Thomas More: Porovnání verzí

}}

'''[[Svatý]] Tomáš More''' [mɔr], [[angličtina|anglicky]] '''Thomas More''', v [[latina|latinizované]] podobě '''Thomas Morus''' ([[7. únor]]a [[1478]], [[Londýn]] – [[6. červenec|6. července]] [[1535]], [[Londýn]]), byl anglický [[právník]], [[politik]] a [[spisovatel]]. V letech [[1529]]–[[1532]] zastával úřad [[lord kancléř|lorda kancléře]] [[král]]e [[Jindřich VIII. Tudor|Jindřicha VIII.]], jehož byl blízkým spolupracovníkem a přítelem. Je považován za nejlepšího anglického právníka a jednoho z největších [[evropa|evropských]] vzdělanců své doby. Po Jindřichově roztržce s [[římskokatolická církev|katolickou církví]] se roku [[1532]] s králem rozešel a rezignoval na svůj úřad. Když později odmítl složit přísahu podle [[Zákon o následnictví|zákona o následnictví]], byl nejprve uvězněn a posléze popraven. Katolická církev jej ctí jako [[svatý|svatého]] a [[mučedník]]a.

Byl synem [[soudce]] Jana, navštěvoval latinskou školu a ve svých dvanácti letech se stal [[páže]]tem. Dva roky studoval na [[oxford]]ské [[univerzita|univerzitě]] [[latina|latinu]] a [[řečtina|řečtinu]], poté studoval práva na [[Lincoln's Inn]]. Stal se úspěšným právníkem, roku [[1504]] pak členem [[Parlament]]u. Toužil po [[mnich|mnišském]] životě a určitou dobu žil jako [[konvrš]] v londýnské [[kartouza|kartouze]]. V šestadvaceti letech se oženil s [[Joan Colt|Joanou Coltovou]], z jejich [[manželství]] se narodily tři dcery (Markéta, Alžběta, Cecílie) a syn Jan. Po šesti letech šťastného manželství však manželka umírá. Po čase se More oženil podruhé, a to s [[Alice Middleton|Alicí Middletonovou]], která byla o sedm let starší, toto manželství zůstalo bezdětné.

 

[[Soubor:More famB 1280x-g0.jpg|vlevo|náhled|Rodina Tomáše Mora]]

Od roku [[1510]] byl osm let jedním ze dvou [[londýn]]ských podšerifů. [[panovník|Král]] [[Jindřich VIII. Tudor|Jindřich VIII.]] si Mora všiml a vyslal jej na diplomatické mise. V roce [[1517]], v 39 letech, nastoupil plně do královských služeb a zakrátko byl též přijat do tajné rady. Roku [[1521]] se stal [[rytíř]]em. Byl rozhodným protivníkem [[Martin Luther|Martina Luthera]] a pomohl Jindřichovi VIII. sepsat spis ''Obrana sedmi svátostí'', za nějž [[papež]] krále odměnil titulem ''defensor fidei'' (česky „obránce víry“) a který získal velký ohlas po celé [[Evropa|Evropě]].

 

[[Kardinál]] [[Thomas Wolsey]], [[arcibiskup]] z [[York]]u, nedokázal zajistit u papeže rozvod a [[anulace|anulaci]] manželství Jindřicha s [[Kateřina Aragonská|Kateřinou Aragonskou]] a roku [[1529]] byl donucen odstoupit ze své funkce [[kancléř]]e. Na jeho místo byl povolán Tomáš More. Ve věcech vypořádání se s [[Protestantismus|protestantismem]] stál hluboce nábožensky založený More na straně krále, nicméně nepodpořil jej v prosazování [[anulace]] sňatku přes odpor [[papež]]e [[Klement VII.|Klementa VII.]], které bylo v rozporu s [[kanonické právo|kanonickým právem]].

 

Jindřich reagoval na odmítnutí svého požadavku tím, že si nechal schválit zákon o svrchovanosti (''Act of Supremacy''), kterým se sám dosadil do čela anglické církve, odtrhnuv ji od [[římskokatolická církev|církve římskokatolické]], čímž vznikla [[anglikánská církev]]. Duchovenstvu bylo nařízeno přísežně uznat světského panovníka hlavou církve. More s tímto požadavkem nesouhlasil a [[16. květen|16. května]] [[1532]] z úřadu kancléře odstoupil. Ačkoli svou rezignaci odůvodnil zdravotními problémy, přesto byla, jak králem, tak [[poddaný]]mi, pochopena jako výraz nesouhlasu se zákonem o svrchovanosti.

 

* ''Obrana Erasmova'', in: ''Dopisy velkých osobností hříšníkům III.'' Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2002

* ''[[Utopie (kniha)|Utopie]]'' (1911, 1914, 1950, 1978)

 

=== Životopisy ===

* ''[[Tudorovci (seriál)|Tudorovci]]'' - televizní seriál, jedna z hlavních postav

* ''[[Karl Zuchardt]]: Zemři, blázne'' – román z roku 1960, vydán v češtině v roce 1973

 

<references />

 

 

* {{Citace monografie

* {{Citace monografie | příjmení = Schauber | jméno = Vera | odkaz na autora = | příjmení2 = Schindler | jméno2 = Hanns Michael | odkaz na autora2 = | titul = Rok se svatými | vydavatel = Karmelitánské nakladatelství | místo = Kostelní Vydří | rok = 1997 | vydání = 2 | počet stran = 702 | isbn = 80-7192-304-4}}

 

 

* {{commonscat}}