Podkarpatská Rus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 243:
Stejně jako [[Čechy]] byla Podkarpatská Rus rozdělena demarkační linií, která vedla na trase [[Vynohradiv|Sevluš]]-[[Bílky]]-[[Volovec (obec)|Volovec]]. Východ území od čáry byl pod československou správou, sídlo správy bylo v [[Chust]]u. Západ území od čáry, tedy [[průmysl]]ové oblasti, byl pod sovětskou správou, sídlo v [[Užhorod]]u. Oblast pod sovětskou správou se oficiálně nazývala Zakarpatská Ukrajina a byla jí sovětskými orgány slibována plná [[autonomie]]. Ta existovala do roku [[1946]], kdy tato autonomie byla rozhodnutím z Moskvy zrušena a název území byl změněn na [[Zakarpatská oblast]].
 
V květnu 1945 byly obnoveny hranice Československa ve stavu před mnichovskou konferencí. Vzápětí dne 29. června [[1945]] byla pak celá oblast s pruhem území na východě [[Slovensko|Slovenska]] (který jednostranně obsadil SSSR) odstoupena Československem [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]]. Toto odstoupení bylo provázeno migrací 120 000 obyvatel Podkarpatské Rusi do Československa. 2. dubna 1946 došlo k přesnému vytyčení hranic mezi [[Sovětský svaz|SSSR]] a [[Československo|Československem]]. Za hranici byla vzata zemská hranice Slovenska a Podkarpatské Rusi z roku [[1937]]. Obec Lekárovce byla pak [[2. duben|2. dubna]] [[1946]] vrácena Československu a přičleněna ke Slovensku a naopak slovenské město [[Čop]] a obce Ašvaň, Batva, Galoč, Komárovce, Malé Slemence, Palaď, Palov, Rátovce, Surty, Šalamúnová, Téglás byly přičleněnapřičleněny k [[Sovětský svaz|SSSR]].
 
V Československu bylo v roce 1945 (podobně jako v případě názvu „[[Sudety]]“) tiskovou normou Ministerstva vnitra zakázáno použít v tisku názvu „Podkarpatská Rus“.