Městský tepelný ostrov: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+navbox
M-sche (diskuse | příspěvky)
Řádek 1:
[[Soubor:Atlanta_thermal.jpg|náhled|Termický obrázek amerického města [[Atlanta]] ([[Georgie]]) z 11.-12–12. května 1997.]]
'''Městský tepelný ostrov''' (též '''tepelný ostrov města''' nebo '''tepelný ostrůvek''') je [[město|městská]] zástavba, která vykazuje znatelně vyšších [[teplota|teplot]] než její okolí. Teplotní rozdíly jsou větší v [[noc]]i než ve [[den|dne]] a v [[zima|zimě]] než v [[léto|létě]] a jsou nejvýraznější při slabém větru či bezvětří. Hlavní příčinou tepelných ostrůvků je překrytí původní plochy [[vegetace]] pozemními komunikacemi a budovami. [[Asfalt]] a [[beton]], které jsou použity, nemají schopnost přijímané [[Sluneční energie|sluneční záření]] upotřebit a přeměnit na chemickou či jinou energii, jak tomu probíhá u [[vyšší rostliny|vyšších rostlin]]; mají též větší tendenci dopadající světelné a tepelné záření absorbovat. V případě térových a asfaltových silnic absorpci prohlubuje tmavá barva těchto komunikací. Druhotným přispěvatelem je vyplýtvaná tepelná energie dodávaná do jednotlivých domů a bytů. Spolu s tím, jak roste přeměna původní krajiny, roste i teplota v centrech tepelných ostrovů.
 
Řádek 6:
 
== Účinek ==
Účinek tepelných ostrovů lze výrazně ovlivnit „zelenou zástavbou“; v případové studii u německého [[Stuttgart]]u byl v ulicích s vysázenou zelení zaznamenán úbytek tepla o 2-42–4 °C. Příspěvek ke [[globální oteplování|globálnímu oteplování]] je u městských ostrovů jen nepatrný a lokálního charakteru. To, co však tepelné ostrovy ovlivňují ve větší míře, jsou tepelné poměry a pochody v [[atmosféra|atmosféře]] a množství [[déšť|srážek]]. Například, měsíční dešťové srážky jsou o 28 % větší směrem po větru k městským částem než proti větru.
 
Městské tepelné ostrovy mají negativní vliv na lidi, kteří v nich žijí - v horkých letních dnech podporují synergii zdravotních potíží způsobených vedry - přehřátí, dehydratace, apod<ref>http://recetox.muni.cz/obr/File/prednasky/holoubek/chzp-i-09-primarni-znecisteni-atmosfery.pdf</ref>.
 
== Příklad ==
Příkladem městského tepelného ostrova může být centrum [[Praha|Prahy]]. Průměrná roční teplota ({{nowrap|[[1961]]–[[1990]]}}) na [[meteorologická stanice|meteorologické stanici]] v Praze-[[Karlov]]ě (261 m n. m.) činila +9,4&nbsp;°C (leden -0−0,9&nbsp;°C, červenec +19,1&nbsp;°C), zatímco meteorologická stanice [[Semčice]] (234 m n. m.) ve srovnatelné nadmořské výšce a zeměpisné poloze vykazovala za stejné období průměrnou roční teplotu +8,7&nbsp;°C (leden -1−1,9&nbsp;°C, červenec +18,3&nbsp;°C). Nejvýraznější efekt městského tepelného ostrova bývá za jasných, klidných, zimních nocí.
 
== Odkazy ==