Italia: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Let a ztroskotání: vysilacka mela jen 5 watu
podle Běhounka 25 W: „Krátkovlnná vysílačka, výkon 25 wattů, jediná elektronka, pracovní napětí 12 voltů. Vyzkoušený dosah 400 námořních mil - přes 700 km - na vlně 33 metrů.“ pokud má kolega Pavel Vozenilek lepší zdroj k 5 W, ať to klidně upraví
Řádek 36:
 
=== Let a ztroskotání ===
Nově postavená vzducholoď měla za úkol prozkoumat ze vzduchu další, dosud neznámé polární končiny. 6. května 1928 vzducholoď doletěla do [[Kings Bay]] na Západních Špicberkách. Poté provedla 15. – 18. května úspěšný výzkumný let nad [[Země Františka Josefa|Zemí Františka Josefa]]. K severnímu pólu odstartovala ráno 23. května. Vzhledem k bouři nad severním pólem jen proletěla a vracela se zpět na základnu. Zatížena námrazou ztroskotala na ledové kře asi 100&nbsp;km na sever od Severovýchodní země. Devět členů posádky (ze 16) ve velitelské gondole přežilo katastrofu a naštěstí se podařilo zachránit i vysílačku (jednolampový přístroj o výkonu 525&nbsp;W s přímým dosahem 700&nbsp;km na vlně 33&nbsp;m<ref>Běhounek (1955), s. 22.</ref>). Tou se podařilo po několika dnech přivolat pomoc, vysílání jako první zachytil ruský radioamatér [[Nikolaj Schmidt]] ve vzdálenosti 2, 400 km, díky odrazu v ionosféře.
 
=== Záchranná akce ===
Řádek 54:
Český vědec [[František Běhounek]] se zabýval výzkumem elektřiny a kosmického záření v polárních oblastech. Běhounek cestu a ztroskotání popsal v knize ''Trosečníci na kře ledové'', později přepracované jako ''Trosečníci polárního moře''.
 
== Reference ==
<references />
== Literatura ==
* Peroni, Irene. "Into Thin Air" v History Today, červen 2009, str. 43-49
* {{Citace monografie|příjmení=Běhounek, |jméno=František: |titul=Trosečníci polárního moře|vydavatel=SNDK|místo=Praha|rok=1955}}
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}