Pernštejnové: Porovnání verzí

 

==== Vratislavovy děti ====

 

Nejvýraznější z nich byla [[Polyxena z Pernštejna|Polyxena]] (†[[1642]]), po otci nadaná schopná politička a hospodářka, mimořádná žena nejen ve své době, ale i v celých českých dějinách. Nejprve se provdala za [[Vilém z Rožmberka|Viléma z Rožmberka]], manželství však zůstalo bezdětné (i to byl jeden z důvodů vymření Rožmberků). Po Vilémově smrti ([[1592]]) zůstala nějakou dobou vdovou; žila na zámku v [[Roudnice nad Labem|Roudnici nad Labem]], kterou se jí povedlo získat od nemocného manžela. Když získala do poručenství sirotky po bratru Janovi, využila jejich statků k zlepšení své finanční situace. Roku [[1603]] se provdala za [[Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic|Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic]], nejvyššího kancléře království a Koruny, oddaného katolíka. (Spolu měli jednoho syna, [[Václav Eusebius Popel z Lobkovic|Václava Eusebia]].) Polyxena se Zdeňkem se stali hlavami místní španělské/habsburské strany, početně sice malé (katolíci tvořili asi desetinu obyvatel Koruny), ale velmi semknuté a mocné. Oba měli rozhodující podíl na intrikách vedoucích nakonec k výbuchu [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], porážce [[Česká konfederace|České konfederace]] a následné [[Rekatolizace|rekatolizaci]] českých zemí. Polyxena, která i v manželství s Lobkovicem své statky nadále spravovala sama, využila pobělohorských konfiskací a záměrně vyvolaného finančního krachu ([[kaláda|kalády]]) k velkému rozmnožení svých majetků. V průběhu dalších let aktivně prosazovala na svých panstvích nucené pokatoličtění, potlačila povstání poddaných a povolala proti nim [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]]. Významnými památkami na Polyxenu jsou mj. [[Klášter kapucínů v Roudnici nad Labem|kapucínský klášter v Roudnici]] a světoznámá soška [[Pražské Jezulátko|Pražského Jezulátka]].