Paarové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Historie: +{{nepřesný odkaz}}
m doplnění odkazů
Řádek 18:
V roce 1606 bylo několik členů rodu, bratři a bratranci, povýšeno do stavu říšských svobodných pánů. Z nich Jan Kryštof Paar pokračoval v rodinné tradici a v roce [[1630]] získal výnosné dědičné poštmistrovství pro [[Čechy]], [[Morava|Moravu]], Uhersko a [[Rakousko]]. Mohl se tudíž psát jako nejvyšší dědičný poštmistr, zatímco ostatní byli dědičnými poštmistry. Znamenalo to pro ně velmi výnosný obchod, na kterém značně zbohatli. Byli konkurenty rodu [[Thurn-Taxisové|Thurn a Taxis]], který měl poštmistrovská práva v jiných zemích [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]].
 
Jan Kryštof se trvale usadil v Čechách, kde koupil [[Měcholupy]] s [[Deštnice|Deštnicí]],<ref>{{Citace monografie
Jan Kryštof se trvale usadil v Čechách, kde koupil [[Měcholupy]]{{nepřesný odkaz}} a [[Kestřany]]. Časem se rodové panství rozrostlo o [[Zdechovice]]{{nepřesný odkaz}}, [[Bechyně|Bechyni]] či [[Vysoké Veselí]]. Jan Kryštof, který byl také císařským komořím, obdržel v roce [[1636]] příslib povýšení do stavu říšských hrabat, zemřel však ještě v témže roce. Až jeho potomek Karel se skutečně dne 21. října 1652 stal říšským hrabětem. Jan Kryštof měl za manželku Františku Polyxenu ze [[Švamberkové|Švamberka]]. Po smrti Adama ze Švamberka mu císař udělil právo umístit do svého [[erb]]u i znak Švamberků.
| příjmení1 = Roedl
| jméno1 = Bohumír
| titul = Deštnice, Sádek, Nová Hospoda
| vydavatel = Obec Deštnice
| místo = Deštnice
| rok = 2018
| počet_stran = 125
| strany = 76
| isbn = 978-80-270-3875-6
}}</ref> [[Veletice]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Roedl
| jméno1 = Bohumír
| příjmení2 = Taraba
| jméno2 = Pavel
| příjmení3 = Taraba
| jméno3 = Slavomír
| titul = Holedeč, Holedeček, Veletice, Stránky
| vydavatel = Obec Holedeč
| místo = Holedeč
| rok = 2018
| počet_stran = 197
| kapitola = Veletice
| strany = 157
Jan Kryštof se trvale usadil v Čechách, kde koupil [[Měcholupy]]{{nepřesný odkaz}}</ref> a [[Kestřany]]. Časem se rodové panství rozrostlo o [[Zdechovice]]{{nepřesný odkaz}}, [[Bechyně|Bechyni]] či [[Vysoké Veselí]]. Jan Kryštof, který byl také císařským komořím, obdržel v roce [[1636]] příslib povýšení do stavu říšských hrabat, zemřel však ještě v témže roce. Až jeho potomek Karel se skutečně dne 21. října 1652 stal říšským hrabětem. Jan Kryštof měl za manželku Františku Polyxenu ze [[Švamberkové|Švamberka]]. Po smrti Adama ze Švamberka mu císař udělil právo umístit do svého [[erb]]u i znak Švamberků.
 
Dvorské poštmistrovství si Paarové ponechali do roku [[1720]], v roce [[1722]] byla poštovní síť zestátněna a jim zůstal pouze čestný titul ''Nejvyšší dvorský a generální dědičný poštmistr''.<ref name="Praga"/>