Verze z 13. 8. 2018, 09:13 editovat Petr Karel (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 11 532 editací →‎Klasifikace: odkaz na navazující strom ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 27. 8. 2018, 20:59 editovat zrušit editaci InternetArchiveBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 357 732 editací Robot: Opravuji 3 zdrojů and označuji 3 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8) (Martin Urbanec) Přejít na další porovnání →
Řádek 61: == Výskyt a životní nároky == Bakterie jsou nejrozšířenější skupinou organismů na světě.<ref>{{citace elektronické monografie \| url = http://www.brown.edu/Administration/InsideBrown/2005/022005a.html \| příjmení = Lawton \| jméno = Wendy Y \| jazyk = anglicky \| titul = Researchers Break New Ground in Their Study of Bacteria \|vydavatel = Inside Brown \| vydavatel = Inside Brown}} – neplatný odkaz !</ref> Celkově se odhaduje, že na Zemi žije asi 5×10<sup>30</sup> (jedinců) bakterií. Celkový počet [[druh (biologie)\|druhů]] se dá jen tušit, odhady sahají od 10<sup>7</sup> k 10<sup>9</sup> druhů.<ref>{{citace periodika \| autor = CURTIS, T., SLOAN, W., SCANNELL, J \| titul = Estimating prokaryotic diversity and its limits \| url = http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?tool=pubmed&pubmedid=12097644 \| periodikum = Proc Natl Acad Sci U S A \| ročník = 99 \| číslo = 16 \| strany = 10494–9 \| jazyk = anglicky \| rok = 2002}}</ref><ref>{{citace periodika \| jazyk = anglicky \| příjmení = Schloss \| jméno = P. \| příjmení2 = Handelsman \| jméno2 = J \| titul = Status of the microbial census \| url = http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?tool=pubmed&pubmedid=15590780#r6 \| periodikum = Microbiol Mol Biol Rev \| ročník = 68 \| číslo = 4 \| strany = 686–91 \| rok = 2004}}</ref> Bakterie je možné nalézt v [[Půda\|půdě]], [[voda\|vodě]], [[atmosféra\|ovzduší]] i jakožto [[symbióza\|symbionty]] uvnitř a na povrchu [[Mnohobuněčnost\|mnohobuněčných organismů]]. V jednom gramu půdy žije asi 40 miliónů bakterií, v jednom [[litr\|mililitru]] sladké vody je jich přibližně milion.<ref>{{citace periodika \| autor = WHITMAN, W., COLEMAN, D., WIEBE, W \| titul = Prokaryotes: the unseen majority \| url = http://www.pnas.org/cgi/content/full/95/12/6578 \| periodikum = Proc Natl Acad Sci U S A \| ročník = 95 \| jazyk = anglicky \| číslo = 12 \| strany = 6578–83 \| rok =1998}}</ref> Jsou však známy i druhy, které se specializují na prostředí, kde by ostatní organismy mohly přežívat jen stěží ([[var\|vroucí]] voda v [[Sopečné jezero\|sopečných jezerech]], nejvyšší vrstvy [[atmosféra\|atmosféry]] a podobně). Některé druhy bakterií jsou dle výzkumů schopny přežít i ve [[vesmír]]u, tedy ve [[vakuum\|vakuu]] a o teplotě −270 [[stupeň Celsia\|°C]].<ref>{{citace elektronické monografie▼ \|datum přístupu = 22-04-2008 \|url archivu = https://web.archive.org/web/20080406225650/http://www.brown.edu/Administration/InsideBrown/2005/022005a.html \|datum archivace = 06-04-2008 \|nedostupné = ano ▲ ~~\| vydavatel = Inside Brown~~}} – neplatný odkaz !</ref> Celkově se odhaduje, že na Zemi žije asi 5×10<sup>30</sup> (jedinců) bakterií. Celkový počet [[druh (biologie)\|druhů]] se dá jen tušit, odhady sahají od 10<sup>7</sup> k 10<sup>9</sup> druhů.<ref>{{citace periodika \| autor = CURTIS, T., SLOAN, W., SCANNELL, J \| titul = Estimating prokaryotic diversity and its limits \| url = http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?tool=pubmed&pubmedid=12097644 \| periodikum = Proc Natl Acad Sci U S A \| ročník = 99 \| číslo = 16 \| strany = 10494–9 \| jazyk = anglicky \| rok = 2002}}</ref><ref>{{citace periodika \| jazyk = anglicky \| příjmení = Schloss \| jméno = P. \| příjmení2 = Handelsman \| jméno2 = J \| titul = Status of the microbial census \| url = http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?tool=pubmed&pubmedid=15590780#r6 \| periodikum = Microbiol Mol Biol Rev \| ročník = 68 \| číslo = 4 \| strany = 686–91 \| rok = 2004}}</ref> Bakterie je možné nalézt v [[Půda\|půdě]], [[voda\|vodě]], [[atmosféra\|ovzduší]] i jakožto [[symbióza\|symbionty]] uvnitř a na povrchu [[Mnohobuněčnost\|mnohobuněčných organismů]]. V jednom gramu půdy žije asi 40 miliónů bakterií, v jednom [[litr\|mililitru]] sladké vody je jich přibližně milion.<ref>{{citace periodika \| autor = WHITMAN, W., COLEMAN, D., WIEBE, W \| titul = Prokaryotes: the unseen majority \| url = http://www.pnas.org/cgi/content/full/95/12/6578 \| periodikum = Proc Natl Acad Sci U S A \| ročník = 95 \| jazyk = anglicky \| číslo = 12 \| strany = 6578–83 \| rok =1998}}</ref> Jsou však známy i druhy, které se specializují na prostředí, kde by ostatní organismy mohly přežívat jen stěží ([[var\|vroucí]] voda v [[Sopečné jezero\|sopečných jezerech]], nejvyšší vrstvy [[atmosféra\|atmosféry]] a podobně). Některé druhy bakterií jsou dle výzkumů schopny přežít i ve [[vesmír]]u, tedy ve [[vakuum\|vakuu]] a o teplotě −270 [[stupeň Celsia\|°C]].<ref>{{citace elektronické monografie \| jméno = Irene Mona \| příjmení = Klotz Řádek 312 ⟶ 317: {{viz též\|živná půda}} [[Soubor:Agarplate redbloodcells edit.jpg\|náhled\|[[Petriho miska\|Petriho misky]] s [[Krevní agar\|krevním agarem]]]] V [[laboratoř]]i se mnohdy z různých důvodů bakterie kultivují v umělém prostředí ([[Živná půda\|médiu]]). Toto prostředí musí mít vhodné chemické a fyzikální vlastnosti, zpravidla charakteristické pro určitý typ bakterií. Médium musí proto obsahovat všechny nezbytné [[Živina\|živiny]] nutné pro život a růst bakterií. Každá bakterie požaduje určité [[Minerální látka\|minerální látky]], ty se nejčastěji přidávají ve formě různých sloučenin.<ref>{{citace elektronické monografie \| url = http://www.jlindquist.net/generalmicro/102bactnut.html \| titul = Nutrition and Cultivation of Bacteria – Page 1 \| vydavatel = University of Wisconsin \| příjmení = Lindquist \| jazyk = anglicky \| jméno = John \| datum přístupu = 15-05-2008 \| url archivu = https://web.archive.org/web/20080509185114/http://www.jlindquist.net/generalmicro/102bactnut.html \| datum archivace = 09-05-2008 \| nedostupné = ano }}</ref> Kultivační média prošla od dob [[Louis Pasteur\|Pasteura]] značným vývojem, jako živná půda pro mikroorganismy se používaly vývary z [[Kvasinky#Význam a využití\|kvasnic]], [[komorová voda]] z očí, později [[agar]] ([[Polysacharidy\|polysacharid]] z [[ruduchy\|ruduch]]). V klinické [[bakteriologie\|bakteriologii]] je dnes základem většiny živných médií [[krevní agar]] připravovaný smíšením [[ovce\|ovčí]] [[krev\|krve]] a [[agar]]u. Může být dále upravován pro určité skupiny bakterií (např. [[čokoládový agar]] pro [[Neisseria meningitidis\|meningokoky]], [[Šulova půda]] pro [[Mycobacterium\|mykobakterie]]). Takzvaná [[Živná půda#Selektivní médium\|selektivní média]] se používají v případě, kdy je potřeba získat [[Čistá kultura (biologie)\|čistou kulturu]] určitých bakterií – například po přidání 10% roztoku [[chlorid sodný\|chloridu sodného]] vypěstujeme kulturu [[stafylokok]]ů. [[Živná půda#Diagnostické médium\|Diagnostické médium]] umožňuje diagnostikovat určitý druh bakterií, např. podle jejich [[metabolit\|metabolického produktu]].<ref>{{citace elektronické monografie \| url = http://biomikro.vscht.cz/documents/metmiklab/Metmiklab3.pdf \| vydavatel = Vysoká škola chemicko-technologická v Praze \| autor = Ústav biochemie a mikrobiologie VŠCHT Praha \| titul = Kultivace mikroorganismů }}{{Nedostupný zdroj}} – neplatný odkaz !</ref> == Genetika == Řádek 391 ⟶ 396: Množství bakterií vytváří [[mikroflóra\|mikrobiální]] povlak i na lidské [[kůže\|kůži]]. Přestože je lidská [[pokožka (živočichové)\|pokožka]] suchá, slaná a [[Kyseliny\|kyselá]], roste na ní velké množství bakterií, jako ''[[Corynebacterium]]'', ''[[Stafylokok\|Staphylococcus]]'', ''[[Micrococcus]]'' a mnohé další. Většinou kožní bakterie žijí v blízkosti [[potní žláza\|potních žláz]] a u kořene [[vlas]]ů. Bakterie jsou i důvodem, proč lidé páchnou, když se [[pot]]í.<ref>{{citace elektronické monografie \| titul = Microbial Flora of Skin \| jazyk = anglicky \| url = http://dlg.myweb.uga.edu/Microbial%20Flora%20of%20Skin.html \| autor = ~~Anonym}}~~ – ~~neplatný~~ ~~odkaz~~ ~~!</ref>~~ = Anonym \|datum přístupu = 24-04-2008 \|url archivu = https://web.archive.org/web/20080225065633/http://dlg.myweb.uga.edu/Microbial%20Flora%20of%20Skin.html \|datum archivace = 25-02-2008 \|nedostupné = ano }} – neplatný odkaz !</ref> === Patogenní bakterie === Řádek 405 ⟶ 415: == Význam pro člověka == Člověk sám má v sobě i na sobě různé druhy bakterií, bez kterých by se často neobešel ([[symbióza]]).<ref>http://ekonom.ihned.cz/c1-57858630-clovek-jako-ekosystem – Člověk jako ekosystém</ref> Diverzita [[patogen]]ů je větší u domorodců,<ref>http://www.jhnewsandguide.com/jackson_hole_daily/our_world_people/our_world/unprecedented-germ-diversity-found-in-remote-amazonian-tribe/article_baa6f54a-5722-5ea2-a014-462f5bcd1ff6.html{{Nedostupný zdroj}} – Unprecedented germ diversity found in remote Amazonian tribe – neplatný odkaz !</ref> kteří nepřišli do styku s moderní léčbou (která způsobuje stavy jako je [[antibiotická rezistence]]). === Využití v průmyslu === Řádek 442 ⟶ 452: * {{cs}} [http://old.lf3.cuni.cz/ustavy/mikrobiologie/rep/rep.htm Nejvýznamnější patogenní bakterie a jejich popis] * {{en}} [http://books.google.com/books?q=bacteria&hl=cs&as_brr=3 Seznam volně dostupných google knih na téma „bacteria“] * {{cs}} [http://biomikro.vscht.cz/trp/documents/biochmikroorg/Bakteriologie.ppt Prezentace .ppt na téma bakteriologie, zejména o buňce a systematice]{{Nedostupný zdroj}} – neplatný odkaz ! * {{en}} [http://www.dsmz.de/bactnom/bactname.htm Bakteriální nomenklatura z DSMZ (přes 1 700 taxonů)] * {{en}} [http://tolweb.org/tree?group=Eubacteria&contgroup=Life_on_Earth Strom života bakterií]

Bakterie: Porovnání verzí