Irák: Porovnání verzí

| datum přístupu = 2011-10-19

}}</ref> Oficiálně je součástí Iráku a je finančně závislá na Bagdádu,<ref name="transformace">{{Citace elektronické monografie

}}</ref> ale má rozdílnou politiku, vlastní vlajku, vojenské jednotky (zvané [[pešmerga]]) a [[kurdština|jazyk]]. Hranice s&nbsp;arabským Irákem hlídají bezpečnostní složky a arabští Iráčané jsou v&nbsp;Kurdistánu často považováni za cizince.<ref name="freedomhouse"/> Oblast byla vymezena v&nbsp;roce 1970, ale ''[[de facto]]'' autonomní se stala až v&nbsp;roce 1991, kdy její území opustily irácké vojenské jednotky. V&nbsp;témže roce se také stala součástí [[Organizace nezastoupených států a národů]].<ref name="unpo"/> Největší kurdskou koalicí je [[Kurdská aliance]] složená z&nbsp;11 stran, která ve volbách do Kurdské regionální vlády v&nbsp;roce 2009 získala 59 ze 111 míst.<ref>{{citace elektronického periodika

| url = http://www.kurdishherald.com/issue/004/article01.php

| jazyk = anglicky

}}</ref> [[Evropská unie]] od invaze poskytla Iráku finanční pomoc v&nbsp;hodnotě asi 1&nbsp;miliardy [[euro]] na rekonstrukci země v&nbsp;oblasti infrastruktury, bezpečnosti, prosazování demokracie a dostupnosti základních služeb. V&nbsp;listopadu 2006 začalo vyjednávání mezi EU a Irákem na podpisu partnerské smlouvy, která by politické a ekonomické spolupráci dodala právní základ.<ref>{{citace elektronické monografie

 

[[Česko]] má v&nbsp;Bagdádu [[vyslanec|velvyslanectví]]<ref>{{citace elektronické monografie

 

V&nbsp;roce 2010 činil [[hrubý domácí produkt]] (HDP) Iráku v&nbsp;[[parita kupní síly|paritě kupní síly]] 113,4&nbsp;miliardy [[americký dolar|dolarů]].<ref group="pozn.">Přibližné podíly jednotlivých sektorů na HDP: zemědělství 10 %, průmysl 60 %, služby 30 %.</ref> Meziroční růst HDP za roky 2008, 2009 a 2010 činil 9,5 %, 4,2 % a 0,8 %. HDP na obyvatele v&nbsp;paritě kupní síly činilo v&nbsp;roce 2010 zhruba 3800&nbsp;dolarů a Irák tak byl v&nbsp;tomto ohledu 160. státem na světě.<ref name="factbook"/> Nezaměstnanost dosahuje zhruba 50 %,<ref name="freedomhouse"/><ref name="amnesty"/> z&nbsp;pracujícího obyvatelstva 21 % pracuje v&nbsp;zemědělství, 19 % v&nbsp;průmyslu a 60 % ve službách.<ref name="factbook"/> Podíl žen na trhu práce je zhruba 17 %. K&nbsp;největším zaměstnavatelům patří státní sektor, např. v&nbsp;[[kurdistán]]ských provinciích v&nbsp;něm pracuje až 50 % zaměstnanců.<ref name="souhrn">{{Citace elektronické monografie

}}</ref>

 

| jazyk = anglicky

}}</ref> k&nbsp;výraznému vývoji v&nbsp;použití moderních technologií v&nbsp;zemědělství dochází od roku 2003.<ref>{{citace elektronické monografie

}}</ref> Podíl zemědělství na HDP činí necelých 10 %, na zaměstnanosti pak něco málo přes 20 %. Zhruba 2/3 populace jsou závislé na potravinách z&nbsp;jiných zemí, kterých se dováží téměř dva miliony tun ročně. V&nbsp;roce 2009 Irák vyprodukoval 1,7&nbsp;milionů tun [[pšenice]] a 0,5&nbsp;milionů tun [[ječmen]]e.<ref name="souhrn"/> Do irácko-íránské války v&nbsp;roce 1980 byl Irák největším producentem [[datle|datlí]] na světě s&nbsp;596&nbsp;920&nbsp;[[Kilogram#Tuna|tunami]] ročně (1980), kvůli konfliktům se ale v&nbsp;žebříčku propadl a v&nbsp;současnosti (2009) je sedmým největším producentem s&nbsp;507&nbsp;002&nbsp;tunami ročně.<ref name="faostat">{{citace elektronické monografie

| url = http://faostat.fao.org/site/339/default.aspx

| autor = Beehner, L

}}</ref> která např. v&nbsp;Bagdádu funguje průměrně pouze 5 hodin denně.<ref name="transformace"/> Celkový rozsah silnic v&nbsp;Iráku je přes 44&nbsp;900&nbsp;km, z&nbsp;toho zhruba 37&nbsp;900&nbsp;km je zpevněných; počet automobilů je zhruba 2&nbsp;miliony.<ref name="souhrn"/> Irák má 104&nbsp;letišť, z&nbsp;toho 75&nbsp;se zpevněnou dráhou, a 21&nbsp;[[heliport]]ů.<ref name="factbook"/> Z&nbsp;tohoto počtu je 5&nbsp;letišť mezinárodních&nbsp;– v&nbsp;Bagdádu, Basře, Arbílu, Sulajmáníje a Nadžafu. Státní leteckou společností je [[Iraqi Airways]]. Stát má dále 2272&nbsp;km železničních tratí, které jsou ale často nefunkční. Modernizace železnic je nicméně naplánována do budoucna a Irák do této oblasti investuje. Říční dopravu využívají jen malí podnikatelé a rybáři.<ref name="souhrn"/> Irák má v&nbsp;současnosti pouze jednu obchodní loď, protože zbylé byly během válek zničeny, ale snaží se vybudovat obchodní flotilu a na konci září 2011 oznámil koupi tří [[nákladní loď|nákladních lodí]].<ref>{{citace elektronického periodika

}}</ref>

 

 

Ke [[křesťanství]] a ostatním náboženstvím se hlásí 3 % obyvatel.<ref name="factbook"/> Mezi křesťanské církve v&nbsp;Iráku patří [[Chaldejská katolická církev]], [[Syrská pravoslavná církev]] a [[Asyrská církev Východu|Asyrská východní církev]].<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Na iráckém území žijí křesťané asi 2000 let. V&nbsp;dnešní době se koncentrují hlavně v&nbsp;[[Bagdád]]u, [[Basra|Basře]], [[Kirkúk]]u, [[Arbíl]]u a [[Mosul]]u.<ref>{{citace elektronického periodika

| url = http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-11669994

}}

* {{Citace elektronické monografie

}}

* {{Citace elektronické monografie

}}

* {{Citace elektronické monografie

}}

* {{Citace elektronické monografie