Houževnatost: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kompletní přepsání
hyperlink
Řádek 4:
Podobný zmatek v pojmu raději přenesme sem na tuto jednu stránku, tam asi jen odkaz přes {{šablona|podrobně}}? Každopádně je toto třeba ozdrojovat: A klidně i sporně, že každý "odborník" pojem definuje jinak, když to budem mít ozdrojované.}}
[[Soubor:Pracovni diagram Re.svg|náhled|430x430pixelů|Pracovní diagram oceli. Plocha pod křivkou je [[mechanická práce]] na jednotku objemu. Houževnaté materiály mívají širokou křivku, která vymezuje větší plochu. Křehké materiály mohou ale nemusí mít vysokou pevnost Re a Rm, ale tažnost A je výrazně menší, takže plocha pod křivkou je malá.]]
'''Houževnatost''' je materiálová vlastnost, jde o schopnost materiálu zůstat při deformování a nárazech vcelku bez tvorby trhlin, nebo zamezovat růstu existujících trhlin. Jejím opakem resp. protikladem je [[křehkost]]. Vznik a růst trhlin závisí mimo jiné i na tvaru materiálu a vnitřním pnutí, takže není jednoduché tuto materiálovou vlastnost vyjádřit pomocí nějaké jedné fyzikální veličiny. Pokud je ale geometrie jednoduchá jako například u zkoušky tahem, tak lze jako míru houževnatosti použít celkovou [[Mechanická práce|mechanickou práci]] potřebnou k přetržení tyče. Materiál může v principu odolávat přetržení dvěma způsoby. Za prvé [[Pevnost (fyzika)|pevností]] a za druhé tažností, což je celkové elastické i plastické prodloužení tyče v okamžiku přetržení. Toto prodloužení představuje dráhu, po které síla působící proti pevnosti materiálu koná práci. Z pravidla platí, že tažnost je stěžejní vlastnost pro dosažení vysoké houževnatosti.
 
Například kalené oceli jsou velmi pevné ale křehké. To je dáno velkým vnitřním napětí, které vniká nerovnoměrným chladnutím a rychlou změnou krystalické struktury materiálu při [[kalení]]. Vnitřní napětí působí proti deformacím ale zároveň napomáhá růstu trhlin. [[Popouštění|Popouštěním]] lze vnitřní napětí odstraňovat a dosáhnout výhodné kombinace mechanických vlastností.