Verze z 15. 7. 2018, 19:19 editovat Rosenfeld~cswiki (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 22 877 editací m →‎Kulturně geografické pojetí pojmu Stolové hory: ještě jeden odkaz ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 13. 8. 2018, 14:57 editovat zrušit editaci Silesianus (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 55 669 editací mBez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 37: Název pohoří Stolové hory a další polská místní pojmenování jsou nedávného původu (novotvary) a souvisí s polským osídlením teritoria po II. světové válce. S tím také souvisí geografické vymezení Stolových hor, které je odlišné od zde uváděného. [[Soubor:Hejšovina a Bor.jpg\|vlevo\|náhled\|[[Velká Hejšovina\|Hejšovina]] (vlevo) a [[Bor (Stolové hory)\|Bor]] (vpravo vpředu) při pohledu z Končinského kopce přes údolí [[Zbečnický potok\|Zbečnického potoka]]]]Polští geografové neuvažují ve vymezení Stolových hor státní hranice, jak je to zvykem u nás: pro ně Stolové hory na severozápad pokračují [[Broumovské stěny\|Broumovskými stěnami]] (německy Falkengebirge) a následujícími [[Kuesta\|kuestami]] [[Polická stupňovina\|Polické stupňoviny]], tj. popořadě Zdoňovskými kuestami a poté obloukem zpět na jihovýchod se stáčejícími Janovickými kuestami, vrcholícími masivem [[Závora (pohoří)\|Závory]] (německy Qualischer Riegel). Zahrnují do nich dokonce i skalní města [[Ostaš (vrch)\|Ostaše]] a [[Adršpašsko-teplické skály\|Adršpašsko-teplických skal]]. Pokud bychom byli v tomto smyslu důslední, bylo by třeba do nich zahrnout i kuesty Stárkovské, tj. Stolové hory by se daly na české straně identifikovat s Polickou vrchovinou. Tradiční geografické vymezení Stolových hor, tedy přesněji Heuscheuergebirge, v chápání původního obyvatelstva, tj. Němců a kladských Čechů, se týká pouze pouze masivu Hejšoviny (Malé i Velké) a celého rozlehlého masivu Boru, nikoli již Broumovských stěn a dalších celků. Stolový charakter obou masivů vyniká především při pohledu z Čech: [[Hronovská kotlina]] je dominována masivem [[Bor (Stolové hory)\|Boru]] (hovoříme o převýšení cca. 570 metrů), který má při pohledu odsud skutečně stolový charakter, což neplatí při pohledu z [[Kladská kotlina\|Kladské kotliny]], resp. odkudkoliv z polského teritoria východně od jeho nejvyšších vrcholů. Odtamtud se Bor jeví jako rozlehlý členitý masiv, takže polští geografové rozlišují mezi horou Bor a masivem Bor (Skalniak). Čeští obyvatelé Hronovska a Policka však nepoužívali pro toto pohoří žádný společný název, nazývali jej vždy [[Bor (Stolové hory)\|Bor]] a [[Velká Hejšovina\|Hejšovina]] nebo Hejšovina a Bor, tzn. obě hory vždy rozlišovali. Když [[Karel Čapek]] hovoří v Doktorské pohádce o kouzelníku Magiášovi na Hejšovině, má na mysli Velkou Hejšovinu; tyto hory jsou také odděleně pojmenovávány v díle [[Alois Jirásek\|Aloise Jiráska]].<ref>{{Citace monografie

Stolové hory: Porovnání verzí