Medvěd hnědý: Porovnání verzí

Přidáno 342 bajtů ,  před 1 rokem
→‎Medvěd hnědý v kultuře: rozšířeny informace o tabuových pojmenováních a odstraněna nesprávná rekonstrukce "med-vyjed"
m (→‎Chov: Doplnění konkrétního místa chovu na území ČR.)
(→‎Medvěd hnědý v kultuře: rozšířeny informace o tabuových pojmenováních a odstraněna nesprávná rekonstrukce "med-vyjed")
== Medvěd hnědý a člověk ==
=== Medvěd hnědý v kultuře ===
Pro svou sílu, velikost a schopnost „zázračně obživnout“ ze zimního spánku byl medvěd hnědý uctíván přírodními národy téměř v celé [[Eurasie|Eurasii]] a [[Severní Americe]]. Nálezy ozdobených medvědích lebek, pohřbených společně s lidskými ostatky, pocházejí již z období paleolitu před více než 30 000 lety. Pro [[Sámové|Sámy]], staré [[Finové|Finy]], [[Baltové|Balty]] a [[sibiř]]ské domorodce byl medvěd uctívaným tvorem. Věřilo se, že je pánem a hospodářem lesa, příbuzným člověka, který rozumí lidské řeči. Vyslovení jeho pravého jména bylo [[tabu]], dostal proto většinou opisné jméno, což je i případ českéhoslovanského slova ''medvěd'' (s„jedlík pův.medu“), významemněmeckého ''Bär'' či anglického ''bear'' (obojí „med-vyjed“„hnědák“), jedlíkstaroirského medu''milchobur'' („toužící po medu“) nebo litevského ''lokys'' (pravděpodobně „lízal“). Původní indoevropské jméno medvěda (''*h₂ŕ̥tḱos'') se dochovalo například u [[Italikové|Italiků]] (latinsky ''ursus'') či Indů (v [[Sanskrt|sanskrtu]] ''ṛ́kṣa'').
U lesních národů jsou jeho tabu pojmenování obdivnější a vznešenější: např. sibiřští [[Mansové]] mu říkají ''torel'' („vznešený“), [[Tunguzské jazyky|Eveni]] ''akbaka'' („stařec“), Oročové ''amaha'' („strýček“) a [[Jakuti]] ''ehe'' („dědeček“), také na Zakarpatské Ukrajině či v Bělorusku mu vesničané dříve lichotivě říkali ''ďadko''.
Postoj starých Finů k medvědovi je popsán v eposu [[Kalevala]], zejména v jeho 46. runě, kde čarodějný pěvec Väinämöinen loví medvěda. Také zde je medvěd nazýván lichotivými jmény, např. Otso s medovou tlapou a je označen za potomka bohyně lesa Mielikki.
Anonymní uživatel