Uherské království (1000–1301): Porovnání verzí

 

== Uherské království 1000–1301 ==

{{viz též|Uhersko|Arpádovci}}

Po smrti knížete [[Gejza|Gejzy]] ([[972]]–[[997]]) nastoupil na uherský stolec princ Vajk, který potlačil veškeré pokusy o rozdělení země a pevně se chopil vlády. Přijal křest a již jako [[Štěpán I. Svatý|Štěpán I.]] se stal jeho horlivým šiřitelem a zastáncem. Díky tomu také získal r. [[1000]] královskou korunu a stal se prvním uherským králem. Rozšířil své území a již za jeho vlády se území dnešního [[Slovensko|Slovenska]] začleňovalo do uherského soustátí. Slovanští velmožové si zde mohli zachovat své državy a začali se podílet na politickém životě svatoštěpánské země. Za svůj přínos křesťanství byl později král Štěpán I. uctíván a svatořečen jako sv. Štěpán. Po jeho smrti se země ocitá v příbuzenských bojích o moc a na uherském trůně se ocitá řada nepříliš schopných [[Arpádovci|Arpádovců]].

Za posledního Arpádovce krále [[Ondřej III.|Ondřeje III.]] ([[1290]]–[[1301]]) dochází k politickému rozvratu v zemi. Ondřej III. čelí domácí opozici, která podporuje kandidaturu [[Karel I. Robert|Karla Roberta z Anjou]] na uherský královský stolec, vnuka neapolského krále Karla II. a Marie, dcery uherského krále Štěpána V. a další rakouská strana v Uhrách zase podporuje [[Albrecht I. Habsburský|Albrechta Habsburského]], syna krále Rudolfa I. Habsburského. Ondřej nakonec r. [[1301]] umírá a jím vymírají i Arpádovci. Na uherský trůn se tak dostává snoubenec Ondřejovy dcery Alžběty [[Přemyslovci|Přemyslovec]] [[Václav III.]] ([[1301]]–[[1305]]), který v Uhrách vládne jako Ladislav V.

 

 

== Odkazy ==