Starověká římská pěchota: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Profesionalizace římské pěchoty: Stylizace, interpunkce místo vysloužilec “se mohl za šest let dobrovolně zapsat” do armády - na “na šest let”
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
→‎Mariova armáda: Interpunkce, gramatika, stylizace. S tou nepoužitelností oštěpu mi to není zcela jasné.
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 27:
 
=== Mariova armáda ===
Tito novýnoví odvedenci si ale nemohli dovolit vlastní [[zbroj]] ani [[výzbroj]]<ref name="hans123">Huff, str 123.</ref>. To vše se změnilo v roce [[122 př. n. l.]], kdy politik [[Gaius Gracchus]], [[tribun lidu]], vydal [[zákon]], na základě kterého musel stát poskytovat vojenské oblečení.<ref name="hans123"/> Díky tomuto zákonu se výzbroj, výstroj a zbraně pěšáků standardizovaly. Stejně jako na konci rané republiky, tak i v této době používali legionáři kroužkové brnění, helmy Montefortino a helmy etrusko - korinstskéhokorintského stylu. Scutum se v podstatě nezměnilo, pouze dostalo oválný tvar. GladiusStále sestejný nezměnil agladius byl zavěšen na pravém boku legionáře (na levém boku by mu při vytažení meče z pochvy vadil štít scutum).<ref name="hans123"/> PilumNa bylopilu standardního typu, byly však provedeny inovace, které jsou připisoványpřipisované samotnému Mariovi. [[Plútarchos]] popisuje pilumoštěp té doby takto:
 
''Až dosud byla část ratiště, která spočívala v kovové hlavici, připevněna dvěma železnými hřeby. Nyní však [[Marius]] odstranil hřeby a nahradil je dřevěným kolíkem, který se snadno zlomil. Výsledkem pak bylo pilum, které po nárazu do štítu nepřítele nezůstalo rovné, ale jeho ratiště se ohnulo k zemi.<ref name="hans123"/>''
 
Cílem bylo nejspíš vyrobit oštěp, který byl po proniknutí do štítu nepoužitelný, a znemožnit manipulaci štítuse samotným samotnéhoštítem. Za Mariova období se také začaly používat k boji [[kohorta|kohorty]].<ref name="hans123"/> Vzhledem k tomu že v římské pěchotě sloužilo čím dál více déle sloužícíchdélesloužících vojáků, bylimezi vytvořenyvojáky se vytvářely velice pevné společenské vazby mezi vojáky. Každá legie té doby měla svého ochránce (jakýsi talisman), kterýzhmotněného byldo zhmotněnpodoby v podoběorla na[[standarta|standartystandartě]] (korouhvekorouhvi). do podoby orla.Ztráta [[Orelorel|orla]], bylposvátného přímo posvátný symbolsymbolu legie a jeho ztráta, byla považována za národní katastrofu.<ref name="hans123"/> Podle popisu různých římských historiků se spíše než manipuly a legie používaly k boji kohorty. Kohorty byly v podstatě malé a, polonezávislé jednotky, díky kterým se římské armády staly o hodně pružnější.<ref name="hans123"/> KohortyMohly se mohly libovolně přesouvat po bitevním poli, jak bylo zapotřebí ([[Caesar]] u [[bitva u Farsalu|Farsalu]] záměrně natěsnal kohorty blízko sebe, aby zvýšil celkovou útočnou sílu své pěchoty). Gladius už přestal být jedinou zbraní, kterouřímských využívalipěšáků římští pěšáci kpři boji zblízka, i když bylpro stále nejdůležitějšízůstával zbraní římských pěšákůnejdůležitější.<ref name="hans123"/> KZačalo tomutose účelu začalo být používánopoužívat pilum (jako bodné kopí). Pokud bylana římskářímskou armádaarmádu atakovánazaútočila nepřátelskounepřátelská jízdujízda, sevřeli se římští pěšáci do pevných šiků, kde používali svá pila jako kopí, a jakmile nepřátelský útok ochabl, rozevřeli své řady a s meči v ruce vyrazili do útoku.<ref name="hans123"/> Po druhé punské válce se začali ve větší míře používat lučištníci a prakovníci. Tyto střelecké jednotky podporovaly vojáky v boji a bránily římské tábory. Každá legie byla také vybavena určitým množstvím [[Katapult (stroj)|katapultů]]. Ty byly jednak používány při dobývání měst a, jednak v bitvě jako střelecká podpora. Tato taktika se veliceskvěle osvědčila v boji proti řeckým [[falanga|falangám]].<ref name="hans123"/>
 
=== Výcvik římské pěchoty ===