Bitva o Berlín: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava chybného skloňování značka: editace z Vizuálního editoru |
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8) |
||
Řádek 34:
== Jaltská konference ==
[[4. únor]]a byla na [[Jalta|Jaltě]] zahájena [[jaltská konference|konference]] hlav [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] a [[Spojené království|Velké Británie]]. Na konferenci se velmoci dohodly na demilitarizaci Německa a jeho rozdělení na 4 okupační zóny. Vymezeny byly také linie setkání sovětských armád a vojsk západních Spojenců. V průběhu března byli Britové a Američani 120 km západně od Berlína na řece [[Labe]].<ref>Charles Winchester: ''Ostfornt / Hitler's War on Russia.'' Osprey Pbl., Oxford, 1998, s. 142</ref> [[18. duben|18. dubna]] 1945 v době, kdy se začala rozjíždět sovětská ofenzíva však dosáhla [[Bernard Montgomery|Montgomeryho]] 21. armádní skupina přibližně stejnou vzdálenost od města jako Sověti.<ref name="The Soviet-German War">David E. Glanz: ''[http://www.strom.clemson.edu/publications/sg-war41-45.pdf The Soviet-German War 1941-1945: Myths and Realities: A Survey Essay] {{Wayback|url=http://www.strom.clemson.edu/publications/sg-war41-45.pdf |date=20110617094931 }}'' 2001, Clemson, South Carolina, s. 94 – 96</ref>
Mezi západními Spojenci však nepanoval jednotný názor na další pokračování operací, zatímco [[Winston Churchill|Churchill]], [[George Patton|Patton]], [[William Hood Simpson|Simpson]] a [[Alan Francis Brooke|Brooke]] hodlali v případě vhodných podmínek napadnout Berlín, aby ho získali dříve než Sověti, tak [[Dwight D. Eisenhower|Eisenhower]] naproti tomu předpokládal, že Němci se budou moci udržet hlavně na jihu a v oblasti [[Alpy|Alp]] mohli začít i [[partyzánská válka|partyzánskou válku]]. Navrhoval proto útok směrem na [[Drážďany]], kde dojde na [[Labe|Labi]] k setkání se sovětskými silami, čímž bude Němci držené území rozděleno. Eisenhower stejně jako například [[Omar Bradley|Bradley]] nechtěl překračovat vymezenou demarkační linii, aby později nemusel Sovětům získané území předávat. Toto rozhodnutí, kterým odmítl se Stalinem závodit o Berlín, patří mezi nejkontroverznějším v celé válce a je mnohými dodnes kritizováno.<ref>[[Stephen Ambrose]]: ''Vítězové.'' ISBN 80-7217-426-6 Jota, Brno 2006, s. 364 – 365</ref>
| |||