Antonov An-148: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+odkaz v infoboxu |
m wiki |
||
Řádek 20:
'''Antonov An-148''' ([[Ukrajinština|ukrajinsky]]: ''Антонов Ан-148'') je regionální [[proudový letoun|proudový]] [[dopravní letoun]] vyráběný [[Ukrajina|ukrajinskou]] [[letecký výrobce|leteckou společností]] [[Antonov]]. [[26. únor]]a [[2007 v letectví|2007]] získal certifikaci o letové způsobilosti. Kromě Ukrajiny se vyráběl do roku 2017 i v [[Rusko|ruské]] [[Voroněž]]i. Uvádí se, že komponenty [[letoun|letounu]] pocházejí ze 70 % od ruských výrobců a ze 30 % od výrobců z Ukrajiny.
<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Russian Military to Receive Five An-148 Passenger Planes in 2016 | periodikum = Sputniknews.com | url = https://sputniknews.com/military/201602091034474949-russia-an148-planes/}}</ref>
== Vývoj ==
Práce na projektu letounu byly zahájeny v září 2001 v ukrajinské konstrukční kanceláři [[Antonov]]. Je patrné, že letoun má sloužit jako náhrada za neekonomické stroje bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] [[Tupolev Tu-134]] a [[Jakovlev Jak-42]]. Letoun byl odvozen z [[An-72|An-74TK-300]], bylo však zcela přepracováno křídlo, prodloužen [[trup letadla|trup]], použity nové ukrajinské [[Záporoží|záporožské]] [[Proudový motor|proudové motory]] [[Ivčenko D-436|D-436-148]], nová avionika atd. V roce 2003 byly zahájeny přípravy na [[sériová výroba|sériovou výrobu]] ve voroněžském závodě [[Voroněžská akciová letecká společnost|VASO]] a ukrajinském státním leteckém závodě v [[Charkov|Charkově]]. První let se uskutečnil [[17. prosinec|17. prosince]] [[2004 v letectví|2004]], certifikace letounu, motorů a jednotky [[Auxiliary
Prvním uživatelem se staly ukrajinské [[letecká společnost|aerolinky]] [[Aerosvit]], které s tímto strojem zahájily komerční provoz 2. června 2009. První sériový voroněžský stroj, zalétaný 19. července 2009, obdržela letecká společnost [[Rossiya Airlines|Rossija]] a první komerční let s ním absolvovala 24. prosince 2009.▼
Přestože současně s An-148 vznikly v Rusku i konkurenční projekty obdobných letounů [[Suchoj Superjet 100]] a [[Tupolev Tu-334]], předpovídají odborníci tomuto stroji dobrou budoucnost. Na začátku roku 2010 byly registrovány asi dvě stovky objednávek, největší zájem projevily společnosti [[Aviakompanija Moskva|Atlant-Soyuz]], [[Polet]] a Rossija. V závodě VASO proto musí řešit otázku nedostatečných výrobních kapacit na pokrytí těchto požadavků, neboť zároveň mají vyrábět i [[Tupolev Tu-204|Tu-204SM]] a [[Irkut MS-21|MS-21]].▼
O licenční výrobu projevil zájem [[írán]]ský výrobce letadel HESA.{{Kdy?}}{{Doplňte zdroj}}▼
== Charakteristika ==
[[File:Air Koryo Antonov An-148-100B Belyakov-4.jpg|thumb|[[Skleněný kokpit]] stroje Antonov An-148-100B]]▼
An-148 je dvoumotorový [[hornoplošník]] s [[dvouproudový motor|motory]] na pylonech pod [[křídlo letadla|křídlem]]. Hornoplošné uspořádání poskytuje křídlu a [[letecký motor|motorům]] na zemi ochranu před cizími předměty. Vestavěný autodiagnostický systém, APU jednotka a vysoká spolehlivost umožňují, aby byl typ provozován i na hůře vybavených [[letiště|letištích]] a travnatých [[Vzletová a přistávací dráha|VPD]]. Díky moderní [[avionika|avionice]] a [[navigace|navigačnímu]] vybavení, [[multifunkční displej|multifunkčním displejům]] a systému [[fly-by-wire]] může An-148 létat ve dne i v noci, za špatného počasí, za podmínek [[Let podle přístrojů|IFR]] a [[Let za viditelnosti|VFR]] na leteckých tratích s vysokou hustotou provozu. Letoun je poháněn dvojicí [[dvouproudový motor|proudových]] motorů typu [[Ivčenko D-436]]-148.
Řádek 35 ⟶ 45:
* An-178 – projektovaná nákladní (cargo) verze, nosnost 15-20 t, motory D-436-148FM, náhrada [[Antonov An-26|An-26]], [[Antonov An-32|An-32]] apod., konkurent vyvíjeného stroje [[Iljušin Il-214]] a západních [[CASA C-295]] a [[Lockheed C-130 Hercules|C-130 Hercules]]
==
▲[[Soubor:AN-148-100B entrance.jpg|náhled|right|Vstupní dveře se schody]]
▲Práce na projektu letounu byly zahájeny v září 2001 v ukrajinské konstrukční kanceláři [[Antonov]]. Je patrné, že letoun má sloužit jako náhrada za neekonomické stroje bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] [[Tupolev Tu-134]] a [[Jakovlev Jak-42]]. Letoun byl odvozen z [[An-72|An-74TK-300]], bylo však zcela přepracováno křídlo, prodloužen [[trup letadla|trup]], použity nové ukrajinské [[Záporoží|záporožské]] [[Proudový motor|proudové motory]] [[Ivčenko D-436|D-436-148]], nová avionika atd. V roce 2003 byly zahájeny přípravy na [[sériová výroba|sériovou výrobu]] ve voroněžském závodě [[Voroněžská akciová letecká společnost|VASO]] a ukrajinském státním leteckém závodě v [[Charkov|Charkově]]. První let se uskutečnil [[17. prosinec|17. prosince]] [[2004 v letectví|2004]], certifikace letounu, motorů a jednotky [[Auxiliary Power Unit|APU]] AI-450-MS byla dokončena [[26. únor]]a [[2007 v letectví|2007]]. Na Ukrajině byla sériová výroba zahájena v [[kyjev]]ském závodě Aviant, v Rusku ve voroněžském VASO.
▲Prvním uživatelem se staly ukrajinské [[letecká společnost|aerolinky]] [[Aerosvit]], které s tímto strojem zahájily komerční provoz 2. června 2009. První sériový voroněžský stroj, zalétaný 19. července 2009, obdržela letecká společnost [[Rossiya Airlines|Rossija]] a první komerční let s ním absolvovala 24. prosince 2009.
▲[[File:Air Koryo Antonov An-148-100B Belyakov-4.jpg|thumb|[[Skleněný kokpit]] stroje Antonov An-148-100B]]
▲Přestože současně s An-148 vznikly v Rusku i konkurenční projekty obdobných letounů [[Suchoj Superjet 100]] a [[Tupolev Tu-334]], předpovídají odborníci tomuto stroji dobrou budoucnost. Na začátku roku 2010 byly registrovány asi dvě stovky objednávek, největší zájem projevily společnosti [[Aviakompanija Moskva|Atlant-Soyuz]], [[Polet]] a Rossija. V závodě VASO proto musí řešit otázku nedostatečných výrobních kapacit na pokrytí těchto požadavků, neboť zároveň mají vyrábět i [[Tupolev Tu-204|Tu-204SM]] a [[Irkut MS-21|MS-21]].
▲O licenční výrobu projevil zájem [[írán]]ský výrobce letadel HESA.{{Kdy?}}{{Doplňte zdroj}}
Dne 5. března 2011, při výcvikovém letu dvou [[pilot]]ů vzdušných sil [[Myanmar]]u, došlo u vesnice Garbuzovo v [[Bělgorodská oblast|Bělgorodské oblasti]], asi 130 km jižně od Voroněže, k [[letecká nehoda|letecké nehodě]], při níž zahynuli 4 piloti spolu s navigátorem a mechanikem a stroj byl zcela zničen.
| |||