Jan Jiří ze Švamberka: Porovnání verzí

}}</ref> Jan Jiří se též účastnil debat direktoria o náboženské svobodě v Českých zemíchČechách, sám se řadil se mezi umírněné zastánce protestantů. Roku [[1609]] stanul v čele kolegia [[defenzor]]ů.

Stárnoucí [[Petr Vok z Rožmberka]] slavil sedmdesát let a protože se předpokládalo zaniknutí rodu [[Rožmberkové|Rožmberků]], nezapomněl Jan Jiří Petrovi připomenout smlouvu z roku 1484, kde se rody vzájemně zavázaly, že pokud jeden z nich vymře, druhý převezme jeho majetek.{{#tag:ref|Smlouva byla uzavřena na počest sňatku mezi Bohuslavem ze Švamberka s Ludmilou z Rožmberka|group="p"}} Své právo pak Jan Jiří hájil před [[Zemský soud|zemským soudem]], nebyl totiž jediným, kdo se o majetek stárnoucího Voka zajímal −; zálusk na něj měl i bývalý dvorský sudí Volf Novohradský z Kolovrat, který se snažil nároky Jana Jiřího zpochybnit. Petr Vok nakonec rozhodl, že po své smrti předá Švamberkům správu Třeboně, Borovan, Nových Hradů a Soběslavi. Součástí byl i palác na [[Hradčany|Hradčanech]]. [[Jan Zrinský ze Serynu|Jan Zrinský]], nejbližší žijící příbuzný Petra Voka, měl převzít [[Libějovice]] a patronát nad [[Vyšebrodský klášter|vyšebrodským klášterem]]. V případě smrti Jana Zrinského pak měl klášter připadnout českému králi českých zemí. Zrinský skutečně krátce po pohřbu Voka onemocněl [[Zápal plic|zápalem plic]] a 24. února 1612 zemřel – bezdětný. Ještě roku 1612 učinil Jan Jiří [[Třeboň]] svým sídlem a Orlík i Zvíkov již navštěvoval jen výjimečně.

Jan Jiří zdědil velkou část Rožmberskéhorožmberského majetku a obohatil tím rod Švamberků. Součástí dědictví ale byly i velké dluhy, které Vok za svůj život nashromáždil, celkem se jednalo o 431 906 kop [[Pražský groš|českých grošů]].<ref name=":1" />