Klášter Porta coeli: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
Řádek 22:
Jeho areál s románsko-gotickým [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Předklášteří)|kostelem Nanebevzetí Panny Marie]] a novogotickým konventním [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Předklášteří, novogotický)|kostelem stejného zasvěcení]] je [[Kulturní památka České republiky|památkově chráněn]],<ref>{{MonumNet|název=Klášter cisterciaček Porta coeli|ID=139569|datum=2013-05-09}}</ref> roku 2010 byl prohlášen [[národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památkou České republiky]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Klášter cisterciaček Porta coeli v Předklášteří (Předklášteří) | url = http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=NP%2C244 | datum přístupu = 2013-05-09 | místo = Praha | vydavatel = [[Národní památkový ústav]]}}</ref>
 
'''== Historie =='''
Založení [[klášter]]a [[cisterciácký řád|cisterciaček]] zvažovala [[Konstancie Uherská]] společně se svým manželem, králem [[Přemysl Otakar I.|Přemyslem Otakarem I.]] K realizaci této myšlenky však došlo až po Přemyslově smrti v roce 1230, vyjasněno bylo také umístění nového konventu – místo [[Praha|Prahy]] byl zvolen moravský Tišnov. Prvních 12 sester do klášterního provizoria zřejmě přišlo v roce 1232. Jelikož se tak stalo v době, kdy ještě nebyla dokončena stavba klášterních budov, traduje se, že sestry musely po nějakou dobu žít v provizorně zhotovených chatkách. První písemná
 
První písemná zmínka o klášteruklášteře pochází z roku 1233. Tišnovský klášter vzal do ochrany papežského stolce papež [[Řehoř IX.|Řehoř IX]]. se všemi statky a výsadami. Založení schválil a držení statků potvrdil už v roce 1235 listinou datovanou 26. srpna v [[Perugia|Perugii]]. Kromě Konstancie podpořili nový konvent také její synové, český král [[Václav I.]] a moravský markrabě [[Přemysl (moravský markrabě)|Přemysl]]. Královna-vdova zde zřejmě dožila, zemřela roku 1240 a byla zde pochována, podobně jako markrabě Přemysl, jenž zemřel o rok dříve.<ref name="Foltýn">{{Citace monografie | příjmení = Foltýn | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Foltýn | spoluautoři = a kol. | titul = Encyklopedie moravských a slezských klášterů | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | stránky = 612–619 | isbn = 80-7277-026-8}} [Dále jen Foltýn.]</ref> Jejich hroby však dosud nebyly nalezeny.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Štaud | jméno = Václav | titul = Gotický poklad střeží kamenní lvi | url = http://www.katyd.cz/clanky/odpovedny/goticky-poklad-strezi-kamenni-lvi.html | datum vydání = 2008-09-02 | datum přístupu = 2013-05-08 | vydavatel = Katyd.cz}}</ref> Oba jsou pochováníspočívají v hrobce v presbyteriu klášterníhozdejšího kostelapresbyteria.
 
=== Výstavba kláštera===