Obléhání Brna (1645): Porovnání verzí

Ihned [[24. srpen|24. srpna]] [[1645]] vyslal de Souches posly k arcivévodovi Leopoldovi Vilémovi s podrobnou zprávou o celém obléhání Brna a se žádostí o přímluvu a doporučení císařské milosti při náhradě vzniklých škod. Císař Ferdinand III. vydal [[22. září]] v [[Linec|Linci]] resoluci, která obsahovala řadu bodů, v nichž byly ohodnoceny zásluhy brněnských měšťanů. Šlo hlavně o pomoc materiálovou, dále bylo Brno a všichni jeho měšťané na šest let osvobozeni od všech daní a přirážek. Obci byla také poskytnuta finanční výpomoc ve výši třicet zlatých formou ročního odpočtu tří tisíc zlatých z daní. Městu Brnu byl také později vylepšen městský znak. Koncem roku [[1647]] osvobodil císař měšťany od placení cla, mýta a jakýkoliv poplatků ze zboží. Brnu bylo také uděleno právo konat koňské a dobytčí trhy. Kromě těchto obecných odměn byli osobně vyznamenáni a odměněni jednotliví brněnští měšťané, vojáci a studenti. Četní tovaryši, měšťanští pomocníci a obyvatelé brněnských předměstí, kteří se při obléhání vyznamenali, dostali v Brně měšťanská práva a byli osvobozeni od povinných poplatků. Z vojáků byli samozřejmě nejlépe oceněni vojenský velitel města de Souches a velitel posádky na Špilberku Ogilvy. Raduit de Souches byl povýšen na [[Hrabě|hraběte]], dostal darem od města [[Dům pánů z Lipé|Schwanzův palác]] na [[Náměstí Svobody (Brno)|Dolním trhu]] a čekala ho další skvělá vojenská kariéra. Následující měsíce a roky se stále podílel na vytlačování Švédů z Moravy a [[Čechy|Čech]], za což získal mnohé další statky na Moravě.

 

 

''„Postůj tiše, poutníče, chceš-li zvědět, který vojevůdce jest zde pochován. Jest to velký hrdina, známý daleko široko, jehož se nepřítel obával jako úderu hromu. Císař Ferdinand III. a Leopold I. poznali dosti za 38 roků jeho hrdinnou odvahu všude tam, kam ho poslali. Tento velký hrdina zmařil Švédům, kteří obléhali Brno a chtěli se zmocnit i Špilberku, jejich úmysly, když jako velitel posádky tasil svůj ostrý meč, a nejen, že osvobodil obě místa od nepřátel, nýbrž je i tak zastrašil, že z Moravy i Rakous a Čech museli před ním prchati, sklízejíce ostudu a výsměch...“''<ref>{{Citace elektronického periodika

S obléháním Brna je spjata nejznámější brněnská [[pověst]], která vysvětluje tradici, proč se zvoní na Petrově poledne o hodinu dřív. Švédové podle ní obléhali město již více než čtyři měsíce a jejich útoky ani snahy město vyhladovět nevedly k cíli. [[15. srpen|15. srpna]] podnikl velitel švédského vojska Torstenson generální útok s prohlášením, že pokud město nepadne do poledne toho dne, obléhání skončí a odtáhne pryč. Jeho výrok se měl donést Brňanům a když byli útočníky zle tísněni a poledne ještě daleko, napadlo kohosi začít zvonit poledne o hodinu dříve, dokud byla pozice obránců ještě silná. Generál Torstenson pak měl dostát svému rozhodnutí a obléhání ukončit. Brno bylo zachráněno a na připomínku této události zvoní každý den zvony [[Katedrála svatého Petra a Pavla|katedrály sv. Petra a Pavla]] poledne už v jedenáct hodin. Pověst, která může vycházet z dozvuků dávné válečné propagandy, ovšem není pravdivá a skutečnost je pro Brňany ještě příznivější: poslední generální šturm [[15. srpen|15. srpna]] trval až do večera a byl spolehlivě a kompletně odražen, načež Torstenson pro vyčerpání svých vojsk a nedostatek času obléhání vzdal.

 

''Když prý Torstenson začal obléhat Brno, díval se dlouho na město a na hrad, pak prý se zasmál a řekl: „S touhle myší dírou budeme hotovi do tří dnů a ten hrádek dobudeme nejpozději do týdne.“''