Lotyšská národní knihovna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m standardiace parametru, obrázek z WD značka: editor wikitextu 2017 |
doplňeno ověřeno, přeházeno na podnadpisy, sjednocení vzhledu a stylu, pryč info průvodcovského charakteru značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 25:
| telefon =
}}
'''Lotyšská národní knihovna''' ({{vjazyce2|lv|''Latvijas Nacionālā bibliotēka''}}, zkratka '''LNB''') je národní [[Knihovna (instituce)|knihovna]] podle zákona<ref name=":0">http://www.vvc.gov.lv/export/sites/default/docs/LRTA/Citi/On_the_National_Library_of_Latvia_.doc</ref> a největší knihovna v [[Lotyšsko|Lotyšsku]] vůbec. Sídlí v hlavním městě [[Riga|Rize]]
Národní knihovna je veřejná instituce lotyšského ministerstva kultury. Hraje důležitou roli v rozvoji informační společnosti v Lotyšsku, poskytování přístupu k [[Internet|internetu]], podpoře výzkumu a dalšího vzdělávání.
== Historie ==▼
18. listopadu roku 1918 vyhlásila [[Lotyšská lidová rada]] Lotyšskou republiku jako nezávislý stát.<ref name="CCLR_29112007">[http://www.satv.tiesa.gov.lv/upload/verd_2007_10.htm Решение Конституционного суда Латвийской Республики от 29 ноября 2007 года.]</ref> 22. prosince téhož roku, [[Vladimír Iljič Uljanov|Lenin]] podepsal dekret Rady lidových komisařů uznávající nezávislost sovětské Lotyšské republiky.▼
V květnu [[2015]] byla Lotyšská národní knihovna dějištěm čtvrtého summitu projektu [[Východní partnerství]].<ref>Daniel Brössler: ''Geschichte schreiben. Beim Gipfel in Riga wollen die Staats- und Regierungschefs der EU unter Beweis stellen, dass ihre Ostpolitik nicht gescheitert ist''. In: Süddeutsche Zeitung, 21. Mai 2015, s. 7.</ref>▼
▲== Historie ==
▲[[Lotyšská lidová rada]] vyhlásila dne 18. listopadu roku
=== Historické názvy ===
Prvním ředitelem knihovny byl knihovník a bibliograf Jānis Misiņš (1862-1945), jehož velká sbírka knih tvořila základ fondu knihovny.<ref>Viesturs Zanders: ''Bibliotheken in Lettland''. s. 145.</ref> V průběhu roku 1920 se zvýšil počet výtisků ve fondu až na 250 000.<ref name="Viesturs Zanders">Viesturs Zanders: ''Latvijas Nacionālā bibliotēka – Lettische Nationalbibliothek''. s. 151.</ref> V roce 1920 knihovna získala také právo [[povinný výtisk|povinného výtisku]] pro celé Lotyšsko.▼
[[Soubor:National Library of Latvia01.JPG|thumb|Budova
Během [[nacistické Německo|německé]] okupace Rigy v letech 1941–1944 byla ''Státní knihovna'' přejmenována na
=== Ředitelé knihovny ===
Velké přírůstky získala Státní knihovna v letech 1939 a 1940, kdy v souvislosti s přesídlením [[Baltští Němci|Baltských Němců]] z pobaltských zemí převzala mnohé z jejich knihoven, včetně velké části knihovny „Společnosti pro historii pobaltských provincií v Rusku“ ({{vjazyce2|de|''„Gesellschaft für Geschichte und Altertumskunde der Ostseeprovinzen Rußlands in Riga“''}}, která vznikla v Rize v roce 1834.<ref>Martin Klöker: ''Bibliotheksgeschichtliche Einleitung''. s. 41.</ref> Počet položek knihovny vzrostl v roce [[1940]] až na 1,7 milionu svazků.<ref name="Viesturs Zanders" /> V důsledku toho musel být fond rozdělen a umístěn ve dvou budovách ve Staré Rize na ulicích ''Jēkaba iela 6/8'' a ''Anglikāņu iela 5''.▼
▲Prvním ředitelem knihovny byl knihovník a bibliograf [[Jānis Misiņš]] (
| titul = Library directors (1919- ) {{!}} National Library of Latvia
| periodikum = www.lnb.lv
| url = https://www.lnb.lv/en/director/library-directors-1919
| jazyk = en
| datum přístupu = 2018-08-25
}}</ref>
Současným, desátým, ředitelem je [[Andris Vilks]] (1957). V knihovně pracuje už od roku [[1978]] a jejím ředitelem se stal v roce [[1989]].<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
▲[[Soubor:National Library of Latvia01.JPG|thumb|Budova, kde knihovna sídlila do roku 2013]]
| titul = Director {{!}} National Library of Latvia
▲Během [[nacistické Německo|německé]] okupace Rigy v letech 1941–1944 byla Státní knihovna přejmenována na „Zemskou“ ({{vjazyce2|lv|''Zemes bibliotēka''}}). Po obsazení Lotyšska [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] v roce 1944 se její název změnil na ''Latvijas PSR Valsts bibliotēka'' (Státní knihovna [[Lotyšská sovětská socialistická republika|Lotyšské sovětské socialistické republiky]]). Od roku [[1966]] nesla, tak jak bylo v té době Sovětském svazu obvyklé, čestný název ''Viļa Lāča Latvijas PSR Valsts bibliotēka''<ref>Martin Klöker: ''Bibliotheksgeschichtliche Einleitung''. s. 41.</ref>, podle spisovatele a lotyšského politika [[Vilis Lācis|Vilise Lācise]].
| periodikum = www.lnb.lv
| url = https://www.lnb.lv/en/structure/director
| jazyk = en
| datum přístupu = 2018-08-25
}}</ref> Mezi jeho projekty patří zejména nová budova a vytvoření digitální knihovny. Rovněž působí na Fakultě sociálních věd [[Latvijas Universitāte|Lotyšské univerzity]].<ref name=":2" />
== Fond knihovny ==
Od roku [[1946]] byla – ze sovětského pohledu – „nebezpečná“ literatura z fondu vyřazena; až do roku [[1988]] bylo možno tuto zakázanou literaturu získat jen na zvláštní povolení.<ref name="LNB vēstures fakti">[http://www.lnb.lv/lv/par-instituciju/lnb-vestures-fakti LNB vēstures fakti (Chronik der LNB)] {{lv}}, 2016-04-12.</ref> V roce 1956 byla knihovna soustředěna do nově postavené budovy na ulici [[Krišjānis Barons|Krišjānise Baronse]] (''Krišjāņa Barona iela'').▼
▲V průběhu roku [[1920]] se počet výtisků ve fondu knihovny zvýšil až na 250 000 výtisků.<ref name="Viesturs Zanders">Viesturs Zanders: ''Latvijas Nacionālā bibliotēka – Lettische Nationalbibliothek''. s. 151.</ref> V roce 1920 knihovna získala také právo [[povinný výtisk|povinného výtisku]] pro celé Lotyšsko. Velké přírůstky získala
▲Od roku [[1946]] byla – ze sovětského pohledu –
[[Soubor:Latvia-National Library of Latvia (reverse).gif|thumb|upright=0.8|Pamětní mince v hodnotě 1 LAT]]▼
V roce [[1924]] Lotyšsko přistoupilo k Bruselské konvenci, předcházející mezinárodní výměně tiskovin – oficiálních dokumentů, vědeckých a literárních publikací. Od roku [[1950]] začala knihovna publikovat „Kroniku časopisů a novinových článků“. V roce [[1968]] uspořádala knihovna první seminář pro baltské knihovny – lotyšskou, [[Litevská národní knihovna|litevskou]] a [[estonská národní knihovna|estonskou]] (''LiLaEst'').
== Zámek světla ==
V roce 1992 byl přijat zákon „O Lotyšské národní knihovně“. V témže roce vydala [[Národní banka Lotyšska]] pamětní minci v hodnotě jednoho [[Lotyšský lat|Latu]], kde je zobrazena budova knihovny. V roce 2006 byla založena Národní digitální knihovna Lotyšska – „Letonica“. O rok později byla knihovna byla zařazena na seznam vědeckovýzkumných ústavů Lotyšska.▼
Nová budova lotyšské národní knihovny byla postavena mezi lety [[2008]]–[[2014]] na levém břehu řeky [[Daugava|Daugavy]], naproti historickému centru, v hlavním městě [[Riga|Rize]].<ref>[http://pribalt.info/content/zamok-sveta Замок света]</ref> Je též známá jako ''Zámek světla'' ({{vjazyce2|lv|Gaismas Pils}}). Autorem návrhu je [[Spojené státy americké|americký]] architekt [[Gunnar Birkerts]], jenž má lotyšský původ a pro realizaci nové budovy byl vybrán již v roce [[1989]].<ref name=":1" />
== Současnost ==
Národní knihovna Lotyšska je členem mezinárodních knihovnických organizací: [[International Federation of Library Associations|IFLA]], CENL, CDNL, CERL, EBLIDA, ELAG, [[LIBER]], IAML, IBBY, Bibliotheca Baltica a dalších mezinárodních organizací jako je [[UNESCO]], [[Mezinárodní organizace pro normalizaci|ISO]], IASA, ICON, IGELU. Používá mezinárodní standardy a normy jako jsou [[International Standard Book Number|ISBN]], [[International Standard Serial Number|ISSN]] a [[Mezinárodní standardní číslo hudebnin|ISMN]].▼
▲[[Soubor:Latvia-National Library of Latvia (reverse).gif|thumb|upright=0.8|Pamětní mince knihovny v hodnotě 1 LAT, z roku 1992|alt=]]
▲V roce [[1992]] byl přijat zákon
| titul = Lettonica and Baltic Collection {{!}} National Library of Latvia
| periodikum = www.lnb.lv
| url = https://www.lnb.lv/en/collections/lettonica-and-baltic-collection
| jazyk = en
| datum přístupu = 2018-08-25
}}</ref> O rok později ([[2007]]) byla knihovna zařazena na seznam [[Vědeckovýzkumný ústav|vědeckovýzkumných ústavů]] Lotyšska.
▲Národní knihovna Lotyšska je členem mezinárodních knihovnických organizací: [[International Federation of Library Associations|IFLA]], CENL, CDNL, CERL, EBLIDA, ELAG, [[LIBER]], IAML, IBBY, Bibliotheca Baltica a dalších mezinárodních organizací jako je [[UNESCO]], [[Mezinárodní organizace pro normalizaci|ISO]], IASA, ICON, IGELU. Používá mezinárodní standardy a normy jako jsou [[International Standard Book Number|ISBN]], [[International Standard Serial Number|ISSN]] a [[Mezinárodní standardní číslo hudebnin|ISMN]].
Národní knihovna nabízí prohlídky s průvodcem, během níž se návštěvníci seznámí s budovou, prací knihovny a nabízenými službami. Prohlídky jsou prováděny od pondělí do soboty včetně; pro obyvatele Lotyšska jsou prohlídky zdarma, pro zahraniční hosty cena je 2 € na osobu, pro skupiny 15 osob je cena 20 eur.<ref>[http://www.liveriga.com/ru/6461 Латвийская национальная библиотека]</ref>▼
▲Národní knihovna nabízí prohlídky s průvodcem, během níž se návštěvníci seznámí s budovou, prací knihovny a nabízenými službami
▲V květnu 2015 byla Lotyšská národní knihovna dějištěm čtvrtého summitu projektu [[Východní partnerství]].<ref>Daniel Brössler: ''Geschichte schreiben. Beim Gipfel in Riga wollen die Staats- und Regierungschefs der EU unter Beweis stellen, dass ihre Ostpolitik nicht gescheitert ist''. In: Süddeutsche Zeitung, 21. Mai 2015, s. 7.</ref>
== Odkazy ==
Řádek 73 ⟶ 94:
* [http://www.lnb.lv/ Oficiální stránky]
* {{facebook|lnb.lv}}
*[http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus141/wilks_knoll.htm#sdendnote4sym Národní knihovna Lotyšska] v ''Knihovna plus''
{{Autoritní data}}
| |||