William Onslow, 4. hrabě Onslow: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Muži za použití HotCat |
m Robot: nahrazení kategorie Onslow za Onslowové; kosmetické úpravy |
||
Řádek 6:
== Politická kariéra ==
Pocházel ze starobylého šlechtického rodu připomínaného od [[12. století]], narodil se jako jediný syn George Onslowa ([[1813]]–[[1855]]), byl prasynovcem Arthura Onslowa, 3. hraběte Onslowa ([[1777]]–[[1870]]), po němž zdědil peerský titul a statky v hrabství [[Surrey]]. Studoval v [[Oxfordská univerzita|Oxfordu]], ale studia nedokončil, po dosažení plnoletosti vstoupil v roce [[1874]] do [[Sněmovna lordů|Sněmovny lordů]] jako 4. hrabě Onslow, zároveň byl od roku 1874 komořím královny [[Viktorie (britská královna)|Viktorie]]. V politice se připojil ke konzervativcům a zabýval se především problematikou obchodu a kolonií. Jako státní podsekretář kolonií ([[1887]]–[[1888]]) byl zároveň mluvčím ministerstva kolonií ve Sněmovně lordů, v roce 1888 byl parlamentním tajemníkem úřadu pro obchod. V roce 1887 byl viceprezidentem koloniální konference konané v Londýně.
V letech [[1888]]–[[1892]] byl guvernérem na Novém Zélandu<ref group="pozn.>"Koncem osmdesátých let 19. století změnila Velká Británie pohled na Austrálii, která byla dosud považována za okrajovou zemi trestanců a dobrodruhů, guvernérské posty zde zastávali převážně námořní a armádní důstojníci. Rostoucí význam Austrálie a sousedních ostrovů deklarovala britská vláda tím, že nově do guvernérských funkcí vysílala příslušníky nejvyšší aristokracie, což mělo přispět k vyšší prestiži australských provincií, Nového Zélandu a Tasmánie. Byl to také případ 4. hraběte z Onslow jmenovaného koncem roku 1888 do funkce guvernéra Nového Zélandu</ref>. Kvůli epidemii tyfu se zpočátku s rodinou vyhýbal hlavnímu městu, později se jako konzervativec dostal do sporu s novozélandskými liberálními politiky. Po návratu do Anglie zastával další vládní funkce, byl státním podsekretářem pro Indii ([[1895]]–[[1900]]) a státním podsekretářem kolonií ([[1900]]–[[1903]]). V letech [[1903]]–[[1905]] byl ministrem zemědělství (''President of the Board of Agriculture'') a od roku 1903 též členem Tajné rady. Po nástupu liberálů k moci v roce [[1905]] se jako předák konzervativní opozice stal místopředsedou Sněmovny lordů ([[1906]]–[[1911]]).
Řádek 26:
<references group="pozn."/>
[[Kategorie:
[[Kategorie:Angličtí šlechtici]]
[[Kategorie:Britští politici]]
| |||