Kostel svatého Václava (Opava): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+šabl.
m →‎Období baroka: změna odkazu z břeh (potoka) -> město Břeh
Řádek 64:
Po nástupu nového [[převor]]a Tomáše Pompa v roce [[1732]] přistoupili dominikáni k další přestavbě kostela. Staré klenby byly nahrazeny novými a v letech [[1733]]–[[1734]] je vyzdobil výjevy ze života [[Svatý Václav|svatého Václava]] a dominikánských světců [[Vratislav (město)|vratislavský]] malíř [[Ignác Depée]]. Na výzdobě s ním spolupracovali Michal Schwegele a [[tovaryš]] Kašpar František Sambach.{{#tag:ref|Smlouvu na freskovou výzdobu kostela uzavřel Depée s opavskými dominikány 26. června 1733. O rok později (20. listopadu 1734) pak uzavřel smlouvu na výmalbu bočních lodí, kaplí a klenby pod kůrem.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Schenková | jméno = Marie | odkaz na autora = Marie Schenková | příjmení2 = Olšovský | jméno2 = Jaromír | odkaz na autora2 = Jaromír Olšovský | titul = Barokní malířství a sochařství v západní části českého Slezska | vydavatel = Slezské zemské muzeum ; František Maj | místo = Opava | rok = 2001 | počet stran = 274 | isbn = 80-86458-06-7 | strany = 14, 33–34}}</ref>|group=pozn.}} Výmalbou změny v interiéru kostela naskončily. Už v závěru roku 1733 uzavřel převor Pomp smlouvu s opavským sochařem [[Jan Jiří Lehner|Janem Jiřím Lehnerem]] na zhotovení nové kazatelny a dvou bočních oltářů sv. Anny a sv. Barbory.{{#tag:ref|Zatímco oltář sv. Anny byl pořízen z nadace Anny Petronily Stolzové ze Schlanzu, oltář sv. Barbory fundovala její sestra Sylvie Antonie z Freienfeldu.<ref>''Dějiny dominikánského kláštera'', s. 214.</ref>|group=pozn.}} Už na začátku příštího mroku obdržel Lehner další zakázku na zhotovení nového hlavního oltáře sv. Václava a bočního oltáře Přátelství Krista. Převorova spokojenost s Lehnerovou prací vedla k tomu, že ten v kostele pracoval až do roku 1737 a postupně zde zhotovil i dalších devět oltářů: Úzkost Krista na hoře olivetské, Boletné matky Boží, sv. Valentina, sv. Vincence, sv. Trojice, Tajného utrpení Krista, sv. Hedviky, sv. Kateřiny Sienské a sv. Floriána.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Indra | jméno = Bohumír | odkaz na autora = Bohumír Indra | titul = Život a dílo opavského barokního sochaře Johanna Georga Lehnera. (Příspěvek k dílu Umělecké památky Moravy a Slezska.) | periodikum = Časopis Slezského zemského muzea | odkaz na periodikum = | rok = 1992 | měsíc = | ročník = B 41 | číslo = 1 | strany = 33-34 | url = | issn = 1211-3131}}</ref> V letech 1733–1734 byl kostel vydlážděn kameníkem Františkem Hanelem z Holešova u Těšína.<ref>''Barokizace kostela sv. Václava v Opavě, s. 27-28''</ref> V roce 1736 se přestavby dočkaly i varhany, které přebudoval opavský varhanář Václav Thiel.<ref>''Dějiny dominikánského kláštera'', s. 215.</ref>
 
V důsledku velkoryse pojaté barokizace kostela upadl dominikánský klášter do dluhů, které nevyřešil ani odprodej klášterního stříbra v roce [[1739]]. V roce [[1756]] bylo zadlužení kláštera vyčísleno na 23 155 [[Rakousko-uherský zlatý|zlatých]]. Situaci dále zhoršil velký požár města [[25. srpen|25. srpna]] [[1758]] při kterém byly zničeny střechy na kostele a oheň také značně poškodil hlavní oltář i tři boční oltáře. V roce [[1760]] byl zrušen hřbitov před kostelem a v kostele bylo zakázáno pochovávat zemřele pokud sami nebyli členy dominikánského řádu. Požárem poškozené fresky na klenbách kostela restauroval v roce [[1765]] [[Josef Matyáš Lassler]]. Protože fresky v jižní lodi byly asi značně poničeny, byla zde malba z klenby seškrabána a nahrazena jednoduchými kartušemi s výjevy ze života svatého Dominika. Snad v téže době byly vymalovány i dvě pole barokní klenby v kostelní kapli svatého Dominika, a také christologické scény z takzvané Moravské kaple.<ref name = "Halátek95">{{Citace sborníku | příjmení = Halátek | jméno = Dalibor | odkaz na autora = | příjmení sestavitele = Grůza | jméno sestavitele = Antonín | odkaz na sestavitele = | příjmení sestavitele2 = Vymětalová | jméno sestavitele2 = Martina | odkaz na sestavitele2 = | titul = Barokní nástěnné malířství v Opavě | sborník = Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě | vydavatel = Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě | místo = Ostrava | rok vydání = 2006 | isbn = 80-85034-35-2 | strany = 95}}</ref> Obnova kostela po požáru byla dokončena v roce [[1765]]. V letech [[1771]]–[[1774]] byly do kostela pořízeny nové [[varhany]] od Fridricha Viléma Schäfflera z [[BřehBrzeg|Břehu]]u za 1150 zlatých. Stavba nových varhan ale vedla jen k dalšímu zadlužení kláštera.<ref>''Dějiny dominikánského kláštera'', s. 231–232..</ref>
 
=== Zrušení kostela ===