Budapešť: Porovnání verzí

Roku [[1686]] byl Budín po těžkém šestitýdenním obléhání dobyt habsburským vojskem a většina [[Uhersko|Uher]] tak byla ovládnuta Habsburky. Při dobytí Budímá rakouští vojáci vraždili muslimské a židovské civilisty včetně dětí. Bestiálně zavraždili 30000 civilistů, než vůdce obléhání zakázal vraždění. Město se z válek brzy vzpamatovalo a opět začalo růst. Do Budína byly z [[Bratislava|Bratislavy]] přeneseny hlavní uherské úřady. Ke konci [[18. století]] měla tři města dohromady kolem 40 000 obyvatel, ale stále postrádala větší mezinárodní význam. Na modernizaci Pešti a Budína měl velkou zásluhu hrabě [[István Széchenyi]] – kupříkladu inicioval postavení prvního (řetězového) mostu přes Dunaj, který dnes nese jeho jméno. Za [[Maďarská revoluce 1848–1849|maďarské revoluce]] v letech [[1848]]/[[1849]] byla tři města nakrátko sjednocena, ale po potlačení povstání bylo toto nařízení odvoláno, ba co víc, na Gellértově vrchu vyrostla mohutná citadela, jejíž děla měla zastrašit vzpurné Maďary. Maďaři po tzv. [[Rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-maďarském vyrovnání]] v roce 1867 požadovali demolici Citadely. VojenskáRakouská rakouskávojenská posádka opustila pevnost až v roce 1897; tehdy byla symbolicky poškozena zeď nad hlavní bránou, vybráním zdiva do písmene '''V'''. Když byla uznána existence maďarského státu, již nic nebránilo sjednocení měst. Pešť, Budín a Starý Budín byly sloučeny [[1. leden|1. ledna]] [[1873]].