Josef Votruba (generál): Porovnání verzí

Narodil se v rodině Josefa Votruby a Marie, rozené Nedvědové. V září 1896 začal studovat na Kadetní škole pro zeměbranu ve [[Vídeň|Vídni]], následovalo studium na Škole válečné. Při něm došlo k zahájení [[První světová válka|první světové války]]. Votruba jí začal na [[Východní fronta (první světová válka)|ruské frontě]], později bojoval v [[Istrie (země)|Istrii]] a na [[Bitva na Piavě|Piavě]]. Po konci první světové války vojenskou kariéru na nějaký čas přerušil a nastoupil na místo československého zplnomocněnce ve Vídni. Úřednické místo mu však nevyhovovalo a tak se již na jaře 1919 zúčastnil [[Maďarsko-československá válka|vojenského střetu s Maďary]] na [[Slovensko|Slovensku]]. V armádě zůstal a kariérně stoupal. 1. ledna 1937 byl povýšen do hodnosti [[Armádní generál|armádního generála]]. V období [[Všeobecná mobilizace v roce 1938|všeobecné mobilizace v roce 1938]] byl pověřen velením [[3. armáda (mobilzacemobilizace 1938)|III. armády]] ''Štefánik'' zodpovídající za obranu Slovenska a [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]], kterou tvořilo sedm [[Divize (vojenství)|divizí]]. Jeho štáb sídlil v [[Kremnica|Kremnici]]. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]] velel od října 1938 krátký čas IV. armádě na jižní [[Morava|Moravě]], ale kvůli razantně se zhoršující [[Diabetes mellitus|cukrovce]] byl nucen zažádat o převedení do výslužby. Oficiálně penzionován byl 1. ledna 1939. V té době žil v [[Bratislava|Bratislavě]], odkud se po vzniku [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenského státu]] přestěhoval do [[Čechy|Čech]]. Kvůli postupující cukrovce přišel o obě nohy. Jeho manželka, původem Němka, zažádala v roce 1942 o německou státní příslušnost. Tento fakt byl po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] předmětem vyšetřování, které prokázalo fakt, že tak učinila kvůli lepšímu přístupu k potravinovým lístkům pro nemocného manžela a nikoliv z důvodu sympatií k [[nacismus|nacistům]]. Poté byl k 1. květnu 1946 opět přeložen do výslužby v původní hodnosti s odpovídajícím důchodem. Po [[únor 1948|komunistickém převratu]] byl v roce 1950 degradován na [[vojín]]a, byl mu odňat důchod a byl nucen se vystěhovat z [[Praha|Prahy]]. Zemřel 7. října 1959.