Kaplířové ze Sulevic: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m rozsah
Závěrečné sekce, odkazy
Řádek 21:
== Historie ==
[[Soubor:Kaspar Kaplir ze Sulevic 1869 Sadeler Scheiwl.png|thumb|Kašpar Kaplíř ze Sulevic]]
V první polovině [[14. století]] se uvádí jako první předek rodu [[Pešek Kaplíř ze Sulevic]]. O několik let později se jeho rod rozdělil na několik větví. Objevil se například [[Kunat Kaplíř ze Sulevic]] (''Kunadus Kapler de Sulewic''), [[Petrman z Milešova]] či Petr Kaplíř ze Sulevic (v letech 1392–1393 [[Seznam rektorů Univerzity Karlovy|rektor právnické univerzity v Praze]], též [[probošt]] u kostela sv. Kříže ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]]). Hlavní větev založili bratři [[Hanuš Kaplíř ze Sulevic|Hanuš]] a [[Bušek Kaplíř ze Sulevic|Bušek]], která se později rozmnožila a vytvořila další odnože. K hlavní větvi přibylo dalších šest linií. Majetek drželi převážně na Lovosicku a [[Okres Litoměřice|Litoměřicku]] (např. [[Libochovany]], [[Milešov (zámek)|Milešov]], [[Nedvědíč]], [[Bílý Újezd (Velemín)|Újezd pod Ostrým]], [[Solany]], [[Skalka (hrad a zámek ve Vlastislavi)|Skalku]], [[Tuchořice]] či [[Netluky]]). Jedna z větví více než sto let vlastnila [[Vimperk]]. Po jistou dobu měli v držení i [[Zvíkov (hrad)|Zvíkov]], který později vyměnili za [[Zbiroh]].
 
Po porážce na [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] část rodu emigrovala, jiní se později vrátili. Mezi nejznámější příslušníky rodu patří členové poslední třebívlické větve:
[[Kašpar Kaplíř ze Sulevic]] (asi [[1541]]–[[1621]]1541–1621) působil jako [[purkrabí]] na [[Karlštejn]]ě a císařský rada. Měl značnou autoritu i u českých stavů. Jako jeden z direktorů [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] [[Staroměstská exekuce|popraven na Staroměstském náměstí]] v [[Praha|Praze]]. Pouze rozsudek mu byl „zmírněn“ – po stětí nebyl rozčtvrcen. Jeho vnuk [[Oldřich Kaplíř ze Sulevic|Oldřich]] odešel kvůli své víře do ciziny; roku [[1653]] v chudobě ve [[Švédsko|Švédsku]] zemřel.
 
Druhý Kašparův vnuk [[Zdeněk Kašpar Kaplíř ze Sulevic|Kašpar Zdeněk]] se stal císařským důstojníkem, kvůli čemuž musel přestoupit na [[Římskokatolická církev|katolické náboženství]], bojoval za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Jako člen dvorské válečné rady a později císařský generál byl povýšen do stavu říšských [[hrabě|hrabat]]. Proslavil se roku [[1683]], kdy řídil [[Bitva u Vídně|obranu Vídně]] obležené Turky a kterou se mu podařilo uhájit. Zemřel bez dědiců v témže roce a zanedlouho vymřel i celý rod.
 
== Erb ==
Řádek 34:
== Příbuzenstvo ==
Spojili se s [[Hrzánové z Harasova|Hrzány z Harasova]], kteří po vymření Kaplířů převzali jejich majetek, dále pak s [[Lobkovicové|Lobkovici]], [[Kolovratové|Kolovraty]] či [[Doupovcové z Doupova|Doupovci]].
 
== Související články ==
* [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů|Seznam českých šlechtických rodů]]
 
== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie| příjmení = Halada| příjmení2 = | jméno = Jan| jméno2 = | titul = Lexikon české šlechty| vydavatel = AKROPOLIS| místo = Praha| rok = 1992| kapitola = Kaplířové ze Sulevic | strany = 68-69| isbn = 80-901020-3-4}}
 
=== Související články ===
* [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů|Seznam českých šlechtických rodů]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
 
{{Portály|Středověk|Novověk|Česko}}