'''Starověká římská pěchota''' byla nejmocnější vojenská síla své doby a byla, hlavní bojovoubojová složkousložka [[Římské vojsko|římské armády]], byla nejmocnější vojenskou silou své doby. [[Římská legie|Legie]] římských pěšáků porážely nepřátele od [[Británie (provincie)|Británie]] až po [[Mezopotámie|Mezopotámii]]. Než se však stala římská [[pěchota]] takto výkonnou, musela projít celou řadou reforem. Ze začátku své existence byl [[Starověký Řím|Řím]] silně ovlivněn [[Keltové|keltskou]] kulturou a podle toho římští vojáci podle toho bojovali a byli tak itaké vyzbrojeni. V raném období republiky bojovali římští pěšáci ve [[falanga|falangách]] těžkooděnců. Až ve [[4. století př. n. l.|čtvrtém století př. n. l.]] byly zavedeny [[Římská legie|legie]] a [[manipul]]y.<ref name="anglim41">{{Citace monografie | jméno=Simon | příjmení=Anglim | titul= Bojové techniky starověkého světa|vydavatel=Deus | místo= Praha | rok=2006 | jazyk = |strany= 41}}</ref> Velkým reformátorem vojska byl [[Gaius Marius]]. Ten udělal z legií profesionální armády, jejichž vojáci sloužili ve vojsku podstatnou část života. NaKladem těchto reformáchreforem bylo pozitivní, že římský pěšák neměl konkurenci, negativnízáporem tofakt, že se římští vojáci stále více upínali ke svému [[velitel]]i než k zákonům republiky a [[Římský senát|senátu]]. To byl také jeden z důvodů, proč padla [[republika]] a vzniklo [[císařství]]. Římští pěšáci byli výborně vyzbrojeni a jejich tvrdý výcvik byl pověstný. VýsledkemDíky bylo, žetomu v pozdním období republiky a raném období císařství disponoval Řím nejlepším vojskem [[starověk]]u. V období pozdního císařství nastal úpadek říše a s ním i úpadek římské pěchoty. Do římského vojska byli čím dál více verbováni [[Barbar|barbaři]], a tocož znamenalo konec klasické římské pěchoty.
