Adolf ze Schwarzenbergu (1551): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
comm a obr z wd, fmt, typo, port
zmena havran na krkavec . Oboji ma v nemcine stejny jmeno, proto se to v cestine muze lehce zamenit. Krkavec je mrchozrout narozdil od havrana (proto havran ani nedava smysl) Zdroj, ktery to potvrdil jsou napriklad i soucasni predstavitele rodu Schwarzenbergu.
Řádek 2:
'''Adolf hrabě Schwarzenberg''' ([[1551]]– [[29. červenec|29. července]] [[1600]]) byl příslušníkem šlechtického rodu [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergů]] a císařský polní maršálek.
 
Působil nejprve v [[Bavorsko|bavorských]] vojenských službách, později bojoval ve [[Španělsko|španělském]] vojsku vévody z Alby. V roce [[1594]] přešel do služeb císařských, válčil v Uhrách a jeho nejslavnějším činem bylo dobytí pevnosti [[Győr|Rábu]] ([[1598]]). Toto vítězství nad Turky slavila celá křesťanská Evropa. Císař [[Rudolf II.]] Adolfa vyznamenal, povýšil jej v roce [[1599]] do stavu říšských hrabat a do rodového erbu přidal havranakrkavce stojícího na turecké hlavě.
 
Adolf se i dále účastnil osvobozování [[Uhersko|Uher]]. Při dobývání [[Budín (Budapešť)|Budína]] došlo v jeho vojsku ke vzpouře. Žoldnéři, kteří trpěli nedostatkem potravin a žoldu, se chtěli vzdát Turkům. Adolf se postavil radikálně proti, ale byl zasažen kulí přímo do hlavy. Pohřeb se konal ve [[Vídeň|Vídni]], byl velmi okázalý a císař dal dokonce Adolfovi postavit pomník. Vojenské zásluhy mu vynesly též polepšení erbu, když pole z původního rodového erbu [[Seinsheim]]ů bylo doplněno polem s havranem (německy ''der Rabe'' – narážka na dobytí [[Györ|Ráb]]u), klovajícím uťatou hlavu Turka.