Lidová etymologie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
našel jsem téměř osiřelý článek
mezinadpisy, link, zbytečná slova
Řádek 3:
Např. [[peklo]] může být chápáno jako „místo, kde se peče“, i když slovo pochází ze staršího výrazu pro smůlu či [[dehet]]; [[trpaslík]] od slovesa trpět, i když pochází ze [[Staroslověnština|staroslověnského]] „trьpęstъkъ“ - tj. ten, kdo měří tři pěsti.
 
Lidová etymologie může být výslovně vyjádřená a zaznamenaná domněnka nebo může být mluvčím neuvědomovaná.
 
Neuvědomované chybné domněnky se podílejí na změnách tvarů a podob slov, jejichž skutečný původ není mluvčímu zřejmý, a tvorbě nových slov, v češtině například:
Řádek 13:
* rčení [[Panická hrůza|panický strach]] je odvozeno od jména řeckého bůžka [[Pan (mytologie)|Pana]], který strašil pastýře. Českou lidovou etymologií však bývá přiřazováno ke slovu [[panic]].
== Lidové etymologie v literatuře ==
=== Období humanismu ===
S lidovými etymologiemi se můžeme setkat zvláště v [[Humanismus a renesance v české literatuře|období humanismu]], v českém prostředí např v dílech [[Jan Hus|Jana Husa]], [[Zikmund Hrubý z Jelení|Zikmunda Hrubého z Jelení]], [[Jan Blahoslav|Jana Blahoslava]], [[Jan Amos Komenský|Jana Amose Komenského]], například
* [[kostel]] byl Blahoslavem odvozován od slov [[kost]] a [[popel]]; ve skutečnosti je to přejímka z latinského ''castellum'' - „hrad, pevnost“,
* Jan Hus vysvětloval slovo [[svatba]] jako „sva dva“ (jsme dva).
 
=== Toponyma ===
Často jsou uváděny lidové etymologie u [[Toponymum|toponym]]. Např. jméno [[Libeň]] se odborně vykládá jako odvozené přivlastňovací [[Přípona (mluvnice)|příponou]] -jь od osobního jména „Ľuben“ (s významem „milovaný“). Znamená tedy „Ľubnův (majetek, dvorec)“.
<ref>{{Citace monografie
Řádek 37 ⟶ 39:
| strany = 176, 177
| jazyk = cs
}}</ref> Protože přivlastňovací přípona -jь je již dávno neproduktivní a mluvčí ji ve slově nerozeznávají, setkáme se s výkladem slova pouze na základě jeho [[Kořen (mluvnice)|kořene]] jako „libé místo“.
 
Někdy bývá vysvětlení původu především u místního jména opředeno celým příběhem, etymologickou pověstí.
{{Podrobně|Etymologická pověst}}