Akbar Veliký: Porovnání verzí

Přidáno 326 bajtů ,  před 1 rokem
(→‎Zákonodárství a reformy: AngliČané v Indii)
Akbar proslul zejména jako zákonodárce a reformátor. V první řadě zavedl rovnost [[náboženství]] a zrušil dřívější potupnou [[daň]] ''džazja'', vztahující se na všechny [[muslim|nemuslimy]]. Přestože byl sám muslim, podporoval [[hinduismus]] a zasadil se o překlad hinduistických knih do [[perština|perštiny]]. Velmi se zajímal také o [[křesťanství]] a pozval do [[Indie]] [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]]. Za zmínku stojí také stavba ''Ibadat Khana'' (persky ''Dům uctívání''), jakéhosi centra pro náboženské diskuze, jimž sám předsedal. Zakázal některé náboženské zvyklosti, které pokládal za nelidské, především dětská manželství, [[Satí (obřad)|upalování vdov]] a zvířecí oběti. V pozdějších letech zavedl vlastní náboženství ''Dín e-Illáhí'' (Boží víra), které spojovalo prvky hinduismu, islámu, [[zoroastriánství]] a [[džinismus|džinismu]]. Toto náboženství si však nezískalo větší oblibu, nepřijali je dokonce ani císařovi synové a přátelé, Akbar je však ani nikomu nevnucoval.
[[Soubor:Jesuits at Akbar's court.jpg|thumb|upright|Akbar udílí audienci portugalským jezuitům.]]
Akbar provedl i celou řadu ekonomických a správních reforem. Upravil dosavadní složitou a nespravedlivou [[daň]]ovou soustavu, zavedl první skutečnou [[policie|policii]] na území Indie a provedl sjednocení měny. Změnil také formu feudálního vlastnictví půdy. Dosavadní [[Lenní systém|systém dědičných lén]] změnil na nedědičné ''džagíry'', které se po smrti držitele vracely do rukou panovníka, v případně závažných prohřešků měl panovník právo ''džagír'' držiteli odebrat i za jeho života. Důlezité byly i Akbarovy snahy o rozvoj mezinárodníh vztahů, vyslal několik poselstev do [[Osmanská říše|Osmanské říše]], přijímal na svém dvoře portugalské vyslance a roku 1585 přijal i první Angličany na indické původě, vedené londýnským kupcem Ralphem Fitchem, jemuž udělil obchodní koncesi.
Akbar podporoval literaturu, rozvoj vědy i umění, především malířství a architekturu. Na jeho dvoře působilo "devět klenotů", což byla skupina učenců, literátů a filosofů, například kronikář Abul Fazl, matematik Tódar Mal nebo hudební skladatel Tánsén. Za zmínku stojí, že Akbar ovládal asi dvanáct řemesel, například kovářství, kamenictví a kaligrafii. Při stavbě svého paláce ve Fátehpúr Sikrí pracoval v kamenolomu spolu s horníky a podílel se i na stavebních pracích spolu se zedníky. Mezi lidmi byl mimořádně oblíben a nepochybně měl velké zásluhy na rozvoji indické kultury.
 
Anonymní uživatel