Vývojové prostředí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
→Souhrn: Přidán IDE. značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro Android |
||
Řádek 6:
Vývojová prostředí jsou navržena tak, aby zvýšila produktivitu programátora pomocí provázaných komponent s podobným [[uživatelské rozhraní|uživatelským rozhraním]]. To znamená, že programátor nemusí tolikrát přepínat mezi jednotlivými módy jako při použití individuálních vývojových nástrojů. Nicméně protože IDE je ze své podstaty komplikovaným softwarem, vysoká produktivita se projeví až po získání určitých zkušeností.
Zpravidla je IDE určeno pro konkrétní [[programovací jazyk]], tak aby poskytovalo sadu vlastností, které se co nejvíce přizpůsobují programovacím paradigmatům daného jazyka. Nicméně existují i vícejazyková vývojová prostředí, například [[Eclipse (vývojové prostředí)|Eclipse]], IntelliJ, [[ActiveState Komodo]], poslední verze [[NetBeans]], [[Microsoft Visual Studio]] a [[WinDev]].
IDE obvykle představují samostatný program, v němž probíhá celý vývoj aplikací. Tento program poskytuje mnoho nástrojů pro vývoj, úpravu, překlad a ladění softwaru. Cílem IDE je shrnout schopnosti nástrojů programovacího jazyka do takové ucelené podoby, která teoreticky snižuje čas potřebný k porozumění jazyku a zvyšuje produktivitu vývojáře. Těsná integrace činností může také ještě více přispět ke zvýšení produktivity. Například zdrojový kód může být překládán ještě během psaní a k tomu navíc jsou okamžitě k dispozici zpětné informace o syntaktických chybách. Zatímco většina moderních IDE je grafická, vývojová prostředí používaná před příchodem operačních systémů [[Microsoft Windows]] byla textová, přičemž využívala funkčních i takzvaných [[Klávesová zkratka|horkých kláves]] k vykonání různých úkolů ([[Turbo Pascal]] je častým příkladem). Protikladem k vývoji softwaru v IDE je psaní programů pomocí samostatných nástrojů (například [[Vim]], [[GCC]], [[make]] a [[GNU Debugger|GDB]]).
| |||