Brno-město: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m OJJ přesunul stránku Město Brno na Brno-město: dle NS
úprava po přesunu
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=katastrálním území a evidenční části tvořící historické jádro města [[Brno|Brna]]|druhý=celém statutárním městě Brně|stránka=Brno-město (rozcestník)}}
{{Různé významy|redirect=Brno-město|stránka=Brno-město (rozcestník)}}
{{Infobox - sídlo
| název = Město Brno-město
| obrázek = Brno - Cathedral of Saints Peter and Paul II.jpg
| popisek = Pohled na [[Katedrála svatého Petra a Pavla|katedrálu]] a [[Dietrichsteinský palác (Brno)|Dietrichsteinský palác]] na [[Petrov (Brno)|Petrově]]
Řádek 17 ⟶ 16:
| zeměpisná délka = 16.6083228
}}
'''Město Brno-město''' (v [[hantec]]u ''Štatl'', lidově často označováno jako ''Město'' nebo ''Centrum'') je katastrálníměstská územíčtvrť, anacházející podse názvemv katastrálním území '''Město Brno-město''' také městská čtvrťa tvořící centrální část a historické jádro [[statutární město|statutárního města]] [[Brno|Brna]]. Až do roku 1850 bylo město Brno tvořenou právě tímto územím, byť bylo menší a v mírně odlišných hranicích. Současnou rozlohu 1,19 km² získala tato čtvrť v 60. letech 20. století a od 24. listopadu 1990 je součástí samosprávné [[Městská část a městský obvod|městské části]] [[Brno-střed]]. Žije zde přibližně 5300 obyvatel.
 
V centru Brna, konkrétně na svahu [[Špilberk]]u, se také nachází [[viniční trať]] Špilberk.
Řádek 28 ⟶ 27:
 
== Doprava ==
Již od roku [[1839]] je Město Brno napojeno na [[železnice|železniční síť]], jejíž trasa prochází jižním okrajem katastru současné čtvrti Brno-město. Zde se nachází i zdejší [[Brno hlavní nádraží|hlavní nádraží]], jehož historicky cenná budova byla postavena roku [[1850]]. Současnou [[secese|secesní]] podobu získala při přestavbě v letech [[1902]]–[[1905]]. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] byla poškozena jedna ze dvou hodinových věží, proto zde dnes jsou už jen jedny hodiny. V současné době probíhá kontroverzní a hodně diskutovaný postupný přesun železniční tratě a nádraží do oblasti jižně od čtvrti, s nímž jsou spojena i dvě neplatná [[Místní referendum|místní referenda]] proběhlá v letech [[Nádraží v centru|2004]] a [[Referendum o poloze hlavního nádraží v Brně (2016)|2016]]. Před nádražím se v [[Nádražní (Brno)|Nádražní ulici]] nachází [[Hlavní nádraží (terminál MHD v Brně)|přestupní uzel brněnské městské hromadné dopravy]]. Trasy tramvajových linek procházejí čtvrtí ulicemi Masarykovou, Joštovou, Husovou, Nádražní, Benešovou, Divadelní, Rooseveltovou, Moravským Náměstím, Údolní a po nejsevernější části České ulice. Ve čtvrti jsou však i konečné stanice [[trolejbus]]ových linek a ulicí Koliště po hranicích katastru jezdí také [[autobus]]ové linky. Ostatní doprava je jinak svedena především na okružní ulice mimo vnitřek čtvrti (ulice Úvoz, Údolní, Husova, Rooseveltova, Benešova, Nádražní a Koliště), jinak je zde doprava omezena a ve vnitřních ulicích převažují pěší zóny.
 
== Historický přehled ==
Řádek 127 ⟶ 126:
{{Portály|Brno}}
 
[[Kategorie:Město Brno-město| ]]
[[Kategorie:Brno-střed]]
[[Kategorie:Místní části Brna|Brno-město]]