Galerie Klatovy / Klenová: Porovnání verzí

Panství Klenová bylo roku 1948 zestátněno a během kolektivizace v roce 1951 připadlo tamnímu JZD. Areál hradu a novogotický zámek s vilou patřil předtím rodině Vrbových a malířka [[Vilma Vrbová-Kotrbová]] zde bydlela do roku 1978. Samotný hrad pod správou Národní kulturní komise postupně chátral.<ref>Bejvlová B, 2016, s. 37-38</ref> Dalšímu ničení [[Klenová (hrad)|Hradhradu Klenová]] zachránilzabránil malíř [[Vladimír Levora]], který ho roku 1963 začal opravovatpřipravovat sezřízení záměremgalerie zříditobrazů zdena klenovském zámku a galerii plastik ve volné přírodě. K založení Okresní galerie výtvarného umění na zámku a hradu Klenová došlo 1. ledna 1965 a [[Vladimír Levora|Levora]] se stal jejím prvním ředitelem. Kromě soch zde bylo v počátečních letech vystaveno převážně české umění 19. století zapůjčené ze sbírek [[Národní galerie v Praze]] a [[Západočeská galerie v Plzni|Západočeské galerie v Plzni]]. Na počátku [[normalizace]] roku 1973 ztratila klenovská galerie samostatnost a stala se součástí Okresního muzea v [[Klatovy|Klatovech]].<ref>[http://www.gkk.cz/cs/o-galerii/historie/ Galerie Klatovy / Klenová: Historie]</ref> V následujícím období chyběli v galerii odborní pracovníci a její výstavní i akviziční činnost byla omezena. Po propuštění [[Vladimír Levora|Vladimíra Levory]] (1974) vedl galerii nejprve Karel Adámek, jehood nadřízenýmroku byl1980 ředitel Okresního muzea Antonín Šatra.

Roku 1978 získala galerie další výstavní prostory ve vile manželů Kotrbových, kde byla zároveň zřízena expozice děl národní umělkyně [[Vilma Vrbová-Kotrbová|Vilmy Vrbové-Kotrbové]] (zrušena 1989). [[Klenová (hrad)|Hrad]] s dlouhodobě zanedbanou údržbou postihla série havárií (postupné zřícení vstupní i studniční věže, hradby, části paláce) a během oprav, které probíhaly až do roku 1987, byl z větší části nepřístupný.<ref>arch. F Kašička, Klenová - stavební proměny hradního souboru v dávné i nedávné minulosti, in: Brokeš V a kol., 1995</ref><ref>Antonín Nyč, in: Brokeš V a kol., 1995</ref> Roku 1979 byl na zámku zahájen program sezónních výstav výstavou Maxmiliána Pirnera, kterou připravil Roman Prahl.<ref>Jiří Kotalík, in: Brokeš V a kol., 1995</ref> Větší opravy hradu probíhaly až do roku 2010.

Od roku 1989, kdy se galerie znovu osamostatnila a přešla pod správu Ministerstva kultury, je její součástí také ''Galerie U Bílého jednorožce'' v Klatovech, která sídlí v rekonstruovaném historickém domě čp. 149 na náměstí v Klatovech. Jde o jednu z nejstarších renesančních budov v Klatovech, v jejímž přízemí je barokní lékárna U Bílého jednorožce (zal. 1639).<ref>[https://www.klatovy.cz/klatovy/fr.asp?tab=snet&id=2155&burl=&pt=HS Barokní lékárna U Bílého jednorožce]</ref> Do roku 1989 byla v budově expozice městského muzea ''Pokrokové tradice a revoluční boje dělnické třídy na Klatovsku'' (1986), ale po pádu komunistického režimu zde byly instalovány výstavy fotografií z [[Sametová revoluce|listopadových demonstrací]] a z [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|okupace roku 1968]], na které navázaly výstavy umění. Roku 1990 zde byla v prostorách bývalého muzea zřízena výstavní galerie a ředitelkou jmenována M. Flašarová.<ref>P. Nikl, in: Brokeš V a kol., 1995</ref>

V devadesátých letech vedlabyla v Galerii Klatovy / Klenová zaměstnána historička umění Helena Hrdličková, autorka série výstav ''Šedá cihla'', které zmapovaly celou tehdejší výtvarnou scénu, včetně exilu. K roku 2000 připravila výstavu ''Portrét roku 2000'', kde se představili i nejmladší výtvarníci, včetně studentů AVU. Na Klenové zavedla tradici mezinárodních výtvarných sympozií studentů vysokých škol. Od roku 1997 užívá Galerie Klatovy / Klenová jako výstavní prostory také rekonstruovanou Sýpku na Klenové.

Jako kurátor a později ředitel (2000–2009) působil v galerii od roku 1996 [[Marcel Fišer]]. Fišer založil mezinárodní''Mezinárodní symposium Linorytulinorytu'' na Klenové, navázal přeshraniční spolupráci s výtvarníky Horní Falce, ve spolupráci se Zámkem Týnec začal vydávat galerijní časopis ''Pars'' a zahájil výstavy absolventů evropských vysokých škol Start Point (2003–2009).<ref>Šiklová L, 2016, s. 68</ref> V té době v galerii působili jako kurátoři Martin Souček, Magdaléna Krejčová (Wells), Pavel Vančát, Jan Freiberg nebo Edith Jeřábková. Mezi významné výstavní projekty té doby patří výstavy ''Divočina – příroda, duše, jazyk'' nebo ''Od země přes kopec do nebe…'' kurátora Jiřího Zemánka.

Po jehoFišerově nedostatečně odůvodněném a odbornou veřejností kritizovaném odvolání<ref>[https://zpravy.idnes.cz/v-galerii-klatovy-klenova-byl-vyborny-reditel-mozna-prave-proto-musel-odejit-18y-/zpr_archiv.aspx?c=A090323_182614_kavarna_bos iDNES: V Galerii Klatovy/Klenová byl výborný ředitel. Možná právě proto musel odejít, 24.3.2009]</ref> proběhlo několik výběrových řízení a teprve po roční pauze<ref>[http://www.radio.cz/cz/rubrika/zpravy/plzensky-kraj-temer-po-roce-obsadil-misto-reditele-galerie Radio Praha: PLZEŇSKÝ KRAJ TÉMĚŘ PO ROCE OBSADIL MÍSTO ŘEDITELE GALERIE]</ref> hejtmanství Plzeňského kraje jmenovalo ředitelkou ekonomku Hanu Kristovou a jako její zástupkyni Helenu Fenclovou.