Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 46 bajtů ,  před 1 rokem
m
Přidání odkazů
Termín '''plíseň''' představuje nesystematické označení pro skupinu [[houby|hub]], které pokrývají povrch substrátu jemným bílým nebo barevným [[mycelium|myceliem]].
 
Mezi plísně jsou zahrnuty [[fykomycety]] (pravé plísně) s rody ''Absidia'', ''Mucor'' ([[plíseň hlavičková]]) a ''Rhizopus'', [[Houby vřeckovýtrusné|vřeckaté houby]] (mj. s rody ''Bysochlamys'' a ''Neurospora'') a ''Fungi imperfecti'' (houby nedokonalé) s rody ''Alternaria'', ''Aspergillus'', ''Botrytis'', ''Cladosporium'', ''Fusarium'', ''Penicillium'', ''Scopulariopsis'', ''Sporotrichum'', ''Stachobotrys'' a ''Trichothecium''. Plísně jsou většinou [[saprofyt]]ické, mohou být užitečné (produkují-li antibiotika, organické kyseliny, příp. [[enzym]]y v průmyslovém měřítku) nebo škodlivé (působící [[mykóza|mykózy]] lidí, zvířat i rostlin, tvořící [[mykotoxiny]], rozkládající potraviny a krmivo, kazící dřevo, kůži, papír, textilie aj.).
 
== Využití plísní ==
Různé druhy hub, které se nazývají plísněmi, mají využití ve farmaceutickém, chemickém i potravinářském průmyslu. Nejznámější je využití druhu ''[[Penicillium chrysogenum|Penicillium notatum]]'', který produkuje známá [[Antibiotikum|antibiotika]] (látky, které zabíjejí živé [[mikroorganismus|mikroorganismy]], zejména [[bakterie]]). Léky, které se z tohoto druhu vyrábějí, jsou známy pod názvem penicilin. Za objev [[penicilin]]u dostal roku 1945 [[Nobelova cena|Nobelovu cenu]] [[Alexander Fleming]] a spolu s ním i jeho spolupracovníci Chain a Florey. V potravinářství se používají např. sýrové plísně ''[[Penicillium roqueforti]]'' či ''[[Penicillium camemberti]]''.
 
== Externí odkazy ==
190

editací