Poplužní dvůr: Porovnání verzí

[[Soubor:Cerveny-dvur-jenisovice.jpg|thumb|Letecký pohled na zrekonstruovaný [[Červený dvůr]] v [[Jenišovice (okres Jablonec nad Nisou)|Jenišovicích]] - typický příklad pravidelně uspořádaných budov poplužního dvora.]] Účelem poplužního dvora bylo především zajištění dostatku potravin pro vrchnost a její dvůr. Přebytky z jejich hospodaření byly určeny pro místní trh a výtěžek z prodeje produktů dvora tvořil součást příjmu vrchnosti. Od 16. století pak začaly hrát poplužní dvory - v důsledku klesající hodnoty poddanských peněžních dávek - významnější úlohu také v režijním hospodaření vrchnosti, která přistupovala k rozšiřování pozemků (jejich odkupem od poddaných nebo obděláváním dříve zemědělsky neuvyužívaných ploch) a k zakládání dvorů nových. V některých případech vrchnost své dvory pronajímala za pevně stanovený roční plat jiným nájemcům, případně dávala do zástavy. Málo výnosné dvory bývaly naopak rozpacelovány a půda rozprodána poddaným. Rozloha dvorů bývala udávána v [[Lán (jednotka)|lánech]] (v 16. století přibližně 18 ha) nebo v záhonech (1 lán obsahoval 12 kop záhonů). Většina dvorů měla v době středověku a raného novověku rozlohu do pěti lánů, dvory o velikosti přes deset lánů měla obvykle jen velká panství, jaká tvořila např. [[rožmberské dominium]].

Poplužní dvůr jej stavebně uzavřený celek hospodářských budov soustředěných kolem středního dvora, které se podle svého účelu dělily na prostory sloužící k ubytování čeledi (čeledník, [[ratejna]]), k ustájení živého inventáře (chlév, [[maštal]]), ke skladování vymláceného obilí ([[sýpka]]) a k přechovávání nevymláceného obilí a zemědělského náčiní nutného pro obhospodařování půdy ([[stodola]]). V čele personálu poplužního dvora stál [[šafář]], zodpovědný za jeho provoz [[Patrimoniální správa|panskému úředníkovi]] (hejtman, obroční písař). Na malých a středních dvorech býval počet osob zaměstnaných u dvora jednociferný (kromě šafáře a šafářky zpravidla 2-3 pacholci a 2-3 děvečky). U větších dvorů byly práce čeledi specializovány: oráč s pohůnkem měli na starosti přípravu půdy pro vysevání obilí, řezáč zajišťoval krmivo pro dobytek, o nějž pečoval volák. Dojení krav obstarávaly děvečky (podle dobových hospodářských instrukcí jedna děvečka obstarala deset krav). Na práci děveček dohlížela šafářka, která měla na starosti péči o mléčné výrobky, provoz kuchyně a zajišťování stravy pro personál. Množství stálé čeledi, která byla dlouhodobě smluvně najímána z poddaných, záviselo na velikosti obhospodařované půdy a živého inventáře. Část prací na dvoře zastali poddaní v rámci svých [[robota|robotních]] povinností a námezdní pracovníci, hojně využívaní zejména v době vrcholících prací (žně, výmlat obilí). K obhospodařování pozemků sloužil jednak dobytek chovaný na dvoře (koně, voli), jednak potahy, s nimiž v rámci svých robotních povinností pracovali [[Poddanství|poddaní]].