Wikipedie

Bílkoviny ve výživě člověka: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Zpřesnění formulací a zlepšení slohu textu. Současná verze stránky více odpovídá realitě a přináši čtenáři více užitečných informací.
mBez shrnutí editace
Řádek 1:
'''[[Bílkovina|Bílkoviny]] v lidské výživě''' jsou nezbytné pro tvorbu a obnovu tkání organizmu, jsou součástí [[enzym]]ů a [[Hormon|hormonů]], zajišťují transport látek v organizmu a jsou zdrojem energie.<ref name="PIŤHA & POLEDNE">PIŤHA & POLEDNE. ''Zdravá výživa pro každý den''. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2009.</ref> Nejmenší stavební složkou bílkovin jsou [[Aminokyselina|aminokyseliny]]. Teprve ty jsou dále v organismu využitelné, podle jejich množství a skladby určujeme jejich kvalitu.<ref>KUNOVÁ, Václava. ''Zdravá výživa.'' Praha: Grada Publishing, 2004.</ref> [[Aminokyselina|Aminokyseliny]] dělíme na esenciální, semiesenciální a neesenciální. [[Aminokyselina|Aminokyseliny]], které si naše tělo není schopno vyrobit samo, nazýváme esenciální. Podle počtu zastoupení esenciálních aminokyselin se dále bílkoviny rozdělují na plnohodnotné a neplnohodnotné.<ref name="PIŤHA & POLEDNE" />
 
Plnohodnotné bílkoviny jsou obsaženy ve výrobcích z [[mléko|mléka]] ([[mléčné výrobky]]), [[syrovátka|syrovátky]] a [[vejce|vajec]]. Dále sem řadí [[maso]] vepřové, hovězí, skopové, drůbeží, zvěřinové, rybí a další. Dnes již víme, že konzumace rostlinných bílkovin, které jsou mj. v  [[Luštěnina|luštěninách]], [[Obilovina|obilovinách]], [[Oříšek|ořechách]], [[Zelenina|zelenině]] a [[Lilek brambor|bramborách]] je z hlediska aminokyselin dostačující a není třeba tyto potraviny nijak zvlášť kombinovat v rámci jednoho jídla. Postačuje tedy konzumace bílkovin z různých rostlinných zdrojů během dne.<ref>{{cite journal|title=Position of the American Dietetic Association: Vegetarian Diets|journal=Journal of the American Dietetic Association|date=July 2009|volume=109|issue=7|pages=1267–1268|url=http://www.vrg.org/nutrition/2009_ADA_position_paper.pdf|accessdate=13 January 2017|doi=10.1016/j.jada.2009.05.027|pmid=19562864|last1=Craig|first1=WJ|last2=Mangels|first2=AR}}</ref><ref>{{cite web|title=Vegetarian, Vegan Diet & Heart Health|url=https://www.goredforwomen.org/live-healthy/first-steps-to-prevent-heart-disease-and-be-heart-healthy/vegetarian-vegan-diet-heart-health/|website=Go Red For Women|publisher=American Heart Association|accessdate=13 January 2017|ref=GoRed}}</ref> Semiesenciální jsou důležité pro růst a neesenciální si tělo dokáže samo vyrobit z esenciálních.<ref name="KLIMEŠOVÁ & STELZER">KLIMEŠOVÁ & STELZER. ''Fyziologie výživy''. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013.</ref>
 
Bílkoviny jsou dvojího původu: živočišného ([[maso]], [[mléko]], [[vejce]]) a rostlinného ([[luštěniny]], [[obiloviny]], [[Lilek brambor|brambory]], [[těstoviny]] a [[Sója luštinatá|sója]]). Člověk může získat dostatečné množství esenciálních aminokyselin konzumací potravy výlučně rostlinného původu, jako například na [[Veganství|veganské]] stravě.<ref>{{Citace elektronického periodika
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Bílkoviny_ve_výživě_člověka“