Akční program KSČ: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Obsah Akčního programu: neobjektivní výraz
značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro Android
Řádek 53:
Co se týče sféry ekonomické a sociální, tak zde nastaly požadavky na zvýšení platů a žádost o celkovou hospodářskou reformu. V prvním čtvrtletí roku 1968 tak vzrostly mzdy o 10,4 procenta, průměrně tedy o 106 korun na osobu měsíčně. Mzdové a sociální požadavky se staly předmětem jednání mezi odbory a vládou, což byl také zcela nový společenský jev. Aby se však ekonomika mohla znovu postavit na nohy, bylo nejdříve zapotřebí celkové hospodářské reformy. O nutnosti této reformy se mluvilo již od roku 1960 a její realizace se však neustále odkládala. Hlavní myšlenkou bylo zcela odstranit direktivní řízení celé ekonomiky. Prakticky se měla zrušit výrobní ministerstva a místo nich se mělo vytvořit několik resortních úřadů, které výrobu neřídí, ale určují pro ni závazné podmínky, které musí podniky dodržovat. Spolu s touto reformou byly vytvořeny podnikové rady pracujících. Tyto rady měly mít právo zasahovat do hospodářské situace podniků a navíc měly mít mnohem větší vliv. Vrcholem hospodářských reforem mělo být povolení drobného soukromého podnikání, které v této době existovalo v Polsku, [[Německá demokratická republika|NDR]], Maďarsku a [[Sovětský svaz|SSSR]]. Další hospodářskou myšlenkou byla spolupráce se zahraničními kapitalistickými podniky a dále i potřeba získat úvěry ze západu pro rekonstrukci československého průmyslu. Z poslední velké reformy v této oblasti například zmiňme tzv. konvertibilitu měny, jinak řečeno volnou směnitelnost československé koruny v zahraničí. Jako hlavní garant a tvůrce hospodářské reformy byl [[Ota Šik|Oto Šik]]. Celkově tedy můžeme říct, že se jednalo o přechod z centrálně řízené ekonomiky směrem k větší orientaci ekonomiky na spotřební zboží.
 
Největší společenské změny měly proběhnout i v zákonodárné sféře. V dané politické situaci, ve které se Československo ocitlo na začátku roku 1968, byly odloženy volby do Národních výborů, Národního shromáždění a Slovenské národní rady. Hlavním důvodem byly zastaralé volební zákony a nespokojenost s vybranými kandidáty. Volby byly odloženy na podzim a do té doby se měl vypracovat nový volební řád, který by byl zcela v souladu s novými společenskými změnami. Velké změny proběhly i ve straně, kde podle reformního návrhu mělo proběhnout tajné hlasování při volbách svých funkcionářů. Navíc byl vydán zákaz soustřeďovat vedoucí stranické, státní a veřejné funkce do rukou jediné osoby. Komunisté dále měli mít možnost vystoupit ze strany z vlastní vůle, nikoli tedy jen vyškrtnutím, vyloučením nebo úmrtím. Tyto reformy však vzaly rychle za své po srpnu 1968 a volební řád se vrátil do doby padesátých let, kdy na jedno poslanecké místo připadal pouze jeden kandidát. Díky procesu demokratizace politického systému se u nás měl stát přetvořit ve federativní státoprávní uspořádání, které mělo posílit autonomii Slovenska. Pouze tento bod z celého AP se nakonec dočkal své realizace, a to i navzdory sovětské invazi.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Vančura
| jméno = Jiří