Kostel svatého Štěpána (Praha): Porovnání verzí

Kostel sv. Štěpána byl založen [[Karel IV.|Karlem IV.]] současně s&nbsp;Novým Městem v&nbsp;polovině 14. století, kdy plnil funkci [[farní kostel|farního kostela]] pro horní část Nového Města pražského (pro dolní část Nového Města plnil tuto funkci [[Kostel svatého Jindřicha a svaté Kunhuty|kostel sv. Jindřicha]]). Kostel v&nbsp;době vzniku spravoval [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|řád křižovníků s&nbsp;červenou hvězdou]], když právě od křížovníků [[Karel IV.]] získal většinu pozemků pro založení Nového Města.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Lorenc | jméno = Vilém | odkaz na autora = | titul = Nové Město pražské | vydavatel = SNTL | místo = Praha | rok = 1973 | počet stran = 232 | strany = 99}}</ref> Kostel se stavěl v letech 1351-14011351–1401, kdy je jako hlavní stavitel zmiňován mistr Jiří. Dokončení západní věže je datováno na rok 1401, kdy již celý kostel musel být postaven. Ke kostelu náležel rozsáhlý pozemek (vyplňující většinu prostoru mezi dnešními ulicemi Štěpánská, Ječná, Na Rybníčku a Žitná), na kterém byl rozsáhlý hřbitov (např. při [[Černá smrt|morové epidemii]] v&nbsp;roce 1502 bylo na hřbitově pochováno více než 15 tis. osob)<ref>Lorenc, s. 110.</ref> a farní zahrada. Na pozemku byla postavena fara (v jihozápadním rohu), škola, dřevěná [[zvonice]] (přestavěná na kamennou začátkem 17. století), kaple Všech svatých a Jeruzalémská kaple<ref>Lorenc, s. 166.</ref>; na pozemku také ležela rotunda sv. Longina.

V&nbsp;roce 1686 byla k&nbsp;jižní stěně lodi přistavěna tzv. Kornelská kaple (viz níže), k&nbsp;severní stěně [[sakristie]] pak roku 1739 otevřená kaple Branberská. Roku 1866 byla k&nbsp;severní části [[Loď (architektura)|lodi]] přistavěna [[Novogotika|novogotická]] předsíň. [[Purismus (architektura)|Puristická úprava]] z&nbsp;let 1874-18791874–1879, při níž byly vytvořeny nové [[kružba|kružby]] v [[Kněžiště|presbyteriu]], nová okna v hlavní lodi, průčelí i v lodích vedlejších, je práce [[Josef Mocker|Josefa Mockera]], známého restaurátora té doby. Kostel spadá pod jurisdikci [[římskokatolická farnost u sv. Štěpána v Praze]] [[Arcidiecéze pražská|pražské arcidiecéze]].

Na západní straně věže ve 2. podlaží najdeme drobný zazděný [[výklenek]], ve 3. podlaží velké trojdělené gotické okno, opět navržené Mockerem a &nbsp; 5. podlaží architektonicky jednoduché dvojité gotické okno. Na samotném vrchu pod okapem střechy jsou umístěny novodobé hodiny. Zdi věže jsou omítnuty. K věži jsou připojena dvě schodiště, z&nbsp;jižní strany schodiště točité s&nbsp;průběžnými okénky se zkoseným [[ostění]]m, ze strany severní pak schodiště [[renesance|renesanční]] pravoúhlé, které zároveň kryje západní [[průčelí]] vedlejší severní lodi. V přízemí věže najdeme renesanční portál, který je půlkruhově sklenutý a v současnosti slouží jako hlavní vstup do chrámu.

Prostoru kostela dominuje raně barokní, dřevěný, portálový, dvoupatrový, černě lakovaný a zlacený hlavní oltář s titulním obrazem ''Ukamenování sv. Štěpána'' a obrazem v nástavci ''[[Nejsvětější Trojice|]]''Nejsvětější Trojice'']] od [[Matěj Zimprecht|Matěje Zimprechta]] z roku 1669.<ref>{{Citace monografie | titul = Ve stínu Karla Škréty. Pražští malíři v letech 1635–1680. Antonín Stevens, Jan Bedřich Hess, Matěj Zimprecht | místo = Praha| příjmení = Vácha | jméno = Štěpán| - | příjmení2 = Heisslerová | jméno2 = Radka| rok = 2017| vydavatel = Academia | isbn = 978-80-200-2801-3}}, s. 494–495.</ref> Oltář rámují plastiky [[Svatý Václav|''sv. Václava'']], [[Svatá Ludmila|''sv. Ludmily'']], v&nbsp;nástavci pak plastiky ''Madony'' a klečícího ''sv. Jana Evangelisty'' a [[Marie Magdalena|''sv. Máří Magdaleny'']].

U&nbsp;kostela v&nbsp;prostoru bývalého hřbitova, je samostatně stojící věž sloužící jako [[zvonice]]. Byla postavena na místě starší, dřevěné v&nbsp;letech [[1600]]—–[[1604]]. Zvony byly zrekvírovány během světových válek, zbyl zvon Štěpán o&nbsp;hmotnosti asi 2&nbsp;t z&nbsp;roku [[1490]] od novoměstského zvonaře Jiřího. <ref>http://stovezata.praha.eu/kostel-sv-stepana.html</ref>