Domesday Book

Domesday Book (také označovaná jako Domesday nebo Kniha z Winchesteru) byla záznamem velkého průzkumu Anglie, který byl nařízen Vilémem Dobyvatelem a dokončen v roce 1086. Průzkum byl podobný dnešnímu sčítáni lidu. Vilém potřeboval informace o zemi, kterou právě dobil, aby ji mohl dobře spravovat.

Perokresba Domesday Book

Jedním z hlavních důvodů průzkumu bylo zjistit, kdo co vlastní, a aby tak majetek mohl být zdaněn. Záznamy knihy byly konečné – cokoliv bylo zaznamenáno o majiteli či hodnotě majetku bylo nezpochybnitelným zákonem. Kniha byla psaná latinsky, ačkoliv byly použity i některé místní názvy bez předchozích latinských ekvivalentů. Text byl velmi zestručněn. Jméno „Domesday“ pochází ze staroanglického slova „dom“, které znamená „účtování“ nebo „počítání“. „Domesday“ nebo „doomsday“ tedy doslova znamená den počítání – šlechtici počítali, co vlastní jejich poddaní.

Domesday Book

Domesday Book se ve skutečnosti skládá ze dvou samostatných knih. První z nich, známá jako Malá (Little) Domesday, pokrývá Norfolk, Suffolk a Essex. Druhá, Velká (Great) Domesday, zahrnuje zbytek Anglie, kromě území na severu, nyní známých jako Westmorland, Cumberland, Northumberland a hrabství Durham (protože některé z těchto oblastí byly v té době pod kontrolou Skotska). Průzkum také nebyl proveden v Londýně, Winchesteru a některých dalších městech. Tato dvě velká města byla pravděpodobně vynechána kvůli své velikosti, Cumberland chybí, protože byl dobit až několik let po průzkumu. Výlučné právo vybírat daně v Durhamu měl princ biskup William ze St. Carilef. Vynechání dalších částí dosud nebylo uspokojivě vysvětleno. Část severní Anglie byla prozkoumána roku 1183 v „Boldon Book“, která zaznamenává oblast zdaňovanou biskupem z Durhamu.

Navzdory svému jménu, byla Malá Domesday vlastně větší – je mnohem detailnější, zmiňuje až počty kusů dobytka. Podle některých badatelů vznikla Malá Domesday jako první, ale ukázalo se být nemožným dokončit i Velkou Domesday na stejně detailní úrovni.

Záznamy v obou svazcích nebyly řazeny geograficky, ale podle příslušnosti k určitému lénu. Pozemky se tak řadily k místnímu baronovi nebo jiné osobě či instituci, která měla půdu udělenou přímo od panovníka.

Seznam pro každé hrabství vždy začínal samotným králem, následovaným duchovními a kláštery, po nich hlavní nájemci (baroni) a nakonec několik málo žen, které také drželi půdu.

U některých hrabství bylo pro jedno či několik důležitých měst vytvořen zvláštní oddíl, podobně jako pro sporné nároky. Tato pravidla byla více uplatněna u většího svazku, systém u Malé Domesday je méně precizní.

Domesday pokrývá kromě celého venkova, který tvoří hlavní objem záznamů, i většinu měst. U měst jsou uvedeny některá zvyková práva, povinnosti vojenské služby, práv trhu, ražení mincí, atd.

Průzkum

Anglosaská kronika uvádí, že plánování průzkumu začalo v roce 1085 a podle údajů v Domesday Book byl dokončen o rok později. Není známo, kdy přesně byla data zpracována, ale celé dílo bylo pravděpodobně opsáno jedinou osobou.

Skupina královských důstojníků navštívila každé hrabství, kde vznesly veřejnou žádost, pravděpodobně na velkém shromáždění za účasti představitelů všech měst a všech místních šlechticů. Za odevzdání výsledků průzkumu odpovídalo dvanáct místních soudních přísedících za každou administrativní jednotku „Hundred“ (část hrabství). Polovina zodpovědných osob byly Angličané, druhá polovina Normané.

Pozdější osudy Domesday Book

Domesday Book byla původně uložena v královské pokladnici ve Winchesteru (tehdejší hlavní město Anglie). Odtud také název Kniha z Winchesteru. Když se pokladnice přesunula do Westminsteru, pravděpodobně za vlády Henryho II., kniha se přestěhovala také. Ve středověku byly její záznamy běžně používány jako podklady soudních pří, a dokonce i dnes bývá v některých soudních případech používána.

Ve Westminsteru zůstala kniha až do doby vlády královny Viktorie a po několika přesunech je dnes umístěna ve vitríně muzea Národního archivu v Londýně.

Externí odkazy

• Domesday Book, kompletní textová a rastrová podoba z Národního archivu Spojeného království (anglicky).