Neapol: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 3 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8) (Martin Urbanec)
Řádek 45:
 
== Dějiny ==
Historie Neapole je dlouhá a pestrá. Neapolská oblast byla osídlena již od doby kamenné.<ref>[http://www.beniculturali.it/mibac/multimedia/MiBAC/documents/1321279221421_PAESTUM_2011_web.pdf Neolitické nálezy na náměstí Piazza Santa Maria degli Angeli (2011) publikovány na Beniculturali.it]</ref><ref>[http://members.virtualtourist.com/m/938ff/23f84/6/?o=3 "Neapolis Station – Archaeological Yards"]. Virtualtourist.com. 12. 6. 2005. Vyhledáno 7. 9. 2012.</ref> První řecké osady byly založeny v oblasti Neapole v 2. tisíciletí př.n.l.<ref>[https://books.google.com/books?id=GhB4VDYuJXsC&pg=PA99 Books.google.it]</ref> Na konci řeckého [[Temné období|temného období]] zde kolem 9.-8. století př.n.l. prosperovala větší pevninská kolonie, původně známá jako Parthenopé.<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=Archemail.it |url=http://www.archemail.it/notizie2011.htm |datum přístupu=17-03-2018 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130329184949/http://www.archemail.it/notizie2011.htm#21/10/2011_Napoli,_Gli_scavi_della_Linea_6_portano_alla_luce_una_novit%C3%A0_clamorosa:_la_Napoli_greca_%C3%A8_stata_fondata_nell%C2%B4ottavo_secolo_a._C.,_non_nel_settimo__%28Repubblica%29 Archemail.it]|datum archivace=29-03-2013 |nedostupné=ano }}</ref> Tato řecká kolonie byla obnovena jako Neapolis v 6. století př.n.l.<ref>Daniela Giampaola, Francesca Longobardo, Naples greek and roman, Electa Naples 2000</ref> a hrála potom důležitou roli ve [[Magna Graecia|Velkém Řecku]].
 
Řecká kultura v Neapoli byla důležitá pro pozdější římskou společnost. Když se město stalo součástí [[Římská republika|římské republiky]] v její centrální provincii, rozvinulo se jako důležité kulturní centrum.<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=History of Naples |url=http://utenti.multimania.it/notonlynaples/NAPOLI_STORIA.HTM History|datum ofpřístupu=2018-03-17 Naples] {{webarchive|url archivu=https://web.archive.org/web/20101020000000/https://web.archive.org/web/20101020134513/http://utenti.multimania.it/notonlynaples/NAPOLI_STORIA.HTM |datedatum archivace=2010-10-20 |nedostupné=ano }}</ref> Příkladem politické a kulturní svobody v Neapoli je [[Publius Vergilius Maro|Vergilius]]. Neapol je mikrokosmem evropských dějin, protože viděla několik civilizací přicházet a odcházet, přičemž každá v ní zanechala stopy také v oblasti umění a architektury. Byla postupně hlavním městem vévodství, království a říše<ref group="pozn.">[[Aragonská koruna]] a mnohá území v držbě [[Anjouovci|Anjouovců]]</ref> a byla prvořadým kulturním centrem, zejména během [[Renesance (historická epocha)|renesance]] a [[Humanismus|humanismu]] v 17. až 19. století. Během [[Neapolská válka|neapolské války]] Neapol podporovala [[Risorgimento|sjednocení Itálie]].
 
=== Řecké a římské období ===
Řádek 54:
První řecké osady vznikaly na území dnešní Neapole ve 2. tisíciletí př.n.l. Prvním předchůdcem dnešního města byla kolonie Parthenopé, založená na kopci Pizzofalcone (dnes Monte Echia) kolem roku [[700 - 709 př. n. l.|700]] př.n.l. obyvateli z nedalekých řeckých [[Kúmy|Kúm]]. [[Parthenopé (mytologie)|Parthenopé]] bylo v [[Řecká mytologie|řecké mytologii]] jméno [[Siréna (mytologie)|sirény]].<ref>Z. B. Lykophron, [[Alexandra (Lykophron)|''Alexandra'']] s. 712 a další.</ref> [[Mýtus|Báj]] vypráví, že ji moře mrtvou vyplavilo na břeh u skalnatého ostrůvku [[Megaride]] (dnes spojeného sypanou hrází s pevninou). Stalo se tak poté, co se do jeho vln vrhla, když se jí nepodařilo očarovat svou písní [[Odysseus|Odyssea]]. Parthenopé zde byla pohřbena a na jejím hrobě byl slaven její kult s každoročními dary a obětmi býků.<ref>Lykophron, ''Alexandra'' s. 717-721; [[Dionysios von Alexandria (Geograph)|Dionysios Periegetes]] s. 357 a další.; [[Strabon]], ''Geographika'' 1, 23; 1, 26; 5, 246.</ref> Město se brzy se svou mateřskou metropolí Kúmami rozešlo a stalo se jejím konkurentem. Potom však Partenopé zažilo úpadek pod hegemonií [[Etruskové|Etrusků]] v [[Kampánie|Kampánii]] během 5. století př. n. l.
 
Nedávné archeologické objevy podávají svědectví, že již v 6. století př. n. l. (ne až v roce [[470 př. n. l.|470]] př.n.l. po bitvě u Kúm, jak se soudilo dříve) bylo město obnoveno a nová městská osada Neapolis (v [[Starořečtina|klasické řečtině]] ''Νεάπολις'') byla založena ve vnitrozemí. Ta se nakonec stala jedním z předních měst ve Velkém Řecku. Prvotní centrum Parthenopé na kopci Pizzofalcone se začalo nazývat prostě ''Palaipolis'' (latinsky: ''Palaepolis''), "staré město". Nejpozději v době [[Druhá punská válka|2. punské války]] již byla Neapolis silně opevněna, takže [[Kartágo|kartaginský]] vojevůdce [[Hannibal]] musel od města, které v té době bylo spojencem Říma, odtáhnout.<ref name="rome">{{cite news|url=http://naples.rome-in-italy.com/history_naples_1.html|publisher=Naples.Rome-in-Italy.com|title=Antic Naples|date=8. 1. 2008|deadurl=yes|archiveurl=https://web.archive.org/web/20081225013134/http://naples.rome-in-italy.com/history_naples_1.html|archivedate=25. 12. 2008|df=}}</ref> Dalšími významnými architektonickými prvky ve městě byly [[odeon]], [[Starověké řecké divadlo|divadlo]] a chrám městských patronů [[Dioskúrové|Dioskúrů]], neboli božských dvojčat Kastóra a [[Pollux|Polydeuka]]. Ačkoli byla Neapolis podmaněna nejprve [[Samnium|Samnity]] během 5. století př. n. l.<ref>{{cite news|publisher=Touring Club of Italy|title=Touring Club of Italy, Naples: The City and Its Famous Bay, Capri, Sorrento, Ischia, and the Amalfi, Milano|url=https://books.google.com/books?id=u23MlfA8pcoC&printsec=frontcover&dq=Touring+Club+of+Italy,+Naples:+The+City+and+Its+Famous+Bay,+Capri,+Sorrento,+Ischia,+and+the+Amalfi&hl=en&ei=jD_HTaW2H6Th0gHlp7TxBw&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=1&ved=0CGgQ6AEwAA#v=snippet&q=campanian%20people&f=false|isbn=88-365-2836-8|page=11|year=2003}}</ref> a poté Římany,<ref>Touring Club of Italy, Naples: The City and Its Famous Bay, Capri, Sorrento, Ischia, and the Amalfi, Milano, únor 2003</ref> zachovala si dlouho svou řeckou kulturu (významným pozůstatkem řeckého vlivu je též skutečnost, že se moderní Neapolitáni stále označují jako ''Partenopei'', "Parthenopejci").<ref>[[http://www.wordsense.eu/partenopeo/]] Vyhledáno 21. 3. 2018.</ref><ref>{{cite news|url=http://www.lapartenope.net/index.php?id=85|publisher=La Partenope|title=The Story of La Partenope|date=24. 6. 2007|accessdate=21-03-2018|archiveurl=https://web.archive.org/web/20070928014314/http://www.lapartenope.net/index.php?id=85}}</ref><ref group="pozn.">nazývají se tak nejen fanoušci fotbalového klubu [[SSC Neapol]], ale sebe tak často označují i obyvatelé Neapole jako takoví.</ref>
 
V&nbsp;roce [[326 př. n. l.]] v&nbsp;průběhu [[Samnitské války|samnitských válek]] Římané dobyli Neapol.<ref name="rome"/> V římské době bylo město prosperujícím střediskem [[Helénismus|helénistické kultury]], která přitahovala Římany, kteří chtěli zdokonalit svou znalost řecké kultury. Příjemné klima z něj činilo známé letovisko, o kterém se zmiňuje Vergilius. Město se pyšnilo početnými luxusními vilami, které lemovaly pobřeží od [[Pozzuoli|Pozzuolijského]] zálivu až po [[Sorrento|Sorrentský]] poloostrov. Dnešní rezidenční čtvrť Posillipo na severním pobřeží Neapolského zálivu převzala své jméno od ruin ''Villy Pausílypon'', což znamená v řečtině „pauza“ nebo „odpočinek od starostí“. Římané propojili město se zbytkem Itálie svými slavnými [[Římské silnice|silnicemi]], a také vyhloubenými horizontální průchody, které propojily Neapol s Pozzuoli, rozšířili přístav a přidali veřejné lázně a [[Akvadukt|akvadukty]] ke zlepšení kvality života v Neapoli. Ve městě se také konalo mnoho oslav svátků a různých společenských a sportovních akcí. V&nbsp;průběhu staletí hostila Neapol mnoho římských císařů, kteří zde trávili své volné chvíle mezi vládnutím, zmiňován bývá pobyt císařů [[Tiberius|Tiberia]] a [[Claudius|Claudia]].<ref name="rome"/> Roku [[476]]&nbsp;n.&nbsp;l. byl poslední nominální [[císař]] [[Západořímská říše|západořímské říše]] [[Romulus Augustus]]) sesazen [[Germáni|germánským]] králem [[Odoaker|Odoakrem]] z kmene [[Skirové|Skirů]] a uvězněn v&nbsp;[[Castel dell'Ovo]].