Pošta: Porovnání verzí

Počátky více méně pravidelné výměny zpráv spadají už do starověku, dobrou poštovní síť měl např. [[Starověký Egypt|Egypta]], Řím a Persie, také Čína a [[Starověká Indie|Indie]]. BývalaSpojení bývalo ovšem vyhrazenavyhrazeno především pro panovníka a jeho agendu a jen příležitostně sloužilasloužilo i veřejnosti. Spolehlivé doručování zpráv i na velké vzdálenosti mělo velký význam pro rozsáhlé říše, spravované z jednoho místa. Poštovní služby (''cursus publicus'') se proto rozvinuly zejména v Římě od císaře [[Augustus|Augusta]] na vojenských silnicích [[Římská říše|Římské říše]] a i slovo ''pošta'' vzniklo z latinského termínu ''statio posita'' (umístěná stanice). OznačovalTermín označoval domy u silnice, určené a vybavené pro službu organizacím, které doručovaly zprávy, později ipřepravovaly také lidiosoby a náklad.<ref>{{Citace monografie

Ferdinand I. využil služeb i zkušeností šlechtické rodiny [[Thurn-Taxisové|Taxisů]], kteří už od konce 13. století takřka monopolně organizovali poštovní přepravu v severní Itálii a ve velké části Evropy. Roku 1505 je pověřil organizací pošty v říši a jednomu z členů rozvětvené rodiny, nejvyššímu dvorskému poštmistru [[Antonius Taxis|Antoniu Taxisovi]] uložil, aby co nejrychleji zřídil pravidelné spojení mezi [[Vídeň|Vídní]] a [[Praha|Prahou]]. Kandidát na český trůn chtěl mít co nejčerstvější zprávy o tom, jak se v Praze vyvíjí jeho [[Politická kampaň|volební kampaň]].

Po krátkém provizoriu se hned roku [[1527]] začalo s budováním stálých poštovních stanic, v nichž se vyměňovali koně jízdních kurýrů. Nejstarší poštovní trasa mezi Prahou a Vídní vedla přes [[Tábor]] a dále do vsi [[Košice (okres Tábor)|Košic]], kde se rozdělovala na dvě větve. Jižní mířila na [[Linec]], východní větev vedla přes [[Jindřichův Hradec]] a [[Slavonice]] dále směrem na [[Vídeň]].