhl výměnou za právo plavit se v&nbsp;Rudém moři a průplavu.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 324.</ref><ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 138.</ref>
 
Počátkem následující dekády se Izraeli podařilo v&nbsp;[[Argentina|Argentině]] unést [[Adolf Eichmann|Adolfa Eichmanna]], tvůrce [[Konečné řešení židovské otázky|„konečného řešení“ židovské otázky]],<ref name="Gilbert-334/335">''Izrael: Dějiny.'' S. 334–335.</ref> a postavit ho v&nbsp;Izraeli před soud. Proces velmi přispěl k&nbsp;tomu, že si veřejnost uvědomila rozměry [[holokaust|holocaustu]], a dodnes je Eichmann jediným člověkem odsouzeným izraelským soudem k&nbsp;[[trest smrti|trestu smrti]].<ref name="Gilbert-334/335"/>
 
=== Konflikty a mírové dohody ===
{{Podrobně|Arabsko-izraelské války}}
[[Soubor:Contrasting golden dome of The Temple of the Rock and its surroundings (10804618415).jpg|náhled|220px|vlevo|[[Východní Jeruzalém]] s Chrámovou horou anektovaný Izraelem roku 1967]]
Arabské státy považovaly Stát Izrael za nelegitimní a v&nbsp;roce 1964 vznikla [[Organizace pro osvobození Palestiny]] (OOP), jež deklarovala cíl ''„dosáhnout zničení Izraele“''<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 349.</ref><ref>SACHAR, Howard M. ''Dějiny Státu Izrael.'' S. 469.</ref> a v&nbsp;jejíž Národní chartě se až do prosince [[1998]] uvádělo, že ''„ozbrojené povstání je jediný způsob jak osvobodit vlast.“''<ref>''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 105. (Potvrzení vypuštění částí Palestinské národní charty, v nichž bylo popíráno právo Izraele na existenci, [[Palestinská národní rada]] schválila na nátlak tehdejšího izraelského premiéra [[Benjamin Netanjahu|Benjamina Netanjahua]] 14.12. 1998 v Gaze za přítomnosti amerického prezidenta [[Bill Clinton|Billa Clintona]].)</ref> V&nbsp;roce 1967 shromáždili Egypt, Sýrie a Jordánsko svoje armády u&nbsp;hranic Izraele, Egypt vyzval k&nbsp;odchodu mírové jednotky OSN<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 146.</ref> a opět zablokoval Izraeli přístup k&nbsp;Rudému moři.<ref>''Arabsko-izraelské války.'' S. 186.</ref> Tyto kroky Izrael chápal jako přípravu k&nbsp;válce a rozhodl, že sám udeří první. [[Šestidenní válka]] přinesla Izraeli rozhodující vítězství a zisk území Západního břehu, Pásma Gazy, Sinajského poloostrova, [[Golanské výšiny|Golanských výšin]] a Východního Jeruzaléma.
 
Na přelomu 60. a 70.&nbsp;let palestinští ozbrojenci provedli řadu teroristických útoků proti izraelským cílům po celém světě, mimo jiné [[Mnichovský masakr|masakr izraelských atletů]] na [[Letní olympijské hry 1972|LOH v&nbsp;Mnichově v&nbsp;roce 1972]].<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 413.</ref> Izrael odpověděl [[Operace Boží hněv|Operací Boží hněv]], pokusem izraelské tajné služby [[Mosad]] zlikvidovat strůjce mnichovského útoku.<ref>''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 111.</ref> [[6. říjen|6.&nbsp;října]] [[1973]], v&nbsp;den židovského svátku [[Jom kipur]], překvapivě na Izrael zaútočily Egypt a Sýrie. [[Jomkipurská válka]] skončila 26.&nbsp;října konečným vítězstvím Izraele, který však zaznamenal těžké ztráty.<ref>''Arabsko-izraelské války.'' S. 318.</ref>
[[Soubor:Begin, Carter and Sadat at Camp David 1978.jpg|náhled|[[Menachem Begin]], [[Jimmy Carter]] a [[Anvar as-Sádát|Anwar Sadat]] v&nbsp;Camp Davidu, [[1978]]]]
[[Soubor:Bill Clinton, Yitzhak Rabin, Yasser Arafat at the White House 1993-09-13.jpg|náhled|[[Jicchak Rabin]], [[Bill Clinton]] a [[Jásir Arafat]] po podepsání Mírových dohod z&nbsp;Osla ve Washingtonu 13.&nbsp;září 1993]]
[[Soubor:Hussein Clinton Rabin.jpg|náhled|[[Husajn I.]], [[Bill Clinton]] a [[Jicchak Rabin]] během izraelsko-jordánských mírových jednání]]
Po dlouhých letech nadvlády [[Dělnický sionismus|socialistů]] vyhrála v&nbsp;roce 1977 ve volbách do izraelského parlamentu Knesetu poprvé pravicová strana [[Likud]].<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 467–469.</ref> Tentýž rok učinil egyptský prezident [[Anvar as-Sádát|Anwar Sadat]] překvapivou cestu do Izraele a o&nbsp;dva roky později podepsali Sadat a [[Menachem Begin]] ve Washingtonu [[Egyptsko-izraelská mírová smlouva|Egyptsko-izraelskou mírovou smlouvu]], podle níž se pak Izrael stáhl ze Sinajského poloostrova.
 
V roce 1978 podnikl Izrael, v reakci na palestinský teroristický útok, [[Operace Lítání|Operaci Lítání]],<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Black
| jméno = Ian
| příjmení2 = Morris
| jméno2 = Benny
| rok = 2001
| titul = Mossad, izraelské tajné války
| vydavatel = Jota
| místo = Praha
| isbn = 80-7217-392-8
| strany = 381-382}}</ref> při níž došlo k obsazení jižního [[Libanon]]u a vytlačení jednotek OOP z této země. Za vlády Likudu také došlo k&nbsp;rozsáhlé expanzi [[izraelské osady|izraelských osad]] na území Západního břehu Jordánu,<ref name="terner-172-173">TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 172–173.</ref> která přinesla růst napětí mezi Izraelci a palestinskými Araby.
 
7.&nbsp;června 1981 Izrael vybombardoval v&nbsp;rámci [[operace Opera]] irácký jaderný reaktor v&nbsp;[[Osirak]]u, protože se obával, že by ho [[Irák]] mohl použít k&nbsp;výrobě jaderných zbraní.<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 186.</ref> V&nbsp;roce 1982 zasáhl Izrael do [[Libanonská občanská válka|Libanonské občanské války]], aby zničil základny, z&nbsp;nichž OOP ostřelovala raketami severní Izrael,<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 188.</ref> což vedlo k&nbsp;[[První libanonská válka|první libanonské válce]]. Izrael se stáhl z&nbsp;většiny Libanonu v&nbsp;roce 1986, ale v&nbsp;tzv. nárazníkové zóně setrval až do května 2000.<ref>''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 160.</ref> V&nbsp;roce 1987 vypukla tzv.&nbsp;[[první intifáda]], arabské povstání proti izraelské přítomnosti v Pásmu Gazy a území západně od Jordánu.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 512.</ref> Během [[Válka v Zálivu|války v&nbsp;Zálivu]] v&nbsp;roce 1991 podporovala OOP a mnoho palestinských Arabů [[Saddám Husajn|Saddáma Husajna]] a raketové útoky Iráku proti Izraeli.<ref>''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 179.</ref>
 
Téhož roku proběhla za vlády [[Jicchak Šamir|Jicchaka Šamira]] [[Madridská konference]].<ref name="Gilbert-534">''Izrael: Dějiny.'' S. 534.</ref> Ta byla průlomová tím, že se u&nbsp;jednoho stolu sešly znepřátelené strany, jejichž představitelé zde spolu přímo hovořili poprvé od Války za&nbsp;nezávislost.<ref name="Gilbert-534"/> Během roku 1992 docházelo k&nbsp;přímým schůzkám mezi Izraelci a Araby v&nbsp;různých městech po celém světě.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 535.</ref> Tentýž rok vyhrál volby [[Jicchak Rabin]]. Tzv. [[Mírová dohoda z Osla]] byla podepsána 13.&nbsp;září 1993 ve Washingtonu. Z&nbsp;ní vyplývalo, že má být po přechodnou dobu pěti let na území Západního břehu a pásma Gazy ustanovena [[Palestinská autonomie|Palestinská samospráva]].<ref name="cejka 187-189">''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 187–189.</ref> V&nbsp;roce 1994 byla mezi Izraelem a Jordánskem podepsána [[Izraelsko-jordánská mírová smlouva]].<ref>''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 193.</ref>
 
Podepsání dohod z&nbsp;Osla narazilo na obou stranách na odpor radikálů, což mírový proces značně zkomplikovalo.<ref name="cejka 195-196"/> Na palestinské politické scéně začala sílit opozice, a to zejména [[Hamás]] a [[Palestinský islámský džihád]], která se proti Organizaci pro osvobození Palestiny a Smlouvám z Osla začala vymezovat.<ref>''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 190.</ref> V&nbsp;Izraeli se proti smlouvě vymezila strana Likud a další pravicová uskupení,<ref name="cejka 195-196">''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 195–196.</ref> sám Jicchak Rabin byl 4.&nbsp;listopadu 1995 zavražděn pravicovým židovským radikálem [[Jigal Amir|Jigalem Amirem]].<ref name="cejka 195-196"/> Za vlády [[Benjamin Netanjahu|Benjamina Netanjahua]] byl podepsán tzv.&nbsp;[[Hebronský protokol]], fakticky znamenající předání města [[Hebron]] Palestinské autonomii a stažení izraelské armády z&nbsp;části tohoto města.<ref name="cejka 205">''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 205.</ref> V&nbsp;říjnu 1998 bylo podepsáno [[Memorandum od Wye River]], jež přineslo postoupení 13 % území Západního břehu palestinským Arabům a úpravu statusu některých oblastí.<ref name="cejka 205"/> Za vlády [[Ehud Barak|Ehuda Baraka]] se izraelská armáda stáhla z&nbsp;jižního Libanonu (v květnu 2000) a bylo zahájeno vyjednávání s&nbsp;předsedou [[Palestinská autonomie|Palestinské autonomie]] [[Jásir Arafat|Jásirem Arafatem]].<ref name="cejka 209-210">''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 209–210.</ref> V červenci 2000 se uskutečnil [[Summit v Camp Davidu (2000)|summit v&nbsp;Camp Davidu]], kde Barak nabídl plán na založení Palestinského státu, avšak ten byl Arafatem odmítnut.<ref name="cejka 209-210"/> Po ztroskotání jednání vypuklo 29.9. 2000 další povstání palestinských Arabů, tzv.&nbsp;[[druhá intifáda]] neboli Intifáda al-Aksá.<ref name="cejka 209-210"/>
 
V&nbsp;předčasných volbách v únoru 2001 se stal novým premiérem [[Ariel Šaron]].<ref>''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 216.</ref> Během své vlády prosadil [[Izraelský plán jednostranného stažení|plán na jednostranné stažení z&nbsp;Pásma Gazy]]<ref>''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 243–246.</ref> a plán na výstavbu [[Izraelská bezpečnostní bariéra|bezpečnostní bariéry]] kolem Západního břehu.<ref>''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 239–240.</ref> V&nbsp;roce 2006 utrpěl mozkovou mrtvici, po níž upadl do kómatu. Premiérský post pak převzal vicepremiér [[Ehud Olmert]]. V&nbsp;červenci téhož roku začala [[druhá libanonská válka]], která znamenala vytrvalé bombardování libanonských cílů izraelskou armádou a ostřelování severu Izraele libanonskou [[Ší'itský islám|ší'itskou]] milicí [[Hizballáh]].<ref>''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 310–311.</ref> Konflikt trval několik týdnů a příměří bylo uzavřeno 14.&nbsp;srpna. Po válce v&nbsp;Izraeli zaznívaly silné hlasy kritizující premiéra Ehuda Olmerta a tehdejšího ministra obrany [[Amir Perec|Amira Perece]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url = http://archiv.eretz.cz/?p=213
| datum přístupu = 2008-03-24
| datum vydání = 2006-08-25
| titul = Průzkum: Olmert, Perec, Haluc mají odejít z funkcí
| vydavatel = [[Eretz.cz]]}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://archiv.eretz.cz/?p=215
| datum přístupu = 2008-03-24
| datum vydání = 2006-08-26
| titul = Rozsáhlé průzkumy veřejného mínění: Čas na změnu!
| vydavatel = [[Eretz.cz]]}}</ref>
 
Dne 27.&nbsp;listopadu 2007 souhlasili tehdejší izraelský premiér [[Ehud Olmert]] a palestinský prezident [[Mahmúd Abbás]] s&nbsp;jednáním nad všemi spornými tématy izraelsko-palestinského konfliktu a snahou dosáhnout dohody do konce roku 2008. Začátkem září roku 2007 podniklo [[Izraelské vojenské letectvo]] [[operace Ovocný sad|operaci Ovocný sad]], při níž vybombardovalo syrský jaderný reaktor.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Černý
| jméno = Adam
| vydavatel = [[Hospodářské noviny]]
| titul = Izrael předložil důkaz, že v Sýrii zničil reaktor
| url = http://hn.ihned.cz/c4-10140700-24271850-500000_d-izrael-predlozil-dukaz-ze-v-syrii-znicil-reaktor
| datum přístupu = 2009-04-22}}</ref> V&nbsp;dubnu 2008 oznámil syrský prezident [[Bašár al-Asad|Bašár Asad]], že Sýrie a Izrael již rok jednají za tureckého zprostředkování o&nbsp;mírové smlouvě; Izrael tuto informaci potvrdil o&nbsp;měsíc později.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Walker
| jméno = Peter
| vydavatel = [[The Guardian]]
| titul = Syria and Israel officially confirm peace talks
| url = http://www.guardian.co.uk/world/2008/may/21/israelandthepalestinians.syria
| datum vydání = 2008-05-21
| datum přístupu = 2009-4-22
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
Trvalou bezpečnostní hrozbu představuje opakující se ostřelování ze strany palestinských radikálních skupin z&nbsp;Pásma Gazy. Od roku 2005, kdy se Izrael z&nbsp;tohoto území jednostranně stáhl, na něj bylo z&nbsp;Pásma Gazy k&nbsp;červenci 2014 vypáleno více než 11&nbsp;tisíc raket.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = The Australian
| titul = Reports from Gaza need a more balanced perspective
| url = http://www.theaustralian.com.au/opinion/editorials/reports-from-gaza-need-a-more-balanced-perspective/story-e6frg71x-1227002021859
| datum vydání = 2014-07-26
| datum přístupu = 2014-9-10
| jazyk = anglicky
}}</ref> Z&nbsp;toho důvodu byl vyvinut a rozmístěn protiraketový systém [[Železná kopule]], který pomáhá snižovat riziko zasažení civilních oblastí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kershner
| jméno = Isabel
| vydavatel = [[The New York Times]]
| titul = Israeli Iron Dome Stops a Rocket With a Rocket
| url = http://www.nytimes.com/2012/11/19/world/middleeast/israeli-iron-dome-stops-a-rocket-with-a-rocket.html?_r=0
| datum přístupu = 2014-9-10
| jazyk = anglicky
}}</ref> Sám o&nbsp;sobě však raketovou a minometnou hrozbu odstranit nemůže, kvůli čemuž proběhlo několik vojenských operací. Na přelomu let 2008 a 2009 se jednalo o&nbsp;[[operace Lité olovo|operaci Lité olovo]], v&nbsp;listopadu 2012 o&nbsp;[[operace Pilíř obrany|operaci Pilíř obrany]] a mezi červencem a srpnem 2014 proběhla [[operace Ochranné ostří]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí Izraele
| titul = Rocket fire from Gaza and Palestinian ceasefire violations after Operation Cast Lead (Jan 2009)
| url = http://mfa.gov.il/MFA/ForeignPolicy/Terrorism/Pages/Palestinian_ceasefire_violations_since_end_Operation_Cast_Lead.aspx
| datum vydání = 2014-08-25
| datum přístupu = 2014-9-10
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
== Geografie a klima ==
{{Podrobně|Geografie Izraele}}
[[Soubor:10082012a 024.jpg|náhled|vlevo|Krajina v [[Horní Galilea|Horní Galileji]] na severu Izraele]]
[[Soubor:Satellite image of Israel in January 2003.jpg|náhled|upright|Satelitní snímek Izraele]]
[[Soubor:Israel-2013-Aerial 02-Negev-Makhtesh Ramon.jpg|náhled|vlevo|[[Negevská poušť]]]]
Izrael se nachází na východě Středozemního moře, které tvoří jeho západní hranici, dále je ohraničen ze severu [[Libanon]]em, ze severovýchodu Sýrií, z&nbsp;východu [[Jordánsko|Jordánskem]] a z&nbsp;jihozápadu Egyptem. Bez území, která získal během Šestidenní války v&nbsp;roce 1967, má rozlohu 20&nbsp;770&nbsp;km², z&nbsp;čehož 2 % tvoří vodní plochy.<ref name="CIA">
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Central Intelligence Agency|Central Intelligence Agency (CIA)]]
| titul = The World Factbook - Israel
| url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/is.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Území spadající pod izraelskou jurisdikci zahrnuje také Východní Jeruzalém a [[Golanské výšiny]], s&nbsp;nimiž má rozlohu 22&nbsp;072&nbsp;km².<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = Statistical Abstract of Israel - Area of Districts, Sub-Districts, Natural Regions and Lakes
| url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton57/st01_01.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Celková rozloha území pod izraelskou vládou včetně vojensky ovládaných a částečně autonomních palestinských území na Západním břehu Jordánu činí 27&nbsp;799&nbsp;km².<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = The Library of Congress
| titul = Country Studies - Israel (geography)
| url = http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/iltoc.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref>
Navzdory tomu, že Izrael je malou zemí, nacházejí se zde rozmanité geografické jevy a zvláštnosti, například [[Negevská poušť]] na jihu či horské hřbety [[Galilea|Galileje]], [[Karmel (pohoří)|Karmelu]] a [[Golanské výšiny|Golan]] na severu.
 
Východně od centrální vysočiny se nachází [[Jordánské údolí]], jež je částí [[Velká příkopová propadlina|Velké příkopové propadliny]]. Řeka [[Jordán]] teče od hory [[Hermon]] přes [[Chulské údolí]] a [[Galilejské jezero]] do [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]], které je nejníže položeným místem na Zemi.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs
| titul = The Living Dead Sea
| url = http://www.mfa.gov.il/MFA/MFAArchive/1990_1999/1999/4/FOCUS%20on%20Israel-%20The%20Living%20Dead%20Sea
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Na jihu se rozkládá údolí [[Vádí al-Araba]] končící v&nbsp;[[Akabský záliv|Akabském zálivu]] Rudého moře. Pro Izrael a [[Sinajský poloostrov]] jsou jedinečné erodované kráterovité útvary zvané [[machteš]]im.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = UNESCO
| titul = Makhteshim Country
| url = http://whc.unesco.org/en/tentativelists/1486/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Největší machteš na světě je [[Machteš Ramon]] v&nbsp;Negevské poušti, který je až 40&nbsp;km dlouhý a 10&nbsp;km široký.<ref>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = [[Ben Gurionova univerzita v Negevu]]
|titul = Ramon R&D Center
|url = http://www.bgu.ac.il/desert_ecology/ramon/
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-04-27
|url archivu = https://web.archive.org/web/20071001141558/http://www.bgu.ac.il/desert_ecology/ramon/
|datum archivace = 2007-10-01
|nedostupné = ano
}}</ref>
{{Clear}}
; Extrémní rozdíly:
* Nejnižší bod: Mrtvé moře −408 metrů<ref name="CIA"/>
* Nejvyšší bod: hora Hermon na Golanských výšinách 2 814 m&nbsp;n.&nbsp;m.,<ref>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = [[Haarec]]
|titul = Mt. Hermon
|url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/968291.html
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-09-01
|url archivu = https://web.archive.org/web/20090212091849/http://www.haaretz.com/hasen/spages/968291.html
|datum archivace = 2009-02-12
|nedostupné = ano
}}</ref> jinak hora [[Har Meron|Meron]] 1208 m&nbsp;n.&nbsp;m.<ref name="CIA"/>
 
=== Klima ===
[[Soubor:SEA OF GALILEE - AERIAL VIEW Itamar Grinberg IMOT (15173693126).jpg|náhled|[[Galilejské jezero]]]]
Teplota vzduchu v&nbsp;Izraeli kolísá, a to zejména během [[Zima|zimy]]. V&nbsp;horských oblastech převládá chladné a větrné [[podnebí]], mnohdy doprovázené [[sníh|sněžením]]. Vrchol hory Hermon má po většinu roku sněhovou pokrývku a každoročně obvykle sněží i&nbsp;v&nbsp;Jeruzalémě.<ref>
{{Citace monografie
| příjmení = Goldreich
| jméno = Yair
| rok = 2003
| titul = The Climate of Israel: Observation, Research and Application
| vydavatel = Springer
| místo = New York
| jazyk = anglicky
| isbn = 030647445X
| strany = 85}}</ref> Pobřežní města jako [[Tel Aviv]] a [[Haifa]] mají chladné, deštivé zimy a dlouhá a teplá léta −&nbsp;tj. [[středozemní podnebí]]. Ve vesnici Tirat Cvi v&nbsp;severní části Jordánského údolí byla zaznamenána nejvyšší teplota v&nbsp;celé [[Asie|Asii]] (53,7&nbsp;°C).<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Watzman
| jméno = Haim
| vydavatel = New Scientist Environment
| titul = Left for dead
| url = http://environment.newscientist.com/article/mg15320684.400-left-for-dead--plans-to-rescue-the-rapidly-shrinking-dead-sea-may-be-good-news-forindustry-and-tourists-but-the-strange-life-forms-that-thrive-in-its-supersaltywaters-still-face-a-perilous-future-says-ithaim-watzmanit.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-04}}</ref> Mezi květnem a zářím je v&nbsp;Izraeli déšť vzácností.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = The Weather Channel
| titul = Average Weather for Tel Aviv-Yafo
| url = http://www.weather.com/outlook/travel/businesstraveler/wxclimatology/monthly/graph/ISXX0026
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = The Weather Channel
| titul = Average Weather for Jerusalem
| url = http://www.weather.com/outlook/events/weddings/wxclimatology/monthly/graph/ISXX0010
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Kvůli malému množství vodních zdrojů se izraelští vědci zaměřují také na vývoj technologií minimalizujících spotřebu vody. Jedním z&nbsp;jejich vynálezů je [[kapková závlaha]], která umožňuje pěstitelům úsporně dávkovat vodu každé rostlině zvlášť.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Sitton
| jméno = Dov
| vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs
| titul = Development of Limited Water Resources- Historical and Technological Aspects
| url = http://www.mfa.gov.il/mfa/facts%20about%20israel/land/focus%20on%20israel-%20development%20of%20limited%20water%20reso
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Izraelci využívají příznivých geografických podmínek pro výrobu [[Sluneční energie|solární energie]], v&nbsp;jejíž produkci na osobu jsou na prvním místě na světě.<ref>{{Citace elektronické monografie
|příjmení = Grossman
|jméno = Gershon
|příjmení2 = Ayalon
|jméno2 = Ofira
|příjmení3 = Baron
|jméno3 = Yifaat
|vydavatel = Samuel Neaman Institute
|titul = Solar energy for the production of heat
|url = http://www.neaman.org.il/neaman/publications/publication_item.asp?fid=590&parent_fid=490&iid=3639
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-04-27
|url archivu = https://web.archive.org/web/20071106034326/http://www.neaman.org.il/neaman/publications/publication_item.asp?fid=590&parent_fid=490&iid=3639
|datum archivace = 2007-11-06
|nedostupné = ano
}}</ref>
 
== Vláda a politika ==
{{Podrobně|Politický systém Státu Izrael}}
[[Soubor:Knesset building.jpg|náhled|[[Kneset]] − izraelský parlament]]
Izrael je [[Parlamentarismus|parlamentní]] [[zastupitelská demokracie|zastupitelská demokratická]] [[republika]] s&nbsp;pluralitním [[politický systém|politickým systémem]] a všeobecným rovným [[volební právo|volebním právem]].<ref name="CIA2">
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Central Intelligence Agency|Central Intelligence Agency (CIA)]]
| titul = The World Factbook - Field Listing - Executive Branch
| url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2077.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Hlavou státu je [[Prezident Izraele|prezident]], který je volen parlamentem na 7 let. Výkonná moc je v&nbsp;rukou vlády, v&nbsp;jejímž čele stojí premiér.<ref name="CIA2"/> Premiérem se může stát pouze člen parlamentu, který získá potřebnou většinu hlasů −&nbsp;obvykle to bývá předseda nejsilnější [[Seznam izraelských politických stran|politické strany]]. Zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament [[Kneset]] tvořený 120&nbsp;poslanci. Ti jsou voleni na základě [[poměrný volební systém|poměrného volebního systému]] na čtyřleté volební období.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Kneset]]
| titul = The Electoral System in Israel
| url = http://www.knesset.gov.il/description/eng/eng_mimshal_beh.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Pokud však parlament odvolá premiéra nebo vládě nevysloví důvěru, je Kneset rozpuštěn předčasně. Izrael nemá psanou [[ústava|ústavu]] a jeho [[Politický systém Státu Izrael|politický systém]] je ukotven v&nbsp;jedenácti [[Základní zákony Izraele|základních zákonech]]. V&nbsp;roce 2003 začal Kneset vypracovávat návrh oficiální ústavy, založené na těchto zákonech.<ref name="CIA"/><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Mazie
| jméno = Steven
| rok = 2006
| titul = Israel's Higher Law: Religion and Liberal Democracy in the Jewish State
| vydavatel = Lexington Books
| místo = Lanham
| jazyk = anglicky
| isbn = 0739114859
| strany = 34}}</ref>
 
=== Soudní systém ===
[[Soubor:Israel districts numbered.png|náhled|[[Izraelské distrikty]]: (1)&nbsp;[[Severní distrikt (Izrael)|Severní]], (2)&nbsp;[[Haifský distrikt|Haifský]], (3)&nbsp;[[Centrální distrikt (Izrael)|Centrální]], (4)&nbsp;[[Telavivský distrikt|Telavivský]], (5)&nbsp;[[Jeruzalémský distrikt|Jeruzalém]], (6)&nbsp;[[Jižní distrikt (Izrael)|Jižní]]<br />Sporná území:<br />(A)&nbsp;[[Golanské výšiny]], (B)&nbsp;[[Západní břeh Jordánu]], (C)&nbsp;[[Pásmo Gazy]]|140px]]
Izrael má trojstupňový [[Soudní systém Státu Izrael|soudní systém]]. Na nejnižší úrovni jsou městské soudy sídlící ve většině měst. Vyšší instancí jsou distriktní soudy sloužící jako odvolací soudy a v&nbsp;některých případech jako soudy první instance; nacházejí se v&nbsp;pěti ze šesti [[izraelské distrikty|izraelských distriktů]] (mimo Jeruzalémský distrikt). Třetí a nejvyšší stupeň je [[Nejvyšší soud Státu Izrael]], který sídlí v&nbsp;Jeruzalémě a slouží jako odvolací soud a soud první instance v&nbsp;závažných případech, kdy je zpochybněna zákonnost rozhodnutí a postupů představitelů státu. Izrael není členem [[Mezinárodní trestní soud|Mezinárodního trestního soudu]] kvůli obavě, že by soud mohl být vůči Izraeli předpojatý.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs
| titul = Israel and the International Criminal Court
| url = http://www.mfa.gov.il/MFA/MFAArchive/2000_2009/2002/6/Israel%20and%20the%20International%20Criminal%20Court
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Izraelský právní systém kombinuje britské [[zvykové právo]], kontinentální právo a [[halacha|židovské náboženské právo]].<ref name="CIA"/> Je založen na principu ''stare decisis'' ([[precedens]]) a na [[obžalovací řízení|obžalovacím způsobu řízení]], kdy strany sporu předkládají soudu důkazní materiály.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs
| titul = The Judiciary: The Court System
| url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Government/Branches%20of%20Government/Judicial/The%20Judiciary-%20The%20Court%20System
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Svatby a rozvody jsou v&nbsp;jurisdikci [[Bejt din|židovských]], [[Šaría|muslimských]], drúzských a křesťanských náboženských soudů.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs
| titul = The State - Judiciary - The Court System
| url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/Facts+About+Israel/State/THE+STATE-+Judiciary-+The+Court+System.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref>
 
Izraelský základní zákon ''[[Základní zákon: Lidská svoboda a důstojnost|Lidská svoboda a důstojnost]]'' zaručuje lidská právy a svobody. Izrael je jediná země v&nbsp;oblasti Blízkého východu označená k&nbsp;roku 2013 organizací [[Freedom House]] za svobodnou v&nbsp;oblasti lidských a politických práv, zatímco území Palestinské autonomie bylo touto organizací hodnoceno jako nesvobodné.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Freedom House
| titul = Country ratings and status, FIW 1973-2014
| url = http://freedomhouse.org/sites/default/files/Country%20Ratings%20and%20Status%2C%201973-2014%20%28FINAL%29.xls
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2014-09-11
}}</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Freedom House
| titul = Territory ratings and status, FIW 1973-2014
| url = http://freedomhouse.org/sites/default/files/Territory%20Ratings%20and%20Status%2C%201973-2014%20%28final%29.xls
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2014-09-11
}}</ref> Na&nbsp;žebříčku svobody tisku organizace [[Reportéři bez hranic]] se Izrael k&nbsp;roku 2014 nachází na 96.&nbsp;místě ze 180&nbsp;hodnocených zemí.<ref>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = Reportéři bez hranic
|titul = Worldwide Press Freedom Index 2014
|url = http://rsf.org/index2014/data/index2014_en.pdf
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-04-29
|url archivu = https://web.archive.org/web/20150218110436/http://rsf.org/index2014/data/index2014_en.pdf
|datum archivace = 2015-02-18
|nedostupné = ano
}}</ref> V&nbsp;souvislosti s&nbsp;arabsko-izraelským konfliktem kritizují organizace [[Amnesty International]]<ref>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = [[Amnesty International]]
|titul = Amnesty International Report 2006 - Israel and the Occupied Territories
|url = http://web.amnesty.org/report2006/isr-summary-eng
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-04-29
|url archivu = https://web.archive.org/web/20060630112538/http://web.amnesty.org/report2006/isr-summary-eng
|datum archivace = 2006-06-30
|nedostupné = ano
}}</ref> a [[Human Rights Watch]]<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Human Rights Watch]]
| titul = Israel/Palestinian Authority
| url = http://hrw.org/doc/?t=mideast&c=isrlpa
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> porušování lidských práv Izraelem. Porušování občanských svobod na okupovaných územích je také kritizováno nevládní izraelskou organizací [[Be-celem]].<ref>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = B'Tselem
|titul = Land Grab: Israel's Settlement Policy in the West Bank
|url = http://www.btselem.org/English/Publications/Summaries/200205_Land_Grab.asp
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-04-29
|url archivu = https://web.archive.org/web/20081006161118/http://www.btselem.org/english/publications/summaries/200205_land_grab.asp
|datum archivace = 2008-10-06
|nedostupné = ano
}}</ref> Od roku 1995 je v&nbsp;Izraeli uzákoněn systém státní zdravotní péče.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Jewish Virtual Library
| titul = Public Health in Israel
| url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Health/public.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref>
 
=== Administrativní dělení ===
Izrael je rozdělen do šesti hlavních [[Izraelské distrikty|distriktů]] (''mechozot'', singulár ''machoz'') – [[Centrální distrikt (Izrael)|Centrální distrikt]], [[Haifský distrikt]], [[Jeruzalémský distrikt]], [[Severní distrikt (Izrael)|Severní distrikt]], [[Jižní distrikt (Izrael)|Jižní distrikt]] a [[Telavivský distrikt]]. Distrikty jsou dále rozděleny do patnácti subdistriktů (''nafot'', singulár ''nafa''). Každý subdistrikt se dále dělí na přirozené oblasti, kterých je celkem padesát.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = Introduction to the Tables: Geophysical Characteristics
| url = http://www.cbs.gov.il/shnaton53/download/st_eng01.doc
| druh nosiče = [[Microsoft Word|DOC]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> V&nbsp;zemi se dále nachází tři metropolitní oblasti, v&nbsp;nichž k&nbsp;roku 2012 žilo celkem 5&nbsp;113&nbsp;000 obyvatel, a to Tel&nbsp;Aviv (3&nbsp;464&nbsp;100 obyvatel), Haifa (1&nbsp;073&nbsp;900) a [[Beerševa]] (574&nbsp;900).<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = Localities, Population, and Density per Sq. Km, By Metropolitan Area And Selected Localities
| url = http://www.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_25&CYear=2013
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2014-09-11
}}</ref> Co do rozlohy i&nbsp;počtu obyvatel je k&nbsp;témuž roku největším [[Seznam měst v Izraeli|izraelským městem]] [[Jeruzalém]] s&nbsp;815&nbsp;300 obyvateli a 126&nbsp;km². Co do lidnatosti jej následovali [[Tel Aviv]] (414&nbsp;600), [[Haifa]] (272&nbsp;200) a [[Rišon le-Cijon|Rišon&nbsp;le-Cijon]] (235&nbsp;100).<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = Population And Density Per Sq. Km. In Localities Numbering 5,000 Residents And More on 31 XII 2012
| url = http://www1.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_24&CYear=2013
| jazyk = anglicky, hebrejsky
| datum přístupu = 2014-05-17
}}</ref>
 
=== Okupovaná území ===
[[Soubor:The separation barrier which runs through Bethlehem.jpg|náhled|vlevo|Bezpečnostní bariéra v [[Betlém]]u]]
Jako Izraelem okupovaná území se označují území [[Západní břeh Jordánu|Západního břehu Jordánu]], Východního Jeruzaléma a [[Golanské výšiny|Golanských výšin]], která byla po Šestidenní válce v&nbsp;roce 1967 zabrána Egyptu, Jordánsku a Sýrii. Termín byl používán také pro Sinajský poloostrov, navrácený Egyptu podle [[Egyptsko-izraelská mírová smlouva|Egyptsko-izraelské mírové smlouvy]]. Na všech těchto územích byly zakládány [[izraelské osady]]. Ve Východním Jeruzalémě a na Golanských výšinách je uplatňováno izraelské právo; tato území byla začleněna do vlastního Izraele a jejich občanům bylo nabídnuto izraelské občanství. Naopak Západní břeh zůstává pod vojenskou správou. Izrael tamní osady, ve kterých žije zhruba 450 tisíc Židů, stále rozšiřuje.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Izrael po více než 20 letech vybuduje novou židovskou osadu {{!}} ČeskéNoviny.cz
| periodikum = www.ceskenoviny.cz
| url = http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/izrael-po-vice-nez-20-letech-vybuduje-novou-zidovskou-osadu/1467740
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2017-04-19
}}</ref> Většina jednání o&nbsp;těchto územích probíhala na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č.&nbsp;242, která požaduje stažení Izraele z&nbsp;okupovaných území a jejich návrat arabským státům výměnou za mír.
 
Populace Západního břehu se skládá převážně z&nbsp;palestinských Arabů, jak původních obyvatel, tak uprchlíků [[První arabsko-izraelská válka|Války za&nbsp;nezávislost]] z&nbsp;roku [[1948]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Organizace spojených národů]]
| titul = UNRWA in Figures: Figures as of 31 December 2004
| url = http://www.un.org/unrwa/publications/pdf/uif-dec04.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Od&nbsp;roku 1967 do roku 1993 žili Arabové na těchto územích pod izraelskou vojenskou správou. Od&nbsp;[[Mírová dohoda z Osla|Dohod z Osla]] a [[Dopisy o vzájemném uznání|Dopisů o vzájemném uznání]] je většina palestinské populace a měst pod správou tzv. [[Palestinská autonomie|Palestinské autonomie]], avšak Izrael nad většinou území stále vykonává vojenský dohled. Kvůli vzrůstajícím sebevraženým útokům při [[Druhá intifáda|Druhé intifádě]] (také nazývané Oslo válce) se izraelská vláda rozhodla vybudovat kolem Západního břehu zeď, tzv.&nbsp;[[Izraelská bezpečnostní bariéra|bezpečnostní bariéru]].<ref>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = Stát Izrael
|titul = Israel’s Security Fence - Questions and Answers
|url = http://www.securityfence.mod.gov.il/Pages/ENG/questions.htm
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-04-29
|url archivu = https://web.archive.org/web/20131003072906/http://www.securityfence.mod.gov.il/Pages/ENG/questions.htm
|datum archivace = 2013-10-03
|nedostupné = ano
}}</ref> V&nbsp;roce 2005 stáhl Izrael své obyvatele a vojenské síly z&nbsp;oblasti Pásma Gazy a čtyř osad na Západním břehu. Nadále toto území ovšem fakticky vojensky i ekonomicky kontroluje.
 
=== Zahraniční vztahy ===
{{Podrobně|Zahraniční vztahy Izraele}}
[[Soubor:Sharon Bush 20040414 3.jpg|náhled|Bývalý izraelský premiér [[Ariel Šaron]] a americký prezident [[George W. Bush]]]]
[[Soubor:Vladimir Putin and Benyamin Netanyahu (22-09-2015) 01.jpg|náhled|Izraelský premiér [[Benjamin Netanjahu]] a ruský prezident [[Vladimir Putin]] 22. září 2015]]
Izrael udržuje diplomatické vztahy se 161&nbsp;zeměmi a po celém světě má 94&nbsp;diplomatických zastoupení.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs
| titul = Israel's Diplomatic Missions Abroad: Status of Relations
| url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/About%20the%20Ministry/Diplomatic%20missions/Israel-s%20Diplomatic%20Missions%20Abroad
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Z&nbsp;[[Liga arabských států|Ligy arabských států]] mají s&nbsp;Izraelem plné diplomatické vztahy pouze Egypt a Jordánsko, které s&nbsp;ním podepsaly mírové smlouvy v&nbsp;letech 1979 a 1994, a [[Mauritánie]], jež navázala s&nbsp;Izraelem diplomatické vztahy v&nbsp;roce 1999. Další dva státy Ligy arabských států – [[Maroko]] a [[Tunisko]] – ukončily své částečné diplomatické styky s&nbsp;Izraelem počátkem Druhé intifády v&nbsp;roce 2000.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs
| titul = Israel Among the Nations: Middle East - North Africa
| url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/Foreign+Relations/Israel+Among+the+Nations/ISRAEL%20AMONG%20THE%20NATIONS-%20Middle%20East%20-%20North%20Afri
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Od roku 2003, kdy [[ministr zahraničních věcí Izraele]] navštívil Maroko, se izraelsko-marocké vztahy zlepšují.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = BBC
| titul = Israel sees Morocco as mediator
| url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/3202767.stm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Podle izraelského zákona jsou [[Libanon]], Sýrie, [[Saúdská Arábie]], Irák a [[Jemen]] nepřátelské země a občané Izraele je nesmí navštívit bez povolení ministerstva vnitra.<ref>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = Israel Ministry of Justice
|titul = Initial Periodic Report of the State of Israel Concerning the Implementation of the Convention of the Rights of the Child (CRC)
|url = http://www.justice.gov.il/NR/rdonlyres/129A5B6A-20D6-4C3B-9785-1C6B6763394A/0/CRCengfull.pdf
|druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-04-29
|url archivu = https://web.archive.org/web/20070925201209/http://www.justice.gov.il/NR/rdonlyres/129A5B6A-20D6-4C3B-9785-1C6B6763394A/0/CRCengfull.pdf
|datum archivace = 2007-09-25
|nedostupné = ano
}}</ref> Od roku 1995 je Izrael součástí [[Středomořský dialog|Středomořského dialogu]], v&nbsp;němž spolupracuje sedm zemí ležících kolem Středozemního moře a [[Severoatlantická aliance]] (NATO).<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Severoatlantická aliance]]
| titul = Week of 8-14 March 2000
| url = http://www.nato.int/docu/update/2000/0308/eng.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref>
Mezi nejbližší izraelské spojence patří [[Spojené státy americké]], [[Německo]], Spojené království, [[Česko]] a [[Indie]]. Spojené státy byly první zemí, která uznala Izrael, poté jej uznal i [[Sovětský svaz]]. Vzhledem ke stejným politickým a náboženským hodnotám pokládají Spojené státy Izrael za svého nejbližšího spojence v&nbsp;jihozápadní Asii.<ref>{{Citace elektronické monografie
|příjmení = Migdalovitz
|jméno = David
|vydavatel = Congressional Research Service
|titul = Israel: Background and Relations with the United States
|url = http://italy.usembassy.gov/pdf/other/RL33476.pdf
|druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-04-29
|url archivu = https://web.archive.org/web/20090222053711/http://italy.usembassy.gov/pdf/other/RL33476.pdf
|datum archivace = 2009-02-22
|nedostupné = ano
}}</ref> Silné vztahy Německa s&nbsp;Izraelem vychází z&nbsp;německé snahy odškodnit a napravit [[holokaust]]. Obě země se podílí na vědeckých a vzdělávacích aktivitách a jsou silnými ekonomickými a vojenskými partnery.<ref>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = German Embassy, Washington, D.C.
|titul = Background Papers - Germany and Israel
|url = http://www.germany.info/relaunch/info/archives/background/israel.html
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-04-29
|url archivu = https://web.archive.org/web/20070927023555/http://www.germany.info/relaunch/info/archives/background/israel.html
|datum archivace = 2007-09-27
|nedostupné = ano
}}</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Boyes
| jméno = Roger
| vydavatel = Times Online
| titul = Israel welcomes new Germany to a celebration of its 60th birthday
| url = http://www.timesonline.co.uk/tol/news/world/middle_east/article3564572.ece
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref>
Česká náklonnost Izraeli pramení hlavně z odkazu [[Václav Havel|Václava Havla]], který jej po dobu svého působení v úřadu [[prezident]]a a i poté podporoval. Indie navázala plné diplomatické vztahy s&nbsp;Izraelem v&nbsp;roce 1992 a od té doby s&nbsp;ním udržuje silné vojenské a kulturní partnerství. Spojené království, které má s&nbsp;Izraelem vztah již z&nbsp;dob Britského mandátu Palestina,<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = UK Foreign and Commonwealth Office
| titul = Background papers - UK and Israel
| url = http://www.fco.gov.uk/servlet/Front?pagename=OpenMarket/Xcelerate/ShowPage&c=Page&cid=1007029394365&a=KCountryProfile&aid=1031532656768
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> s&nbsp;ním udržuje silné obchodní vazby.<ref>{{Citace elektronické monografie
|příjmení = Kumar
|jméno = Dinesh
|vydavatel = Jerusalem Institute for Western Defense
|titul = India and Israel: Dawn of a New Era
|url = http://www.westerndefense.org/bulletins/Dec-01.htm
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-04-29
|url archivu = https://www.webcitation.org/6166jOrbn?url=http://www.westerndefense.org/bulletins/Dec-01.htm
|datum archivace = 2011-08-21
|nedostupné = ano
}}</ref> Diplomatické vztahy měl Izrael za [[Írán#Dynastie Pahlaví|dynastie Pahlaví]] i&nbsp;s&nbsp;[[Írán]]em,<ref>''Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia.'' S. 37–9, 47.</ref> během [[Írán#Islámská republika|íránské revoluce]] však Írán uznání Izraele zrušil.<ref>''Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia.'' S. 47–9.</ref> Silné spojenectví pojilo Izrael rovněž s&nbsp;Tureckem. Ačkoliv spolu obě země navázaly plné diplomatické vztahy až v&nbsp;roce [[1991]],<ref>
{{Citace monografie
| příjmení = Abadi
| jméno = Jacob
| rok = 2004
| místo = London
| titul = Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia
| vydavatel = Routledge
| jazyk = anglicky
| isbn = 0714655767
| poznámka = Dále jen: ''Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia''
| strany = 3}}</ref> již od roku 1949 mezi nimi probíhala spolupráce. Vzájemné vztahy výrazně utrpěly v&nbsp;květnu 2010 v&nbsp;důsledku [[Izraelský zásah proti konvoji do Pásma Gazy|izraelského zásahu proti konvoji do Pásma Gazy]], při němž zemřelo devět Turků.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = MacFarquhar
| jméno = Neil
| příjmení2 = Bronner
| jméno2 = Ethan
| vydavatel = [[The New York Times]]
| titul = Report Finds Naval Blockade by Israel Legal but Faults Raid
| url = http://www.nytimes.com/2011/09/02/world/middleeast/02flotilla.html?pagewanted=all
| datum vydání = 2011-09-01
| datum přístupu = 2014-9-13
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
==== Vztahy s Československem a Českou republikou ====
{{Podrobně|Česko-izraelské vztahy}}
V&nbsp;době předstátní a v&nbsp;počátečních letech existence státu měl Izrael velmi dobré vztahy s&nbsp;[[Československo|Československem]], které mu i&nbsp;přes [[embargo]] OSN poskytovalo vojenskou a hospodářskou pomoc, v&nbsp;době [[První arabsko-izraelská válka|První arabsko-izraelské války]] pro mladý stát životně důležitou.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Lidovky.cz
| titul = Létat jsme se učili v Olomouci
| url = http://www.lidovky.cz/letat-jsme-se-ucili-v-olomouci-dkb-/ln_zahranici.asp?c=A080409_102010_ln_zahranici_nev
| datum přístupu = 2008-07-23}}</ref> Po změně izraelské politiky Sovětského svazu však Československo začalo naopak podporovat a vyzbrojovat Egypt, a Izrael se tak stal až do [[Sametová revoluce|Sametové revoluce]] v&nbsp;roce 1989 nepřátelskou zemí. Diplomatické vztahy mezi Izraelem a Československem byly obnoveny až 9. února 1990.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Čejka
| jméno = Marek
| titul = Dějiny moderního Izraele
| vydavatel = Grada
| místo = Praha
| rok = 2011
| isbn = 978-80-247-2910-7
| počet stran = 351
| strany = 211
}}</ref>
 
Mezi Českou republikou a Izraelem existuje řada [[Bilaterální dohoda|bilaterálních smluv]], z&nbsp;nichž některé spadají do dob [[Česká a Slovenská Federativní Republika|ČSFR]] (Dohoda o&nbsp;letecké dopravě, 1991).<ref name="BI-smluvní základna">
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = BusinessInfo.cz
| titul = Izrael: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR − Smluvní základna
| url = http://www.businessinfo.cz/cz/sti/izrael-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1001005/
| datum přístupu = 2008-09-04}}</ref> Po vstupu České republiky do [[Evropská unie|Evropské unie]] byly zrušeny ty smlouvy, které byly v&nbsp;rozporu s&nbsp;unijním právem.<ref name="BI-smluvní základna"/> Mezi důležité mezistátní dohody patří Smlouva o&nbsp;zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku v&nbsp;oboru daní z&nbsp;příjmu (1993), Dohoda o&nbsp;spolupráci v&nbsp;zemědělství (1996), Smlouva o&nbsp;bezvízovém styku (1996), Dohoda o&nbsp;vzájemné pomoci v&nbsp;celních otázkách (1997) a Dohoda o&nbsp;vzájemné podpoře a ochraně investic (1997).<ref name="BI-smluvní základna"/> Během roku 2008 by měla být připravena Dohoda o&nbsp;výzkumu a vývoji.<ref name="BI-smluvní základna"/> Bezvízový styk se mezi Českou republikou a Izraelem vztahuje výhradně na turistiku.<ref name="MZV-Izrael">
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí ČR
| titul = Izrael
| url = http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=5413
| datum přístupu = 2008-09-04}}</ref> Mezi zeměmi není uzavřena dohoda o&nbsp;poskytování bezplatné zdravotní péče.<ref name="MZV-Izrael"/>
 
== Obrana a bezpečnost ==
{{Podrobně|Izraelské bezpečnostní složky}}
[[Soubor:Merkava3dKasag001.jpg|náhled|Izraelský tank [[Merkava#Merkava Mk 3|Merkava Mk&nbsp;3]]]]
[[Izraelské obranné síly]] se skládají z&nbsp;[[Izraelské pozemní síly|pozemních sil]], [[Izraelské vojenské letectvo|letectva]] a [[Izraelské vojenské námořnictvo|námořnictva]]. Vznikly v&nbsp;roce [[1948]] během [[První arabsko-izraelská válka|Války za&nbsp;nezávislost]] transformací [[Hagana|Hagany]] a několika dalších polovojenských organizací, jejichž existence předcházela založení státu.<ref>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = [[Izraelské obranné síly]]
|titul = Historie: 1948
|url = http://dover.idf.il/IDF/English/about/History/40s/1948/default.htm
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-04-30
|url archivu = https://web.archive.org/web/20080412082705/http://dover.idf.il/IDF/English/about/History/40s/1948/default.htm
|datum archivace = 2008-04-12
|nedostupné = ano
}}</ref> Armáda při svých operací vychází z&nbsp;informací vojenské zpravodajské služby [[Aman (zpravodajská služba)|Aman]], která spolupracuje se&nbsp;zpravodajskou službou [[Mosad]] a bezpečnostní službou [[Šin Bet]]. Izraelské obranné síly se již mnohokrát účastnily ozbrojených konfliktů, což z&nbsp;nich činí jednu z&nbsp;nejzkušenějších a nejlépe připravených [[armáda|armád]] světa.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs
| titul = The State: Israel Defense Forces (IDF)
| url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/Facts+About+Israel/State/THE+STATE-+Israel+Defense+Forces+-IDF-.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = GlobalSecurity.org
| titul = Israel Defense Forces
| url = http://www.globalsecurity.org/military/world/israel/idf.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref>
[[Soubor:F-15I Ra'am.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Izraelské vojenské letectvo|IAF]] [[McDonnell Douglas F-15 Eagle#F-15I|F-15I]] „Ra'am“]]
Většina [[Izraelci|Izraelců]] je v&nbsp;18 letech povolána k&nbsp;povinné vojenské službě. Muži slouží tři roky, ženy dva<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs
| titul = The Israel Defense Forces
| url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Facts%20About%20Israel/State/The%20Israel%20Defense%20Forces
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> a vojenskou službu je třeba vykonat ještě před nástupem na vysokou školu. Poté muži prodělávají každoroční několikatýdenní vojenské cvičení až do svých zhruba čtyřiceti let; toto se netýká většiny žen. Osvobozeni od povinné vojenské služby jsou [[izraelští Arabové]] a [[charedim]], osvobození studentů [[ješiva|ješiv]] od povinné vojenské služby však naráží v&nbsp;izraelské společnosti na protesty.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Shtrasler
| jméno = Nehemia
| vydavatel = [[Haarec]]
| titul = Cool law, for wrong population
| url = http://www.haaretz.com/hasen/pages/ArticleContent.jhtml?itemNo=860256
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Alternativou pro osoby, které získají osvobození z&nbsp;různých důvodů, je ''Šerut Le'umi'' neboli národní služba, jež zahrnuje službu v&nbsp;nemocnicích, školách a jiných sociálně prospěšných programech.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Nefesh B'Nefesh
| titul = Sherut Leumi (National Service)
| url = http://www.nbn.org.il/students/sherut_leumi.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Izraelská armáda má k roku 2008 celkem 621&nbsp;500 vojáků, z toho 176&nbsp;500 aktivních vojáků a 445&nbsp;000 rezervistů.<ref name="INSS">{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = The Institute for National Security Studies (INSS)
|titul = Israel
|url = http://www.inss.org.il/upload/(FILE)1206270841.pdf
|druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-09-06
|url archivu = https://web.archive.org/web/20080813024448/http://www.inss.org.il/upload/(FILE)1206270841.pdf
|datum archivace = 2008-08-13
|nedostupné = ano
}}</ref> K roku 2008 má pozemní armáda 133&nbsp;000 vojáků, námořnictvo 9500 a letectvo 34&nbsp;000 vojáků.<ref name="INSS"/>
 
[[Soubor:Arrow anti-ballistic missile launch.jpg|náhled|upright|Test systému [[Arrow (izraelská raketa)|Arrow]]]]
Armáda je vybavena vyspělými zbraňovými systémy buď navrženými a vyrobenými v&nbsp;Izraeli, nebo některými zahraničními produkty. Významným zahraničním dodavatelem jsou zejména Spojené státy americké. Předpokládá se, že v&nbsp;letech 2008−2017 poskytnou Izraeli vojenskou pomoc ve výši 30&nbsp;miliard [[americký dolar|dolarů]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Erlanger
| jméno = Steven
| vydavatel = The New York Times
| titul = Israel to Get $30 Billion in Military Aid From U.S.
| url = http://www.nytimes.com/2007/08/17/world/middleeast/17israel.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Ve spolupráci Izraele a USA byl vyvinut systém protiraketové obrany [[Arrow (izraelská raketa)|Arrow]]. Izrael rovněž od [[Jomkipurská válka|jomkipurské války]] v&nbsp;roce 1973 vyvinul vlastní síť špionážních satelitů.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Katz
| jméno = Yaakov
| vydavatel = [[The Jerusalem Post]]
| titul = Arrow can fully protect against Iran
| url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1173879211495&pagename=JPost/JPArticle/ShowFull
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Úspěch programu špionážních satelitů [[Ofek]] zařadil Izrael mezi sedm zemí světa, které mají satelitní kapacity a technologie.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Zorn
| jméno = E. L
| vydavatel = [[Central Intelligence Agency|Central Intelligence Agency (CIA)]]
| titul = Israel's Quest for Satellite Intelligence
| url = https://www.cia.gov/library/center-for-the-study-of-intelligence/kent-csi/docs/v44i5a04p.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Izrael také vyvinul svůj vlastní bitevní tank [[Merkava]], který nebyl nikdy prodán do zahraničí. Od svého založení vynakládá Izrael na svou obranu významný podíl [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] (HDP). V&nbsp;roce 1984 to například činilo 24 % HDP,<ref>{{Citace elektronické monografie
|příjmení = Seitz
|jméno = Charmaine
|vydavatel = The Jerusalem Fund
|titul = Israel’s Defense Budget: The Business Side of War
|url = http://www.thejerusalemfund.org/images/informationbrief.php?ID=55
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-04-30
|url archivu = https://web.archive.org/web/20071013111958/http://thejerusalemfund.org/images/informationbrief.php?ID=55
|datum archivace = 2007-10-13
|nedostupné = ano
}}</ref> zatímco k&nbsp;roku 2012 činily výdaje na obranu 5,69 % HDP.<ref name="ciapdf">{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = [[Central Intelligence Agency]]
|titul = The World Factbook – Israel
|url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/print/country/countrypdf_is.pdf
|datum přístupu = 2014-9-13
|jazyk = anglicky
|url archivu = https://web.archive.org/web/20140714053159/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/print/country/countrypdf_is.pdf
|datum archivace = 2014-07-14
|nedostupné = ano
}}</ref>
 
Izrael není signatářem [[Smlouva o nešíření jaderných zbraní|Smlouvy o&nbsp;nešíření jaderných zbraní]] a je pravděpodobné, že vlastní [[Jaderná zbraň|jaderné zbraně]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel=MSNBC
| titul=Strategic Israel: Israel's Secret Arsenal
| url=http://www.sweetliberty.org/issues/israel/strategic/index.shtml
|datum přístupu=2008-05-08}}</ref> Jejich vlastnictví ale nikdy oficiálně nepotvrdil ani nevyvrátil.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = BBC
| titul = Globální jaderné síly
| url = http://www.bbc.co.uk/czech/specials/1117_global_nuclear/page4.shtml#izrael
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Izrael údajně ve spolupráci s&nbsp;[[Jihoafrická republika|Jihoafrickou republikou]] provedl v&nbsp;roce&nbsp;1979 úspěšný jaderný test na námořní plošině v&nbsp;severní části [[Antarktida|Antarktidy]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Aktuálně.cz]]
| titul = Izrael v roce 1979 odpálil atomovku
| url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=157873
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Odhady množství izraelských [[Jaderná hlavice|jaderných hlavic]] se liší, většinou se pohybují mezi osmdesáti<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Tajná raketová velmoc Izrael. Odhady hovoří o 80 jaderných hlavicích
| příjmení = Grohmann
| jméno = Jan
| vydavatel = idnes.cz
| datum_vydání = 2016-11-13
| datum_přístupu = 2016-11-14
| url = http://technet.idnes.cz/izrael-raketova-velmoc-07r-/vojenstvi.aspx?c=A161103_160351_vojenstvi_erp
| jazyk = cs
}}</ref> a dvěma sty,<ref>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = [[Britské listy]]
|titul = [[Jimmy Carter]]: Izrael má 150 jaderných zbraní
|url = http://www.blisty.cz/2008/5/27/art40812.html
|datum přístupu = 2008-05-27
|url archivu = https://web.archive.org/web/20080528230030/http://www.blisty.cz/2008/5/27/art40812.html
|datum archivace = 2008-05-28
|nedostupné = ano
}}</ref> některé odhady však mluví až o&nbsp;čtyřech stech hlavicích.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Aktuálně.cz]]
| titul = Jaderné mocnosti? Legální i samozvané
| url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=132475
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> O&nbsp;400 hlavicích hovoří i&nbsp;World Tribune, který se odvolává na zdroje z&nbsp;[[Letectvo Spojených států amerických|letectva USA]].<ref>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = World Tribune
|titul = U.S. Air Force: Israel has 400 nukes, building naval force
|url = http://www.worldtribune.com/worldtribune/WTARC/2002/ss_israel_07_04.html
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-04-30
|url archivu = https://web.archive.org/web/20080422065441/http://www.worldtribune.com/worldtribune/WTARC/2002/ss_israel_07_04.html
|datum archivace = 2008-04-22
|nedostupné = ano
}}</ref>
 
== Ekonomika ==
{{Podrobně|Ekonomika Izraele}}
[[Soubor:Nis 1 sheqel.png|náhled|1&nbsp;[[Nový izraelský šekel|šekel]] (NIS)]]
[[Soubor:TechnologyGarden.JPG|náhled|[[Jeruzalémský technologický park]]]]
Izrael patří k&nbsp;nejvíce ekonomicky a průmyslově rozvinutým zemím jihozápadní Asie. Roku 2012 měl 49.&nbsp;nejvyšší [[hrubý domácí produkt]] (HDP), 260,9&nbsp;miliard [[Americký dolar|dolarů]], a 37.&nbsp;nejvyšší HDP na obyvatele v&nbsp;[[parita kupní síly|paritě kupní síly]], 33&nbsp;878&nbsp;dolarů.<ref name="MMF">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Mezinárodní měnový fond]]
| titul = Report for Selected Countries and Subjects – Israel
| url = http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2014/01/weodata/weorept.aspx?pr.x=64&pr.y=9&sy=2007&ey=2014&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=436&s=PPPGDP%2CPPPPC%2CLUR%2CLE%2CLP&grp=0&a=
| datum přístupu = 2014-9-13
| jazyk = anglicky
}}</ref> Na [[Index snadnosti podnikání|indexu snadnosti podnikání]] se v&nbsp;roce 2013 umístil na 35.&nbsp;místě ve světě.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = The World Bank Group
| titul = Economy Rankings - Middle East & North Africa
| url = http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/israel/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2014-09-13
}}</ref> V&nbsp;roce 2007 byl přizván do [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] (OECD),<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Ynet News
| titul = Israel invited to join the OECD
| url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3400955,00.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> která podporuje spolupráci mezi státy, jež dodržují [[demokracie|demokratické principy]] a mají ekonomiku svobodného trhu.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]]
| titul = About
| url = http://www.oecd.org/about/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Přes omezené přírodní zdroje se stal Izrael v&nbsp;uplynulých 20&nbsp;letech z&nbsp;velké části soběstačným, a to především díky intenzivnímu rozvoji [[zemědělství]] a [[průmysl]]u v&nbsp;oblasti produkce potravin; z&nbsp;klíčových potravinářských surovin musí dovážet pouze obilí a hovězí maso. Izrael rovněž výrazně investuje do vědy a výzkumu; tyto investice v&nbsp;roce 2010 činily 4,34 %&nbsp;HDP, zatímco průměr zemí OECD činil 2,38 %&nbsp;HDP a Česká republika vynakládá 1,55 %&nbsp;HDP.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]]
| titul = Gross domestic expenditure on R&D
| url = http://www.oecd-ilibrary.org/science-and-technology/gross-domestic-expenditure-on-r-d_2075843x-table1
| datum vydání = 2013-05-27
| datum přístupu = 2014-9-11
| jazyk = anglicky
}}</ref> Mezi nosné obory se řadí [[informační technologie|informatika]] a komunikační technika, medicínské obory, [[biotechnologie]] a [[nanotechnologie]].<ref name="BusinessInfo.cz-ekon">
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = BusinessInfo.cz
| titul = Izrael: Ekonomická charakteristika země
| url = http://www.businessinfo.cz/cz/sti/izrael-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1001005/
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Míra [[nezaměstnanost]]i byla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2010 celkem 6,6 %.<ref name="CBS-indikátory"/>
Izrael má dlouhodobě negativní obchodní bilanci (objem importu je větší než exportu). V&nbsp;roce 2012 činil objem importu 73,1&nbsp;miliard [[Americký dolar|dolarů]] oproti 63,1&nbsp;miliardám exportu.<ref name="CBS-export+import">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = Imports by country of purchase and exports by country of destination
| url = http://www.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st16_05x&CYear=2013
| datum vydání = 2013
| datum přístupu = 2014-9-13
| jazyk = anglicky, hebrejsky
}}</ref> Dováží se především obilí, hovězí maso, [[Fosilní palivo|fosilní paliva]], suroviny a vojenské vybavení.<ref name="CIA"/> Z&nbsp;fosilních paliv Izrael importuje uhlí, zemní plyn a zejména ropu, kterou zpracovává na zemědělská hnojiva, paliva a farmaceutika. Mezi hlavní exportní komodity patří ovoce, zelenina, farmaceutika, software, chemikálie, vojenské technologie a diamanty.<ref name="CIA"/> Mezi hlavní obchodní partnery Izraele patří Spojené státy americké, Spojené království, státy [[Benelux]]u, [[Švýcarsko]], [[Německo]], [[Francie]], [[Itálie]] a [[Nizozemsko]]. Ekonomická spolupráce mezi Izraelem a [[Česko|Českem]] má trvale rostoucí tendenci. V&nbsp;rámci vzájemného obchodu činil k&nbsp;roku 2013 objem importu z&nbsp;České republiky dohromady 630,8&nbsp;milionů dolarů oproti 220,5&nbsp;milionům dolarů exportu.<ref name="CBS-export+import"/> Do Izraele se dováží zejména automobily, dále též farmaceutika, měřící přístroje, aj. Dováží se naopak léčiva, chemické sloučeniny, optické a lékařské přístroje,<ref name="BusinessInfo.cz-IS-CS">{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = BusinessInfo.cz
|titul = Interaktivní exportní profil zájmových zemí: Izrael: Vztah k České republice: Obchod zbožím
|url = http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/interaktivni-exportni-profil-zajmovych-zemi-izrael-24127.html#!&chapter=2
|datum přístupu = 2014-09-13
|url archivu = https://web.archive.org/web/20140914004857/http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/interaktivni-exportni-profil-zajmovych-zemi-izrael-24127.html#!&chapter=2
|datum archivace = 2014-09-14
|nedostupné = ano
}}</ref> Významné je působení izraelských společností na českém trhu; za největší zahraniční investicí roku 2008 v&nbsp;České republice v&nbsp;celkové výši 100&nbsp;milionů dolarů stojí izraelská firma [[Teva Pharmaceutical Industries]], vyrábějící generická léčiva.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Finanční noviny
| titul = Topolánek: Teva investuje do opavského Ivaxu 100 milionů USD
| url = http://www.financninoviny.cz/index_view.php?id=301369
| datum přístupu = 2008-08-01}}</ref> Důležitá je rovněž koupě české firmy [[NESS Logos|NESS Logos a.&nbsp;s.]], podnikající v&nbsp;oblasti informačních technologií, izraelskou [[Ness Technologies]] za 68&nbsp;milionů dolarů.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Eretz.cz]]
| titul = Izraelsko-český obchod za miliardu: Ness kupuje Logos
| url = http://archiv.eretz.cz/?p=2800
| datum vydání = 2008-08-01
| datum přístupu = 2008-08-01
}}</ref>
 
Oficiální izraelskou [[měna|měnou]] je [[nový izraelský šekel]] (NIS, {{Cizojazyčně|he|''šekel chadaš''}}), který platí i&nbsp;na území [[Palestinská autonomie|Palestinské autonomie]]. V&nbsp;oběhu je od roku [[1985]], kdy nahradil [[izraelský šekel]], jenž v&nbsp;roce [[1980]] nahradil [[Izraelská lira|izraelskou liru]]. Díky své síle se stal jednou ze 17&nbsp;měn obchodovaných na světových trzích.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Eretz.cz]]
| titul = Izraelský šekel se stane celosvětově konvertibilním
| url = http://archiv.eretz.cz/?p=2067
| datum vydání = 2008-02-17
| datum přístupu = 2008-08-01
}}</ref>
 
=== Průmysl ===
[[Soubor:IBM Haifa Labs.JPG|náhled|300px|Laboratoře [[IBM]] v&nbsp;[[Haifa|Haifě]]]]
Izraelský průmysl zaměstnává 16 % pracujících a na HDP se podílí 30 %.<ref name="CIA"/> Mezi nejvýznamnější a nejrozvinutější odvětví průmyslu patří průmysl letecký, komunikační, softwarový, elektronický, zbrojní, potravinářský, textilní, tabákový a chemický, dále zpracování diamantů, výroba dopravních prostředků, elektronika, papírenský a polygrafický průmysl, rafinace ropy a hutnictví železa.<ref name="Státy světa">
{{Citace monografie
| příjmení = Tadeusze
| jméno = Moľdava a kolektiv
| rok = 2002
| titul = Státy světa
| vydavatel = Fragment
| místo = Havlíčkův Brod
| isbn = 80-7200-669-X
| strany = 149
}}</ref> V&nbsp;roce 2007 průmyslová výroba jednotlivých oborů vzrostla o 5 % až 10 %.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/>
 
Izrael patří k&nbsp;světové špičce v&nbsp;oboru ochrany vody a využití [[geotermální energie]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ginsburg
| jméno = Mitch
| vydavatel = The Jerusalem Report
| titul = A Hotter Holy Land
| url = http://pqasb.pqarchiver.com/jrep/access/1271587481.html?dids=1271587481:1271587481&FMT=ABS&FMTS=ABS:FT&date=May+28%2C+2007&author=Mitch+Ginsburg&pub=The+Jerusalem+Report&edition=&startpage=13&de/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Jeho úspěchy ve špičkových technologiích v&nbsp;oblasti softwaru, komunikací a přírodních věd jsou srovnatelné se [[Silicon Valley]] v&nbsp;USA.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = The Hindu Business Line
| titul = Israel keen on IT tie-ups
| url = http://www.thehindubusinessline.com/businessline/2001/01/11/stories/151139ue.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = The Economist
| titul = Israel: Punching above its weight
| url = http://www.ebusinessforum.com/index.asp?doc_id=7798&layout=rich_story
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Svá první zámořská výzkumná a vývojová centra vybudovaly v&nbsp;Izraeli společnosti [[Intel]]<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Krawitz
| jméno = Avi
| vydavatel = [[The Jerusalem Post]]
| titul = Intel to expand Jerusalem R&D
| url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1171894528658&pagename=JPost/JPArticle/ShowFull
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> a [[Microsoft]],<ref>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = [[Microsoft]]
|titul = Israel R&D Center: Leadership Team
|url = http://www.microsoft.com/Israel/RnD/about/team.html
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-04-29
|url archivu = https://web.archive.org/web/20070708084346/http://www.microsoft.com/Israel/RnD/about/team.html
|datum archivace = 2007-07-08
|nedostupné = ano
}}</ref> [[IBM]], [[Cisco Systems]] a [[Motorola]]. V&nbsp;oblasti hi-tech (elektronika, avionika, farmacie, atp.) došlo v&nbsp;roce 2007 až ke&nbsp;20% růstu.
 
Nerostné bohatství Izraele je omezené.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Těží se draselná, hořečnatá a bromová sůl (z&nbsp;Mrtvého moře), fosfáty a stavební suroviny (sádra a stavební kámen).<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> V&nbsp;malé míře se těží měděná a železná ruda, ropa a zemní plyn. Probíhá také geologický průzkum ložisek zemního plynu ve středomořském [[kontinentální šelf|šelfu]] poblíž [[Aškelon]]u.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/>
 
=== Zemědělství ===
[[Soubor:Shavuot bikkurim.jpg|vlevo|náhled|[[Mošav]] [[Nahalal]]]]
[[Soubor:Deganya Israel.jpg|náhled|[[Kibuc]] [[Deganja Alef]] a [[Deganja Bet]]]]
Izrael má vysoce rozvinuté [[Zemědělství v Izraeli|zemědělství]]. To k&nbsp;roku 2012 zaměstnává 1,6 % pracujících a na HDP se podílí 2,4 %.<ref name="ciapdf"/> V&nbsp;roce 2007 došlo k&nbsp;přibližně 10% růstu rostlinné produkce.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Zemědělská půda se získává finančně nákladným zúrodňováním pouště −&nbsp;zavodňováním, odsolováním a vhodnou druhovou skladbou rostlin. Orná půda zabírá 15,45 %, pastviny 7 % a lesy 5,3 % rozlohy státu.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Přibližně 54 % celkové výměry zemědělské půdy je zavlažováno a zemědělci se tak podílí zhruba 60 % na celkové izraelské spotřebě sladké vody.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Většina zemědělské půdy patří [[kibuc]]ům,<ref name="Státy světa"/> což jsou osady pracující na základě kolektivního vlastnictví výrobních prostředků (s&nbsp;výjimkou půdy). Dalším typem zemědělských osad v&nbsp;Izraeli jsou [[mošav]]y, družstva samostatných sedláků, kteří se sdružují pouze za účelem prodeje úrody nebo nákupu surovin. Množství původně zemědělských podniků také zřídilo přidruženou průmyslovou výrobu.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/>
Mezi pěstované plodiny patří obilí, citrusové plody, olivy, brambory, bavlna, cukrová řepa, tabák, vinná réva a rajčata.<ref name="Státy světa"/> Důležitý je také chov dobytka, většinou skotu, velbloudů, koz, ovcí a drůbeže.<ref name="Státy světa"/> Rybolov se provozuje ve Středozemním moři, zajímavostí je chov teplomilných ryb v&nbsp;poušti, kde se k jejich chovu používá poloslaná voda čerpaná z&nbsp;termálních vrtů.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Aktuálně.cz
| titul = Izraelci loví ryby v poušti. Vynáší to
| url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=330152
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref>
 
Značným problémem je nedostatek vodních zdrojů. Jediným větším zdrojem je [[Galilejské jezero]] a řeka [[Jordán]]. Pro zavlažování technických plodin se používá tzv.&nbsp;recyklovaná voda (v&nbsp;roce 2006 to bylo 550&nbsp;miliónů&nbsp;m³).<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Voda se získává i&nbsp;pomocí odsolování (400&nbsp;miliónů&nbsp;m³ v&nbsp;roce 2007).<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Proti nepříznivým přírodním podmínkám se Izrael snaží využívat moderní technologie a inovace. Používají se například [[biotechnologie]], tkáňové kultury či [[kapková závlaha]].<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/>
 
Na základě [[Základní zákony Izraele|základního zákona]] je vlastníkem půdy stát (zhruba 93 %) a její prodej je možný pouze výjimečně, obvykle stát půdu pronajímá zpravidla na 49&nbsp;let.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/>
 
=== Cestovní ruch ===
{{Podrobně|Cestovní ruch v Izraeli}}
[[Soubor:Tel Aviv Yafo 43717 (14449521381).jpg|náhled|Nábřeží a pláže v [[Tel Aviv]]u]]
[[Soubor:הגיאY (2).JPG|náhled|[[Staré Město (Jeruzalém)|Staré Město]] v&nbsp;Jeruzalémě]]
Dalším odvětvím ekonomiky je [[Cestovní ruch v Izraeli|cestovní ruch]], zejména náboženské poutnictví. Izrael přitahuje turisty svým podnebím, plážemi, [[archeologie|archeologickými]] a historickými pamětihodnostmi i&nbsp;jedinečnou geografií. Na cestovní ruch měly značný dopad bezpečnostní problémy, ale roku 2008 se již situace vrací zpět k&nbsp;normálu.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Burstein
| jméno = Nathan
| vydavatel = [[The Jerusalem Post]]
| titul = Tourist visits above pre-war level
| url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1186557443251&pagename=JPost/JPArticle/ShowFull
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref>
 
Mezi turisty nejčastěji navštěvovaná místa patří:
* [[Jeruzalém]], hlavní město moderního Státu Izrael. Nejposvátnější místo judaismu a křesťanství, kde stál [[Jeruzalémský chrám]] a v&nbsp;současnosti jeho pozůstatek tzv. [[Zeď nářků]], město, kde [[Ježíš Kristus]] učil, byl ukřižován a pohřben. Třetí nejsvětější místo [[islám]]u, kde se nachází [[Skalní dóm]] a [[mešita al-Aksá]].
* [[Safed]], jedno ze svatých měst judaismu, v 15. a 16. století významné centrum studia [[kabala|kabaly]].
* [[Masada]], během [[První židovská válka|první židovské války]] se Masada stala posledním místem odporu židovských povstalců proti Římanům.
* [[Hebron]], druhé nejsvětější město judaismu. Podle Tóry je místem posledního odpočinku patriarchů a pramatek. Předtím, než se král David přesunul do Jeruzaléma, byl Hebron hlavním městem [[Izraelské království|Izraelského království]].
* [[Tel Aviv]], největší metropolitní oblast, pobřežní město, kosmopolitní a finanční centrum.
* [[Betlém]], místo posledního odpočinku [[Ráchel]], rodiště [[David (biblická postava)|krále Davida]] a Ježíše Krista.
* [[Mrtvé moře]], nejníže položené odkryté místo na zemském povrchu, nejníže položené slané jezero a také jedno z&nbsp;nejslanějších jezer na světě.
 
== Věda a školství ==
{{Podrobně|Věda a technologie v Izraeli}}
[[Soubor:Weizmann accelerator.jpg|náhled|upright|[[Urychlovač částic]] ve [[Weizmannův institut věd|Weizmannově institutu věd]] ve městě [[Rechovot]]]]
Izrael má nejvyšší průměrnou délku vzdělání v&nbsp;jihozápadní Asii a společně s&nbsp;[[Japonsko|Japonskem]] se umísťuje na druhém místě mezi státy s&nbsp;nejdelší průměrnou dobou vzdělání v&nbsp;Asii (po [[Jižní Korea|Jižní Koreji]], data z&nbsp;roku 2004).<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[UNESCO]]
| titul = Global Education Digest 2004 - Comparing Education Statistics Across the World
| url = http://www.unesco.org/education/docs/EN_GD2004_v2.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Podle Organizace spojených národů má Izrael největší míru [[gramotnost]]i v&nbsp;celé jihozápadní Asii.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Organizace spojených národů
| titul = Human Development Report 2005 - Human Development Indicators
| url = http://hdr.undp.org/reports/global/2005/pdf/HDR05_HDI.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Zákon o&nbsp;vzdělání z&nbsp;roku 1953 rozděluje školy v&nbsp;Izraeli do pěti skupin: státní sekulární, státní náboženské, ultraortodoxní, osadnické a arabské. Největší skupinou jsou veřejné sekulární školy, které navštěvuje většina židovských a nearabských dětí. Arabové obvykle posílají své děti do škol, kde je vyučujícím jazykem arabština.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Education Resources Informational Center
| titul = Israeli Schools: Religious and Secular Problems
| url = http://www.eric.ed.gov/ERICWebPortal/custom/portlets/recordDetails/detailmini.jsp?_nfpb=true&_&ERICExtSearch_SearchValue_0=ED250227&ERICExtSearch_SearchType_0=eric_accno&accno=ED250227
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref>
 
Povinná školní docházka v&nbsp;Izraeli trvá od 3&nbsp;do 18&nbsp;let.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kashti
| jméno = Or
| příjmení2 = Shahar
| jméno2 = Ilan
| vydavatel = [[Haarec]]
| titul = Knesset raises school dropout age to 18
| url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/883341.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs
| titul = Summary of the Principal Laws Related to Education
| url = http://www.mfa.gov.il/MFA/MFAArchive/2000_2009/2003/1/Summary+of+the+principal+laws+relating+to+educatio.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Školy jsou rozděleny do tří stupňů −&nbsp;základní škola prvního stupně (1.−6.&nbsp;třída), základní škola druhého stupně (7.−9.&nbsp;třída) a střední škola (10.−12.&nbsp;třída), která je zakončena maturitní zkouškou [[bagrut]]. Ta se skládá z předmětů: matematika, bible, hebrejština, hebrejská a světová literatura, angličtina, dějepis a základy společenských věd.<ref name="education">
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israel Ministry of Immigrant Absorption
| titul = Education
| url = http://www.moia.gov.il/NR/rdonlyres/9FBC4448-CB15-4309-BA82-96DC681E7A11/0/education_en.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> V&nbsp;arabských, křesťanských a drúzských školách jsou zkoušky ze studia bible nahrazeny zkouškami z&nbsp;dědictví islámu, křesťanství a Drúzů.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = United States-Israel Educational Foundation via the University of Szeged University
| titul = The Israeli Matriculation Certificate
| url = http://www.bibl.u-szeged.hu/oseas/bagrut.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref>
 
Všech devět [[Seznam univerzit v Izraeli|izraelských univerzit]] je subvencovaných státem.<ref name="education"/><ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Embassy of Israel in Washington, DC
| titul = Higher Education in Israel
| url = http://www.israelemb.org/highered/highed.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Nejstarší izraelskou univerzitou je [[Hebrejská univerzita v Jeruzalémě|Hebrejská univerzita v&nbsp;Jeruzalémě]], která je zároveň domovem [[Národní knihovna Izraele|Národní a univerzitní knihovny]], disponující největší sbírkou knih s&nbsp;židovskou tematikou na světě.<ref>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = Jewish National and University Library
|titul = About the Library
|url = http://www.jnul.huji.ac.il/eng/history.html
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-05-15
|url archivu = https://web.archive.org/web/20070421084915/http://www.jnul.huji.ac.il/eng/history.html
|datum archivace = 2007-04-21
|nedostupné = ano
}}</ref> V&nbsp;roce&nbsp;2014 se umístila na 70.&nbsp;místě v&nbsp;[[Šanghajský žebříček|Šanghajském žebříčku]] pěti set nejprestižnějších univerzit světa.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Schanghai Jiao Tong University
| titul = Academic Ranking of World Universities 2014
| url = http://www.shanghairanking.com/ARWU2014.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2014-09-13
}}</ref> Mezi další izraelské univerzity patří [[Technion - Izraelský technologický institut|Technion&nbsp;–&nbsp;Izraelský technologický institut]], [[Weizmannův institut věd]], [[Telavivská univerzita]], [[Bar-Ilanova univerzita]], [[Haifská univerzita]], [[Ben Gurionova univerzita v Negevu]], [[Open University of Israel]] a [[Arielská univerzita]]. Izrael se řadí na třetí místo na světě v&nbsp;podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (20 % populace).<ref name="top10-israeli consulate">
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israeli Consulate, New York City
| titul = Top Ten Reasons to Invest in Israel
| url = http://www.israelfm.org/economic/investing/top_ten.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = American University
| titul = Information Technology Landscape in Nations Around the World - Israel: IT Workforce
| url = http://www.american.edu/initeb/as5415a/Israel_ICT/itWork.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Velký příliv imigrantů ze zemí bývalého Sovětského svazu v&nbsp;90.&nbsp;letech 20.&nbsp;století, z&nbsp;nichž 40 % mělo univerzitní vzdělání, pomohl podpořit izraelský hi-tech sektor.<ref name="top10-israeli consulate"/> Čtyři izraelští vědci jsou nositeli [[Nobelova cena|Nobelových cen]]<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs
| titul = Israeli professor shares Nobel Prize in Economics for 200
| url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/Israel+beyond+politics/Israeli+professor+shares+Nobel+Prize+in+Economics+for+2005+10-Oct-2005.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> a Izrael registruje nejvíce vědeckých článků na jednoho obyvatele ze všech zemí světa.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Heylin
| jméno = Michael
| vydavatel = American Chemical Society
| titul = Chemical & Engineering News - Globalization Of Science Rolls On
| url = http://pubs.acs.org/cen/science/84/8448sci1.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Gordon
| jméno = Evelyn
| vydavatel = [[The Jerusalem Post]]
| titul = Kicking the global oil habit
| url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1154525933299&pagename=JPost%2FJPArticle%2FPrinter
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Prvním izraelským kosmonautem se v&nbsp;roce 2003 stal [[Ilan Ramon]], který sloužil jako palubní specialista při osudovém letu [[STS-107]] [[Columbia (raketoplán)|raketoplánu Columbia]].
 
== Demografie ==
{{Podrobně|Demografie Izraele}}
[[Soubor:Population of israel by religion no text alt.svg|náhled|Procentuální změny mezi největšími skupinami mezi lety 1949–2016. {{Legenda0|#65acef|Židé}} {{Legenda0|#71c837|Muslimové}} {{Legenda0|#f05844|Křesťané}} {{Legenda0|#ffd42a|Drúzové}} {{Legenda0|#d8d1cc|Nespecifikované}}]]
V&nbsp;dubnu&nbsp;2013 měl Izrael 8&nbsp;002&nbsp;300 obyvatel.<ref name="CBS-indikátory"/> Toto číslo nezahrnuje pouze samotný Izrael (v hranicích z roku 1967), ale i občany Izraele v [[Západní břeh Jordánu|Judeji a Samaří]], [[Golanské výšiny|Golanských výšinách]] a [[Východní Jeruzalém|Východním Jeruzalémě]]. Koncem roku 2012 žilo na Západním břehu Jordánu celkem 341&nbsp;400 Izraelců,<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = Population by District and Sub-District and Religion
| url = http://www.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_15x&CYear=2013
| datum přístupu = 2014-09-12
| datum vydání = 2013
| jazyk = anglicky, hebrejsky
}}</ref> a to ve městech jako [[Ma'ale Adumim]], [[Modi'in Ilit]], [[Bejtar Ilit]] nebo [[Ariel (město)|Ariel]] a v&nbsp;osadách, jež zčásti vznikly před založením Izraele a byly obnoveny po šestidenní válce, jako jsou [[Hebron]] a [[Guš Ecion]]. Na Golanských výšinách žilo o&nbsp;rok dříve přes 20&nbsp;tisíc Izraelců.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Foundation for Middle East Peace
| titul = Settlement Information – Settlements in the Golan Heights
| url = http://www.fmep.org/settlement_info/settlement-info-and-tables/stats-data/settlements-in-the-golan-heights
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2014-09-13
}}</ref> V&nbsp;roce 2010 žilo 198&nbsp;tisíc Izraelců ve Východním Jeruzalémě.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Foundation for Middle East Peace
| titul = Settlement Information - Settlements in East Jerusalem
| url = http://www.fmep.org/settlement_info/settlement-info-and-tables/stats-data/settlements-in-east-jerusalem
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2014-09-13
}}</ref> Celkový počet izraelských osadníků je přes 500&nbsp;tisíc (6,5 % izraelské populace). Přibližně 7800 Izraelců žilo v&nbsp;osadách v&nbsp;Pásmu Gazy, než byli evakuováni v&nbsp;souladu s&nbsp;plánem na jednostranné stažení.<ref>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = Foundation for Middle East Peace
|titul = Settlement Information - Settlements in the Gaza Strip
|url = http://www.fmep.org/settlement_info/stats_data/gaza_strip_settlements.html
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-04-30
|url archivu = https://web.archive.org/web/20060512095055/http://www.fmep.org/settlement_info/stats_data/gaza_strip_settlements.html
|datum archivace = 2006-05-12
|nedostupné = ano
}}</ref> Přibližně 68 % izraelských Židů se narodilo v&nbsp;Izraeli (tito lidé se označují slovem ''[[sabra]]''), 22 % jsou imigranti z&nbsp;[[Evropa|Evropy]] a [[Amerika|Ameriky]] a 10 % jsou imigranti z&nbsp;Asie a [[Afrika|Afriky]] (včetně [[Arabský svět|Arabského světa]]).<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = Jews and others, by origin, continent of birth and period of immigration
| url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton56/st02_24.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> 70 % izraelské populace žije při pobřeží Středozemního moře.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Defensible Borders for a Lasting Peace
| titul = Military-Strategic Aspects of West Bank Topography for Israel's Defense
| url = http://www.defensibleborders.org/apx1.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-04}}</ref>
 
Úřední jazyky jsou hebrejština a arabština (od roku [[2018]] už však nejsou právně na stejné úrovni, arabština má "jen" zvláštní status<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Výlučně židovský stát, schválili si izraelští poslanci. Arabština oslabí, osady jsou národním zájmem
| periodikum = iROZHLAS
| datum_vydání = 2018-07-19
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/izrael-zide-palestinci-arabove-zidovske-osady_1807190708_haf
| datum_přístupu = 2018-07-20
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Final text of Jewish nation-state law, approved by the Knesset early on July 19
| datum_vydání = 2018-07-18
| url = https://www.timesofisrael.com/final-text-of-jewish-nation-state-bill-set-to-become-law/
| datum_přístupu = 2018-07-20
}}</ref>).<ref name="CIA"/> Hlavním jazykem je hebrejština a hovoří jí většina populace. Arabsky hovoří [[izraelští Arabové]] a Židé, kteří do Izraele imigrovali z&nbsp;[[Arabský svět|arabských zemí]]. Většina Izraelců komunikuje i&nbsp;v&nbsp;angličtině. Kvůli množství imigrantů lze na ulici slyšet i&nbsp;mnoho dalších jazyků. Lidé z&nbsp;bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a [[Etiopie]] v&nbsp;Izraeli značně rozšířili ruštinu a [[amharština|amharštinu]]. V&nbsp;letech 1990−1994 vzrostl podíl přistěhovalců z&nbsp;bývalého SSSR na 12 % celkové izraelské populace.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Friedberg
| jméno = Rachel M.
| titul = The Impact of Mass Migration on the Israeli Labor Market
| periodikum = The Quarterly Journal of Economics
| rok = 2001
| měsíc = 10
| url = http://www.mitpressjournals.org/doi/abs/10.1162/003355301753265606?journalCode=qjec}}</ref> Během 90.&nbsp;let nastal významný příliv pracovních sil z&nbsp;[[Rumunsko|Rumunska]], [[Thajsko|Thajska]] a některých zemí [[Afrika|Afriky]] a [[jižní Amerika|Jižní Ameriky]], který se odhaduje na 200&nbsp;tisíc osob.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kemp
| jméno = Adriana
| titul = Labour migration and racialisation: labour market mechanisms and labour migration control policies in Israel
| periodikum = Social Identities
| rok = 2004
| ročník = 10
| číslo = 2
| strany = 267-292}}</ref> Od roku 2006 do Izraele dorazilo na 70&nbsp;tisíc uprchlíků z Afriky, které Izrael považuje za ekonomické imigranty ohrožující židovský charakter země.<ref>"[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1055105-izrael-pritvrdil-vuci-africkym-uprchlikum-ti-vysli-do-ulic Izrael přitvrdil vůči africkým uprchlíkům, ti vyšli do ulic]". Česká televize. 7. ledna 2014.</ref>
 
=== Náboženství ===
{{Podrobně|Náboženství v Izraeli}}
[[Soubor:Bahá'í gardens by David Shankbone.jpg|náhled|vlevo|[[Světové centrum Bahá'í]] v&nbsp;Haifě]]
[[Soubor:Temple Mount Western Wall on Shabbat by David Shankbone.jpg|náhled|[[Zeď nářků]] a [[Skalní dóm]], Jeruzalém]]
Izrael byl založen jako domovina pro [[Židé|židovský lid]] a je často označován jako [[Židovský stát]]. [[Zákon o návratu]] zaručuje všem Židům, kteří [[Židé#Kdo je Žid|maji židovské předky]], i&nbsp;[[gijur|konvertitům]] právo na získání izraelského občanství.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Kneset]]
| titul = Zákon o návratu
| url = http://www.knesset.gov.il/laws/special/eng/return.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Zhruba tři čtvrtiny populace (76,1 %) jsou Židé. Asi 40−50 % Židů se považuje za sekulární (hebrejsky חילוני, ''chiloni''; לא דתי, ''lo dati'' − nevěřící či חופשי, ''chofši'' − volnomyšlenkáři), 30−40 % se považuje za tradicionalisty (hebr. מסורתי, ''masorti'' či דתי, ''dati'' − věřící) a 20 % se považuje za religiózní (mezi ně patří [[charedim]] a [[ortodoxní judaismus|ortodoxní Židé]]).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Čejka
| jméno = Marek
| rok = 2002
| titul = Judaismus, politika a Stát Izrael
| vydavatel = Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity
| místo = Brno
| vydání = 1
| isbn = 80-210-3007-0
| strany = 56-57}}
</ref>
[[Muslim]]ové představují s&nbsp;16,2 % izraelské populace největší náboženskou menšinu. Izraelští Arabové, kteří představují 19 % populace, tomuto číslu významně přispívají, jelikož více než čtyři pětiny (82,6 %) jich jsou muslimové, dále je 8,8 % z&nbsp;nich křesťanů a 8,4 % Drúzů.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = Population, by religion and population group
| url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton56/st02_01.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Členů jiných náboženských skupin jako [[buddhismus|buddhistů]] a [[hinduismus|hinduistů]] je jen málo.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = National Population Estimates
| url = http://www.cbs.gov.il/shnaton53/st_eng02.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-04-29}}</ref>
 
Jeruzalém má díky Zdi nářků, [[Chrámová hora|Chrámové hoře]], [[Mešita al-Aksá|mešitě Al-Aksá]] a [[Chrám Božího hrobu|bazilice Svatého hrobu]] zvláštní místo v&nbsp;srdcích Židů, muslimů a křesťanů. Další důležitá náboženská místa se nacházejí v Judejských horách, mezi ně patří například místo narození Ježíše a [[Ráchelin hrob]] v&nbsp;[[Betlém]]ě či [[Jeskyně patriarchů]] v&nbsp;[[Hebron]]u. Ústředním místem víry [[Bahá'í]] je Haifa a její zakladatel [[Bahá'u'lláh]] je pohřben v&nbsp;[[Akko]].
{{Clear}}
 
== Kultura ==
[[Soubor:Shvua hasefer 2005.jpg|náhled|[[Týden hebrejské knihy]] 2005 v&nbsp;Jeruzalémě]]
[[Soubor:Israel Galilee Museum.jpg|náhled|Galilejské muzeum]]
Izrael má díky rozmanitosti své [[populace]] nesmírně bohatou [[Kultura|kulturu]]. Všichni příchozí si s&nbsp;sebou do Izraele přinesli své kulturní a náboženské zvyklosti a obdobně jako Spojené státy americké se i&nbsp;Izrael stal jakýmsi tavícím kotlíkem zvyků a věrouk.<ref>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = International Youth Foundation
|titul = Immigration and Social and Cultural Diversity Among the Jewish Population
|url = http://www.iyfnet.org/document.cfm/92/97/243
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-05-19
|url archivu = https://web.archive.org/web/20071010072008/http://www.iyfnet.org/document.cfm/92/97/243
|datum archivace = 2007-10-10
|nedostupné = ano
}}</ref> Izrael je jedinou zemí na světě, v&nbsp;níž se život a události odvíjejí podle [[Židovský kalendář|židovského kalendáře]]. Práce a prázdniny ve školách se řídí podle [[židovské svátky|židovských svátků]] a [[šabat]] je oficiálním dnem odpočinku.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs
| titul = Jewish Festivals and Days of Remembrance in Israel
| url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Facts%20About%20Israel/People/Jewish%20Festivals%20in%20Israel
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Na izraelskou kulturu měla vliv i&nbsp;početná arabská menšina, a to zejména v&nbsp;oblastech [[architektura|architektury]],<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ran
| jméno = Ami
| vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs
| titul = Encounters: The Vernacular Paradox of Israeli Architecture
| url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/MFA+Publications/Photo+exhibits/Encounters-+The+Vernacular+Paradox+of+Israeli+Arch-+Intro.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> [[hudba|hudby]]<ref>{{Citace elektronické monografie
|příjmení = Brinn
|jméno = David
|vydavatel = Israel21c
|titul = Israeli, Palestinian and Jordanian DJs create bridge for peace
|url = http://www.israel21c.org/bin/en.jsp?enDispWho=Articles%5El1126&enPage=BlankPage&enDisplay=view&enDispWhat=object&enVersion=0&enZone=Culture
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-05-19
|url archivu = https://web.archive.org/web/20080620043118/http://www.israel21c.org/bin/en.jsp?enDispWho=Articles%5El1126&enPage=BlankPage&enDisplay=view&enDispWhat=object&enVersion=0&enZone=Culture
|datum archivace = 2008-06-20
|nedostupné = ano
}}</ref> nebo kulinářství.<ref>{{Citace elektronické monografie
|příjmení = Dolev
|jméno = Yael
|vydavatel = University of Michigan
|titul = Some Thoughts About Israeli Cuisine
|url = http://www.med.umich.edu/umim/clinical/pyramid/global.htm
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-05-19
|url archivu = https://web.archive.org/web/20080123113731/http://www.med.umich.edu/umim/clinical/pyramid/global.htm
|datum archivace = 2008-01-23
|nedostupné = ano
}}</ref>
 
[[Izraelská literatura]] je psaná převážně hebrejsky a jedná se především o&nbsp;[[poezie|poezii]] a [[próza|prózu]]. Obrovské množství hebrejských knih lze přičíst na vrub renesanci [[hebrejština|hebrejského jazyka]] v&nbsp;polovině [[19. století]]. Malá část literatury je však publikována i&nbsp;například v&nbsp;arabštině nebo angličtině. Ze zákona je dáno, že dva výtisky všech knih vydaných v&nbsp;Izraeli musí být uloženy do Národní a univerzitní knihovny při Hebrejské univerzitě v&nbsp;Jeruzalémě. V&nbsp;roce 2001 byl zákon doplněn o&nbsp;audio a video nahrávky a jiné typy netištěných médií.<ref>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = Jewish National and University Library
|titul = Depositing Books to The Jewish National & University Library
|url = http://jnul.huji.ac.il/eng/lgd.html
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-05-19
|url archivu = https://archive.is/20120529153016/http://jnul.huji.ac.il/eng/lgd.html
|datum archivace = 2012-05-29
|nedostupné = ano
}}</ref> K&nbsp;roku 2006 bylo 85 % z&nbsp;knih ukládaných do knihovny v&nbsp;hebrejštině.<ref>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = Jewish National and University Library
|titul = Israeli Book Statistics for 2006
|url = http://jnul.huji.ac.il/eng/lgd-statistics-2007.html
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-05-19
|url archivu = https://web.archive.org/web/20070629173540/http://www.jnul.huji.ac.il/eng/lgd-statistics-2007.html
|datum archivace = 2007-06-29
|nedostupné = ano
}}</ref> Každoročně se v&nbsp;červnu koná festival [[Týden hebrejské knihy]]. Součástí festivalu je veletrh knih, autorská čtení a prezentace izraelských autorů, je zde také udíleno nejprestižnější izraelské literární ocenění −&nbsp;[[Sapirova cena]].
[[Izraelská hudba]] také odráží rozmanitost izraelské kultury, je ovlivněna hudebními styly z&nbsp;celého světa, ať už jemenskou hudbou, [[chasidismus|chasidskými]] melodiemi, [[klezmer]]em, [[arabská hudba|arabskou]] či [[řecká hudba|řeckou]] hudbou, [[jazz]]em, [[Pop music|popem]] nebo [[rock]]em.<ref>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = National Geographic Society
|titul = World Music - Israel
|url = http://worldmusic.nationalgeographic.com/worldmusic/view/page.basic/country/content.country/israel_36
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-05-19
|url archivu = https://web.archive.org/web/20071105191800/http://worldmusic.nationalgeographic.com/worldmusic/view/page.basic/country/content.country/israel_36
|datum archivace = 2007-11-05
|nedostupné = ano
}}</ref> Mezi světově uznávaná tělesa patří [[Izraelská filharmonie]], jež byla založena roku 1936, a která má každoročně více než dvě stě představení.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Davis
| jméno = Barry
| vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs
| titul = Israel Philharmonic Orchestra celebrates 70th anniversary
| url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Israel+beyond+politics/Israel+Philharmonic+Orchestra+celebrates+70th+anniversary+5-Feb-2007.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Izrael je rovněž rodištěm mnoha hudebníků −&nbsp;celosvětově známí jsou například [[Jicchak Perlman]] a [[Pinchas Zukerman]]. Izrael se takřka každoročně od roku 1973 účastní soutěže [[Eurovision Song Contest|Velká cena Eurovize]], kterou již třikrát vyhrál a dvakrát pořádal.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Eurovision Broadcasting Union
| titul = Eurovision Song Contest - Israel
| url = http://www.eurovision.tv/content/view/537/1
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> V&nbsp;[[Ejlat]]u se od roku 1987 koná každoroční letní ''Red Sea Jazz Festival''.<ref>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = Red Sea Jazz Festival
|titul = About us
|url = http://www.redseajazzeilat.com/EN/aboutus.html
|jazyk = anglicky
|datum přístupu = 2008-05-19
|url archivu = https://web.archive.org/web/20070812185754/http://www.redseajazzeilat.com/EN/aboutus.html
|datum archivace = 2007-08-12
|nedostupné = ano
}}</ref>
 
Jakožto pokračovatel divadelních tradic východoevropského [[jidiš divadlo|jidiš divadla]] má Izrael živou a činorodou divadelní scénu. Nejstarší divadelní společností a národním divadlem je divadlo [[ha-Bima]] v&nbsp;Tel Avivu, založené roku 1918.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Habima National Theatre
| titul = התיאטרון הלאומי הבימה
| url = http://www.habima.co.il/
| jazyk = hebrejsky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref>
 
V&nbsp;Izraeli se nachází množství muzeí; mezi nejvýznamnější patří [[Izraelské muzeum]] v&nbsp;Jeruzalémě a [[Svatyně knihy]], kde jsou umístěny [[svitky od Mrtvého moře]]. Nachází se zde rozsáhlé sbírky židovského a evropského umění. Významný je památník obětí a hrdinů holocaustu [[Jad vašem]], největší a nejobsáhlejší archiv dokumentů o&nbsp;holocaustu na světě.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Jad vašem]]
| titul = About Yad Vashem: The Yad Vashem Library
| url = http://www1.yadvashem.org/about_yad/index_about_yad.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> V&nbsp;kampusu [[Telavivská univerzita|Telavivské univerzity]] se nachází muzeum diaspory [[Bejt ha-Tfucot]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Beth Hatefutsoth
| titul = Museum Informations
| url = http://www.bh.org.il/information/BethHatefutsoth.asp
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Mimo hlavní muzea ve velkých městech existuje také mnoho menších muzeí s&nbsp;kvalitními uměleckými sbírkami v&nbsp;menších městech a [[kibuc]]ech. Země oplývá množstvím archeologických nalezišť a vykopávek, [[archeologie v Izraeli]] představuje významnou disciplínu a mnohé její objevy se stávají cílem turistických výprav.
 
== Sport ==
{{Podrobně|Sport v Izraeli}}
[[Soubor:OpeningCeremonyMaccabiah17.JPG|náhled|Zahajující ceremoniál 17.&nbsp;[[Makabejské hry|Makabejských her]] v&nbsp;roce [[2005]]]]
[[Sport]] a fyzická cvičení nebyla po dlouhou dobu v&nbsp;rámci židovské kultury důležitá. Na [[atletika|atletické dovednosti]], které byly oceňovány [[starověké Řecko|starověkými Řeky]], se Židé dívali skrz prsty, jelikož byly chápány jako nevítaný dopad [[helénismus|helénistické kultury]]. Již středověký [[rabín]] a lékař [[Maimonides]] však zdůrazňoval důležitost fyzické aktivity a udržování se v&nbsp;kondici. Jeho názor byl oživen v&nbsp;[[19. století]] [[Max Nordau|Maxem Nordauem]] a počátkem 20.&nbsp;století vrchním palestinským rabínem [[Abraham Isaac Kook|Abrahamem Issacem Kookem]], který tvrdil, že: ''„tělo slouží duši, a pouze zdravé tělo může zaručit zdravou duši.“''<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Griver
| jméno = Simon
| vydavatel = Jewish Virtual Library
| titul = Sports in Israel
| url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Society_&_Culture/sports.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref>
 
Od 30.&nbsp;let 20.&nbsp;století se v&nbsp;Izraeli každé čtyři roky konají [[Makabejské hry]], které jsou pro tamní atlety událostí srovnatelnou s&nbsp;Olympijskými hrami. Mezi divácky nejpopulárnější sporty patří [[fotbal]] a [[basketbal]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Torstrick
| jméno = Rebecca L
| rok = 2004
| titul = Culture and Customs of Israel
| místo = Westport
| vydavatel = Greenwood Press
| jazyk = anglicky
| isbn = 0313320918
| strany = 141}}</ref> Basketbalový klub [[Makabi Tel Aviv BC|Makabi Tel Aviv]] pětkrát vyhrál [[Evropská liga ULEB|mistrovství Evropy v basketbalu klubů]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bouskila
| jméno = Daniel
| vydavatel = The Jewish Journal
| titul = Israel Wins More Than Hoop Crown
| url = http://www.jewishjournal.com/home/preview.php?id=14087
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> [[Beerševa]] se stala mezinárodním [[šachy|šachovým]] centrem, kde žije mnoho šachových mistrů ze zemí bývalého [[Sovětský svaz|SSSR]]. V&nbsp;roce&nbsp;2005 se zde konalo mistrovství světa družstev v šachu<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = World Chess Federation
| titul = World Team Championship in Beer Sheva, Israel
| url = http://www.fide.com/news.asp?id=861
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> a zdejší velmistr [[Boris Gelfand]] se umístil na druhém místě v&nbsp;[[Mistrovství světa v šachu|Mistrovství světa jednotlivců v&nbsp;šachu]] 2007.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Levy
| jméno = Marissa
| vydavatel = [[The Jerusalem Post]]
| titul = Local grandmaster takes second place at World Chess Championship
| url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?pagename=JPost/JPArticle/ShowFull&cid=1191257206613
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Izrael získal celkem sedm olympijských medailí, včetně zlaté medaile z&nbsp;[[Letní olympijské hry 2004|LOH v&nbsp;Aténách]] v&nbsp;disciplíně [[windsurfing]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = International Olympic Committee
| titul = Olympic Medal Winners (under Europe / Israel)
| url = http://www.olympic.org/uk/athletes/results/search_r_uk.asp
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-05-19}}</ref>
 
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="pozn" />
 
=== Reference ===
{{Překlad|en|Israel|284649766}}
<references />
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Black
| jméno = Ian
| příjmení2 = Morris
| jméno2 = Benny
| titul = Mossad - izraelské tajné války
| vydavatel = Jota
| místo = Praha
| rok = 2006
| isbn = 80-7217-392-8
| počet stran = 632
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Brož
| jméno = Ivan
| titul = Arabsko-izraelské války
| vydavatel = Epocha
| místo = Praha
| rok = 2005
| isbn = 80-86328-91-0
| počet stran = 360
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Čejka
| jméno = Marek
| titul = Judaismus, politika a Stát Izrael
| vydání = 2
| vydavatel = Masarykova univerzita
| místo = Brno
| rok = 2003
| isbn = 80-210-3007-0
| počet stran = 252
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Čejka
| jméno = Marek
| titul = Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu
| vydání = 2
| vydavatel = Barrister & Principal
| místo = Praha
| rok = 2007
| isbn = 978-80-87029-16-9
| počet stran = 321
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Gilbert
| jméno = Martin
| odkaz na autora = Martin Gilbert
| titul = Izrael: Dějiny
| vydavatel = BB Art
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-7257-740-9
| počet stran = 668
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Herzog
| jméno = Chaim
| odkaz na autora = Chajim Herzog
| titul = Arabsko-izraelské války
| vydavatel = Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2008
| isbn = 978-80-7106-954-6
| počet stran = 617
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Chapman
| jméno = Colin
| titul = Čí je Země zaslíbená - Pokračující krize mezi Izraelem a Palestinci
| vydavatel = Volvox Globator
| místo = Praha
| rok = 2003
| isbn = 80-7207-507-1
| počet stran = 336
}}
* {{Citace monografie
| korporace = IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO
| titul = Fakta o Izraeli: země a lidé
| místo = Jeruzalém
| vydavatel = Ahva Press
| rok = 1999
| počet stran = 28
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Krupp
| jméno = Michael
| titul = Sionismus a Stát Izrael
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 1999
| isbn = 80-7021-265-9
| počet stran = 242
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Lieth
| jméno = Norbert
| titul = Židovský stát - od pohoršení k požehnání pro svět
| vydavatel = A-Alef
| místo = Ostrava
| rok = 1998
| isbn = 80-85237-60-1
| počet stran = 92
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Musil
| jméno = Alois
| odkaz na autora = Alois Musil
| rok = 1937
| titul = Zaslíbená země : Nová Palestina
| vydavatel = Melantrich
| místo = Praha
| url = http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:f30a78b0-1b0e-11e5-8cc8-005056827e52
| počet stran = 228
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Pojar
| jméno = Miloš
| titul = Izrael - stručná historie států
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| vydání = 2
| rok = 2009
| isbn = 978-80-7277-435-7
| počet stran = 202
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Rucker
| jméno = Laurent
| titul = Stalin, Izrael a Židé
| vydavatel = Rybka
| místo = Praha
| rok = 2001
| isbn = 80-86182-53-3
| počet stran = 313
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Sachar
| jméno = Howard, M
| titul = Dějiny Státu Izrael
| vydavatel = Regia
| místo = Praha
| rok = 1999
| isbn = 80-902484-4-6
| počet stran = 767
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Schneider
| jméno = Ludwig
| titul = Jeruzalém - ohnisko dění
| vydavatel = A-Alef
| místo = Ostrava
| rok = 2003
| isbn = 80-85237-71-7
| počet stran = 91
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Terner
| jméno = Erich
| titul = Dějiny Státu Izrael
| vydavatel = Kora
| místo = Pardubice
| rok = 1991
| isbn = 80-901092-0-9
| počet stran = 262
}}
* FALCONER, Colin. ''Zběsilost''. Překlad Ludmila Švejdová a Michal Švejda. Vyd. 1. Ostrava: Středoevropské nakladatelství, 1996. 656 s. ISBN 80-86004-23-6.
; Cestopisy
* {{Citace monografie
| příjmení = Brůha
| jméno = Jiří
| příjmení2 = Brůhová
| jméno2 = Stanislava
| titul = Paní, tady jste na Středním východě…! - Izrael, Jordánsko
| vydavatel = Jiří Brůha A+U DESIGN
| místo = České Budějovice
| rok = 1999
| isbn = 80-238-4552-7
| počet stran = 187
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Hanuš
| jméno = Jan
| příjmení2 = Hojka
| jméno2 = Pavel
| titul = Izrael, země téměř mystická
| vydavatel = Elim
| místo = Praha
| rok = 1995
| počet stran = 259
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Jazairiová
| jméno = Pavla
| titul = Izrael a Palestina, Palestina a Izrael
| vydavatel = Radioservis
| místo = Praha
| rok = 2001
| isbn = 80-86212-05-X
| počet stran = 200
}}
; Průvodci
* {{Citace monografie
| příjmení = Čeřovský
| jméno = Jan a kolektiv
| titul = Izrael a palestinská území
| vydavatel = Olympia
| místo = Praha
| rok = 1999
| isbn = 80-7033-541-6
| počet stran = 192
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Paulík
| jméno = Ivo
| titul = Izrael
| vydavatel = Freytag & Berndt
| místo = Praha
| rok = 2006
| isbn = 978-80-7316-202-3
| počet stran = 167
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Cudlín
| jméno = Karel
| titul = Osmdesát sedm magických míst Svaté země
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-200-2111-3
| počet stran = 336
| jazyk =
}}
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Israel}}
* {{Wikizdroje|kategorie=Izrael}}
* {{Wikislovník|heslo=Izrael}}
* {{Wikicitáty|téma=Izrael}}
* {{Wikizprávy|kategorie=Izrael}}
* {{Osmrelace|1473946}}
 
==== Vláda a státní správa ====
* [https://web.archive.org/web/20090106173112/http://www.gov.il/ Portál vlády Státu Izrael] {{he}}{{en}}{{ar}}
* [https://web.archive.org/web/20140101195113/http://www.pmo.gov.il/ Kancelář premiéra Státu Izrael] {{he}}{{en}}{{ar}}
* [https://web.archive.org/web/20020925150102/http://www.president.gov.il/ Kancelář prezidenta Státu Izrael] {{he}}{{en}}{{ar}}
* [http://www.knesset.gov.il/ Kneset] oficiální internetové stránky izraelského parlamentu {{he}}{{en}}{{ru}}{{ar}}
* [http://www.court.gov.il/ Nejvyšší soud] {{he}}{{en}}{{ar}}
* [http://www.mfa.gov.il/ Ministerstvo zahraničních věcí] {{en}}
* [http://www1.cbs.gov.il/reader/?MIval=cw_usr_view_Folder&ID=141 Centrální statistický úřad Státu Izrael] {{en}}{{he}}
* [http://prague.mfa.gov.il Velvyslanectví Izraele v České republice] {{cs}}
 
==== Obecné informace ====
* [https://web.archive.org/web/20080504011032/http://chunky.webpark.cz/israel.html Čejka Marek – Blízký východ, Izrael & Palestina] {{cs}}
* [http://www.novinky.cz/special/izrael/index.html Novinky.cz – Souhrnná historie Izraele a okolních států] {{cs}}
* {{Citace elektronické monografie
| korporace = Bureau of Near Eastern Affairs
| titul = Background Note: Israel
| url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3581.htm
| datum vydání = 2010-12-10
| datum přístupu = 2011-08-16
| vydavatel = U.S. Department of State
| jazyk = anglicky}}
* {{Citace elektronické monografie
| korporace = CIA
| odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency
| titul = The World Factbook - Israel
| url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/is.html
| datum aktualizace = 2011-07-19
| datum přístupu = 2011-08-16
| jazyk = anglicky}}
* {{Citace elektronické monografie
|korporace = Zastupitelský úřad ČR v Tel Avivu
|titul = Souhrnná teritoriální informace: Izrael
|url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/izrael-2011-03-29.pdf
|datum vydání = 2011-03-29
|datum přístupu = 2011-08-16
|vydavatel = Businessinfo.cz
|jazyk = česky
|url archivu = https://web.archive.org/web/20120111115830/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/izrael-2011-03-29.pdf
|datum archivace = 2012-01-11
|nedostupné = ano
}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Elath
| jméno = Eliahu
| spoluautoři = a kol.
| titul = Israel
| url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/296740/Israel
| datum přístupu = 2011-08-16
| vydavatel = Encyclopaedia Britannica
| jazyk = anglicky}}
 
==== Média ====
* [http://eretz.cz/ Eretz – zpravodajství z&nbsp;Izraele] {{cs}}
* [http://www.jpost.com/ The Jerusalem Post] {{en}}
* [http://www.ynetnews.com/ Ynetnews] {{en}}
* [http://www.iba.org.il/ Israel Broadcasting Authority] {{en}}
* [http://www.israelnationalnews.com/ Aruc ševa] {{en}}
* [http://www.kolisrael.com/ Kol Jisra'el] {{en}}
* [http://www.haaretz.com/ Haarec] {{en}}
* [http://www.timesofisrael.com/ Times of Israel] {{en}}
* [http://www.globes.co.il/serveen/ Globes] {{en}}
* [http://www.israelhayom.com/ Israel Hayom] {{en}}
 
==== Ostatní ====
* [[Soubor:Gnome-globe.svg|15px]] [http://commons.wikimedia.org/wiki/Atlas_of_Israel Wikimedia Atlas Izraele]
* {{Citace elektronické monografie
| titul = Israel and the Occupied Palestinian Territories - Amnesty International Report 2011
| url = http://www.amnesty.org/en/region/israel-occupied-palestinian-territories/report-2011
| datum přístupu = 2011-08-16
| vydavatel = [[Amnesty International]]
| jazyk = anglicky}}
* {{Citace elektronické monografie
| titul = Israel (2011)
| url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8060
| datum přístupu = 2011-08-16
| vydavatel = [[Freedom House]]
| jazyk = anglicky}}
* {{Citace elektronické monografie | titul = Izrael - o českých krajanech | url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_11.html | datum vydání = 2002-05-16 | datum přístupu = 2011-12-14 | vydavatel = [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky]]}}
 
{{Geografické okolí
|Střed = Izrael
|Sever = [[Libanon]]
|Severovýchod = [[Sýrie]]<br />[[Golanské výšiny]]
|Východ = [[Západní břeh Jordánu]] • [[Jordánsko]]
|Jihovýchod = [[Saúdská Arábie]]
|Jih = [[Akabský záliv]]<br />[[Rudé moře]]
|Jihozápad = [[Pásmo Gazy]]<br />[[Egypt]]
|Západ = [[Středozemní moře]]
|Severozápad = [[Kypr]]
}}
{{Izrael}}
{{Navboxes
| title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]]&nbsp;Geografická lokalizace
| state = collapsed
| list = {{Evropa}}
{{Státy ležící na břehu Středozemního moře}}
{{Státy ležící na břehu Rudého moře}}
}}
{{Izraelská témata}}
 
{{Nejlepší článek}}
 
{{Portály|Izrael|Hebraistika}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Izrael| ]]
[[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]]
[[Kategorie:Názvy území Izraele a Palestiny]]
[[Kategorie:Státy Asie]]
[[Kategorie:Vzniklo 1948]]
[[Kategorie:Státy s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním]]